Výchovný řez ořešáků

Po výsadbě mladého stromku je nutný řez korunky, kterým se zmenší převaha nadzemní části nad omezenou částí podzemní (kořenovou).
V dalších 4-5 letech po výsadbě je doporučován výchovný řez, kterým se upravují vzájemné vztahy jednotlivých výhonů a větví v korunce mladého stromu. Tím také získává kořenová soustava rychleji na převaze nad částí nadzemní, což má nesporně příznivý vliv na lepší zakořenění a rychlejší vývin stromku.
Cílem výchovného řezu je vypěstovat rovnoměrně rostlou (vyváženou) a vzdušnou korunu, která bude odolávat nepřízni počasí a zajišťovat pravidelné úrody kvalitních plodů.

Dřívější způsob pěstování ořešáků ze semen nevyžadoval tak nutně výchovný řez, jako dnešní pěstování roubovaných ořešáků, které začínají plodit v prvních letech po výsadbě. Evropské odrůdy ořešáků plodí na letorostech vyrostlých z vrcholových pupenů jednoletých výhonů. Předčasná plodnost má za následek nepravidelná vidličnatá větvení a mnohé deformace korun. Vzhledem k tomu, že zakrslá nebo méně rostoucí podnož pro ořešáky není, je nutné počítat s většími velikostmi korun a tím i s opodstatněnou potřebou výchovného řezu.

Řez ořešáků

Výchovný řez před rašením, který je běžný u jiných ovocných druhů, nelze doporučit pro ořešák. Je známé, že ořešáky po řezu před rašením a v době rašení značně roní mízu. Řez na ostro (bez čípku) není pro ořešák vhodný, vzhledem k výrazné přehrádkované dřeni jednoletých výhonů, do které po řezu snadno proniká infekce. Neosvědčily se ani zkrácené ne-narašené čípky, které po odstranění pupenů odumíraly. Naprosto nevhodné jsou tzv. „vysle-pené“ čípky, na kterých byly pupeny odřezány nožem.
Výchovný řez ořešáku po narašení, kdy již nehrozí nebezpečí výronu mízy, je možný. Stromky jsou však zeslabeny odstraněním na-rašených vrcholů, kdy musí se zpožděním opakovaně rašit z níže umístěných primárních pupenů. Na jednoletých výhonech ořešáku raší nejprve vrcholové pupeny, potom postranní pupeny primární, které raší především v horních částech výhonů.
Primární pupeny ve střední a spodní části výhonu vyraší teprve po poškození vrcholového a primárních pupenů v horní části výhonu. Tuto schopnost ořešáku je možné využít pro odlišný způsob výchovného řezu, který ořešáky nepoškozuje.
Předchozí výsledky v řezu ořešáků  prokázaly, že výchovný řez nelze řešit jednorázově. Řez bylo nutné rozdělit do dvou etap (fází).

Fáze přípravná – vytvoření čípků (tvarování korun)

Čípky umožňují tvarování mladých korun v předstihu před rašením, nebo v době rašení, kdy ořešáky nelze řezat z důvodu výronu mízy.

Tvarování koruny ořešáku je odvozeno ze stejných zásad platných pro výchovný řez klasické korunky jiných ovocných druhů. To znamená, že terminální výhon tvarujeme a později řežeme střídavým řezem a postranní výhony tvarujeme na pupeny a později řežeme nad letorosty směřujícími z korunky ven. Rozdílné je zapěstování větví v korunce, které by v rámci jednoho patra měly mít větší rozestup (2+2 do kříže s rozestupem 30 – 50 cm, nebo 3+2), s ohledem na budoucí značné zesílení hlavních větví.

Také u ořešáku na každém výhonu určíme vhodný primární pupen na nové prodloužení (pro orientaci označme „X“). Nad pupenem X neod-řízneme přebytečnou část výhonu („A“), ale upravíme ji vylámáním pupenů. Na části „A“ od primárního pupene „X“ směrem k vrcholu vylomíne všechny primární pupeny, včetně vrcholového.
Tím vytvoříme čípek, který je pouze omezen v rašení pupenů a v růstu letorostů. Čípek neodumí-rá a zůstává živý především proto, že na něm jsou ponechány pupeny sekundární a terciální. Sekundární pupeny na čípku začnou rašit se značným zpožděním v porovnání s ponechaným primárním pupenem „X“. Po vylomení pupenů nedochází k infekci čípku, ani k výronu mízy.Vytvořením čípku se přesune dominantní rašení z vrcholu (z „A“) do spodnější části výhonu (do „B“) především na primární pupen „X“, ponechaný na nové prodloužení a na primární pupeny umístěné pod ním.

Úpravou všech výhonů v korunce mladého ořešáku vzniknou různě dlouhé čípky od 10 -50 cm i delší. O délce čípků rozhoduje délka jednoletých výhonů a umístění primárních pupenů, které určíme na nová prodloužení. Po narašení je vzhled takto ošetřené (upravené) korunky smutný, připomínající poškození pozdním jarním mrazem. Jedná se o krátkodobý stav po dobu asi tři týdny, než odstraníme čípky. Potom korunky upoutají vzdušností a vitalitou. Pomocí čípku lze zapěstovat nový letorost i z báze jednoletého výhonu, což u ořešáku není prakticky možné po řezu na ostro. V bazální části výhonu jsou pupeny málo vyvinuty, takže potlačení dominantního rašení na vrcholu a přesunutí rašení do báze výhonu není tak snadné, jako přesun do střední části. Proto je potřebné dlouhé čípky po narašení očistit od
nežádoucích letorostů ze sekundárních pupenů. Pokud jsou nežádoucí letorosty dlouhé do 2 cm, můžeme je vylomit, když jsou delší (4-5 cm), zakrátíme je zaštípnutím. Tuto práci nelze odkládat, aby nový přírůstek i z bazální části výhonu byl téměř rovnocenný ostatním přírůstkům v korunce ořešáku.

Fáze řezu – odstranění čípků

Vhodné období řezu začíná po narašení, kdy nové přírůstky mají délku 2 – 3 cm. Vzhledem k tomu, že čípky mají v korunce mladého ořešáku další funkce i po narašení, je lépe odstranit čípky na postranních výhonech až v době, kdy nové přírůstky mají délku 15 – 20 cm. Z dalších funkcí čípku po narašení uvádím:

1. chrání nový letorost před vylomením,
2. působí na větší počáteční úhel odklonule-torostu, (postranní výhon)
3. po vyvázání letorostu zajišťuje jeho svislý směr růstu (terminální výhon).

Jakmile nový přírůstek (letorost) doroste asi 25 cm délky, je čípek zeslabován, rychleji sílí báze letorostu a přilehlá část jednoletého výhonu. V té době by čípek měl být již odstraněn, aby se hojivý zával mohl překlenout přes ránu. Nej-pozdější termín pro odstranění čípků na postranních výhonech je do konce května, aby se rány do konce léta zahojily (průměr 13 -17 cm).

Na terminálním (střeclovém, vrcholovém) výhonu odstraníme čípek až v době, kdy je terminální letorost v bázi (ve spodní části) zatvrdlý a nehrozí mu vylomení větrem. Pokud jsme odstranili čípek na terminálním výhonu v druhé polovině května spolu s čípky na postranních výhonech, je nutné terminální letorost zajistit proti vylomení. K tomu postačí prut z lískového keře nebo jiného stromu. Part zkrátíme na 40 – 60 cm délky, ve spodní části ho z jedné strany mělce seřízneme, a touto plochou přiložíme k výhonu pod letorostem. Nejprve prut na dvou místech přivážeme k výhonu páskou z PVC a teprve potom k němu lehce vyvážeme letorost do svislé polohy. Pozdější vhodný termín pro odstranění čípku na terminálním výhonu bývá ve druhé dekádě června, nejpozději mezi 10. – 20. červencem. Je nutné si uvědomit, že čím později řežeme, tím menší zával se na ráně vytvoří. Při řezu po 10. 7. se vytvoří zával o šířce pouze do 2 mm po obvodu rány. Do té doby musíme pečovat o čípek, aby některé letorosty ze sekundárních pupenů na čípku později nekonkurovaly termi-nálnímu letorostu. Dlouhý čípek můžeme v polovině května zkrátit asi na 15 – 20 cm, aby se podpořilo dominantní postavení terminálního letorostu. Důležité je ránu zatřít štěpařským voskem a na čípku ponechat zakrnělý, nebo za 1. až 2. listem zakráčený letorost ze sekundárního pupenu, aby čípek žil a neodumřel. Po narašení ořešáku je možné čípek zkrátit, nebezpečí výronu mízy již nehrozí.

Rány po odstranění čípků na všech výhonech zatíráme zásadně jen štěpařským voskem. Po latexových a některých dalších tekutých nátěrech se propadá (vysychá) přehrádkovaná dřeň jednoletých výhonů a rány se hůře hojí.

V letech s časným nástupem jara, kdy hrozí nebezpečí příchodu pozdních jarních mrazů, počkáme s tvarováním výhonů raně rašících ořešáků jako např. SEIFERSDORFSKÝ a APOLLO. To znamená, že místo vylomení primárních pupenů před narašením, zaštípneme vrcholky narašených letorostů v horních částech jednoletých výhonů. Předčasným tvarováním by nové přírůstky vytvořené ve spodních částech výhonů mohly zmrznout.
Odrůdy středně rašící, např. JUPITER, tvarujeme v roce s časným nástupem jara v době mírného rašení. Naopak odrůdy později rašící jako např. MARS tvarujeme vždy s předstihem před rašením.
Dvoufázový výchovný řez ořešáků přispívá k udržení vitality stromů a zamezuje nepravidelnému a deformačnímu utváření korun, které je také způsobeno předčasnou plodností.
Výchovný řez roubovaných ořešáků oddálí začátek plodnosti o 2 – 4 roky, ale po zapěstování korun stromy v krátké době ztrátu nahradí.

Přečetli jste članek, teď ji můžete ohodnotit: