Předpěstování sadby pro skleník a fóliovník

Předpěstování sadby

Pěstování ve skleníku

Vybudování skleníku si dnes vyžádá asi 5000 – 15 000 Kč. Tato částka citelně zatíží mnohý rodinný rozpočet, a proto je třeba skleník co nejlépe využít.
Skleník je možno využívat po celý rok. Na podzim můžeme vysazovat některé odrůdy salátu. Ihned po likvidaci okurek můžeme na jejich místo přesadit k rychlení chryzantémy, které zde můžeme ponechat až do jara. Brzy na jaře, podle počasí, přibližně v polovině března, vysazujeme salát, brukev, kapustu a květák. Samozřejmostí je včasné vysévání ředkvičky. Někteří zahrádkáři věnují menší část plochy skleníku k výsadbě raných brambor a karotky, čímž uspíší jejich sklizeň. Pokud je příznivé jaro, postupně sklízíme tuto zeleninu tak, aby byly záhony volné do doby výsadby teplomilných sazenic rajčat, paprik a okurek. Často se stává, že kapusta a květák nedoroste do sklizňové velikosti, a protože již musíme vysazovat rajčata, papriky a okurky, opatrně jednotlivé rostliny kapusty a květáku vyjmeme ze země i s balem a přesadíme ven na volné záhony, kde během června dobře dorostou.
Pro osázení skleníku a jeho plné využití potřebujeme poměrně velké množství sazenic, které jsou dost drahé a jejich shánění není vždy lehké. Často jsme odkázáni na to, co je k dostání, nehledě na naše požadavky výběru odrůd.

Pěstování ve skleníku

Příklad spotřeby sazenici pro skleník půdorysu 3 x 6 m:

Sadba salátu, kapusty, květáku

pro výsadbu zeleniny v polovině března:

  • 60 až 90 ks sazenic salátu;
  • 15 ks sazenic kapusty;
  • 60 až 90 ks sazenic brukve;
  • 15 ks sazenic květáku;

Sadba rajčat, paprik, okurek

pro výsadbu zeleniny po 15. květnu:

  • 14 ks sazenic rajčat tyčkových;
  • 20 párů sazenic papriky;
  • 12 ks sazenic okurek hadovek.

Z uvedeného přehledu je patrné, že se vyplatí vlastní předpěstování sadby, i když to vyžaduje práci a péči o rostlinky.
sadba rajčatNesmíme podceňovat přípravu zeminy, do které sejeme a vysazujeme rostliny. Vzešlé rostlinky často „padají“ a výsev se» musí opakovat. Potřebujeme 10 litrů zeminy. Pro výsev je vhodná směs dobré kompostové země a to 50 %, dále 20 % jemného, ho říčního písku a 30 % rašeliny nebo rašelinového substrátu. Kompostovou zeminu je třeba propařit, abychom zničili nežádoucí plísně, které způsobují „padání“ malých rostlin. Propaření provedeme tak, že naplníme hrnec zeminou, prolejeme vodou, přikryjeme poklicí a necháme aspoň 15 minut vařit. Po vychladnutí vše smícháme s pískem a rašelinou a již můžeme vysévat a vysazovat.
Květináče s vysetou zeleninou musíme umístit v teplé místnosti, nejlépe v bytě a na
dobře osvětleném místě. Toto místo splňuje parapet okna na jižní straně. Lepší klíčivost semen usnadníme tím, že květináče přikryjeme sklem, nebo fólií a do doby rašení semen dáme květináč na místo v bytě, kde je po celý den stálá teplota. Na parapetu totiž během noci, když se netopí, bývá chladněji a to může způsobit horší klíčivost. Po vyklíčení semen ihned umístíme květináče za okno, aby měly dostatek světla.
Pro každý zeleninový druh a odrůdu použijeme samostatný květináč. Dobře se osvědčují použité obaly od kyselého mléka, které mají rozměr asi 9 x 9 cm. Nádoba musí mít na dně otvor pro odtok přebytečné zálivkové vody a musí být řádně popsána názvem odrůdy.

Sadba zeleniny 

Jakmile sazenice salátu, brukve, kapusty, květáku dosáhnou vhodné velikosti, můžeme je přepikýrovat do větších nádob a zhruba po dvou týdnech již můžeme vysazovat do skleníku. U těchto druhů zelenin se nemusíme bát nižších ranních teplot.
Sazenice rajčat, paprik a okurek ihned přesazujeme do samostatného květináče, jakmile mají alespoň jeden pravý list.
Péče o rostlinky musí být pravidelná, kontrolujeme je 2x denně a podle potřeby zaléváme a jednou za 14 dní mírně přihnojujeme kombinovaným hnojivem.

Sazenice rajčat, paprik

Důležitá je doba výsevu semen. Například salát, brukev, kapustu a květák vyséváme již 1. února a sázíme do skleníku kolem 15. března. Paprika vyžaduje dlouhou vegetační dobu, a proto vyséváme semena již kolem 1. února a do skleníku přenášíme sazenice po 15. květnu. Rajčata vyséváme kolem 15. března a do skleníku vysazujeme po 15. květnu. Okurky vyséváme asi 15. dubna a do skleníku po 15. květnu. Aby nám salát a kedluben nenarostl do konzumní velikosti najednou, vyséváme semena alespoň dvakrát po čtrnácti dnech.
Často se stává, že sazenice rajčat, paprik a okurek nám za oknem rychle rostou a vytahují. Je to způsobeno vyšší teplotou a nedostatkem světla. Pokud máme skleník v blízkosti bytu, vyplatí se květináče s rostlinkami na den odnášet do skleníku, kde je můžeme nechat i přes noc, pokud noční teplota neklesne pod +6 °C. V opačném případě rostlinky opět přeneseme na noc do bytu. Sazenice jsou pak silné a tolik nevyta-hují.
V současné době je k dostání velké množství odrůd semen zeleniny a zahrádkář se těžko orientuje v tom, co je dobré, zvláště pro naše klimatické podmínky. Abychom předešli zklamání, měli bychom se držet svých osvědčených odrůd a jistě nebude na závadu, když v menším množství zakoupíme i některé novinky na odzkoušení.

Odrůdy a druhy pro pěstování ve skleníku:

  • salát: LIBAB, SAFÍR, SMARAGD;
  • brukev raná: MORAVIA, OLMIA, LIBOCHOVICKÁ, AZUR (modrá);
  • kapusta hlávková raná: RAKETA, PŘEDZVĚST;
  • květák raný: EXPRES;
  • rajče tyčkové: BONZET, STUPICKÉ, TORNÁDO, DOMINO;
  • paprika: DORA , PCR, JUBILA, CITRINA, MORAVA;
  • okurky: SALADIN , SANDRA, MARTA .

Mnozí zahrádkáři budou mít určitě dobré zkušenosti i s jinými odrůdami a druhy zeleniny, které pěstují ve skleníku. Uvítáme, když nám do redakce napíšete svoje zkušenosti a názory. Dobré nápady rádi otiskneme.
Předpěstování sadby pro skleník vyžaduje hodně práce, pravidelnou zálivku, hnojení, likvidaci škůdců a ve skleníku pak vyvazování, zaštipování a hlavně častou zálivku.
Přesto se nám tato práce vyplatí, protože si vypěstujeme vlastní zeleninu.

Technická poznámka:

Nestačí-li parapet na umístění květináče, osvědčilo se připevnění prkna do poloviční výše okna, takže si vytvoříme pomocný parapet. Prkno drží dva drátěné závěsy, které snadno můžeme demontovat a uskladnit pro příští rok.

zdroj: časopis zahrádkář 1/96

Přečetli jste članek, teď ji můžete ohodnotit:

1 bod2 body3 body4 body5 bodů (1 hodnocení: 5,00 bodu z 5)
Loading...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Webové stránky vseoyahrade.eu používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close