Jak poznáme mrazově poškození révy vinné?

Orgány révy vinné jsou v našich klimatických podmínkách nejčastěji poškozované zimními mrazy, ale škody způsobují také jarní nebo silnější podzimní mrazíky. Jejich přesné vyhodnocení je důležité pro velkopěstitele i pro zahrádkáře, protože na míře poškození závisí nejen velikost úrody v následujícím roce, ale také ošetřování keřů, např. volba počtu ponechaných oček při řezu na keřích, způsob hnojení apod.
Z přezimujících orgánů révy vinné jsou vůči mrazu nejcitlivější a proto nejmasitěji a v největší míře poškozována očka na jednoletých výhonech. Z toho důvodu je pro pěstitele potřebné vědět, jak určit výši mrazového poškození oček. Existuje více způsobů, z nichž nejjednodušší, nejužívanější a vhodné i pro zahrádkáře jsou tyto:
Po ustoupení mrazů, o kterých se domníváme, že mohli révu vinnou poškodit (obvykle -17, -18 °C i méně v březnu) si uděláme jednoduchý orientační test a to tak, že očko rozřízneme ostrým nožem podélným směrem tak, aby jsme na jeho řezu jasně rozeznali základy tří letorostů, jak je vidíme na obrázku. Prostřední základ hlavního letorostů (z něho, když není zničený, vyroste v příštím roce letorost) bývá zpravidla nejvíce vyvinutý, proto je také největší a ze tří základů letorostů bývá mrazem zničený nejčastěji. Po každé straně základu hlavního letorostů se nachází základ dalšího náhradního letorostu, ze kterých jeden na jaře vyraší zpravidla jen tehdy, když je základ hlavního letorostu zničený nebo více poškozený. Zdravé, nepoškozené základy všech tří letorostů jsou jasně zelené barvy, zničené základy jsou barvy hnědé, až tmavo-hnědé, poškozené základy letorostů jsou částečně hnědé a částečně zelené.
Očka, která mají základy všech tří letorostů hnědé jsou zničená a na jaře nevyraší. Vyraší jenom tehdy, když je zdravý, nebo poškozený aspoň jeden ze tří základů. Když je základ hlavního letorostů celý hnědý, tj. zničený a oba postranní letorosty jsou zelené tj. zdravé nebo částečně zelené a částečně hnědé, tj. poškozené, soutěží mezi sebou v rychlosti a hloubce regenerace a na jaře vyraší ten, který v soutěži vyhrál. Někdy se stane, že výsledek je nerozhodný a z jednoho očka vyraší na jaře dva výhonky.
mrazově poškození révy vinnéJak již bylo uvedeno, popsaný test poskytuje jenom orientační představu o počtu mrazem zničených oček. Pro přesnější zjištění výše poškození oček je potřebné odřezat z keřů několik jednoletých výhonů, na kterých je alespoň 13 oček. Když je výsadba větší odřežeme 10 výhonů. Potom výhony zahradnickými nůžkami rozstříháme na jednoočkové odřezky a jednotlivé odřezky ponoříme bazální částí do vody. Ve vodě je necháme tak dlouho, až zdravá očka vyraší. V prosinci jsou potřebné pro vyrašení zdravých oček téměř dva měsíce, zatím co v březnu ani ne tři týdny. Závisí to na stupni poškození oček a na výši teploty místnosti, ve které jsou odřezky s očky uloženy. Na uložení řízků ve vodě doporučujeme použít krabičky z plastů, nebo nádoby vysoké okolo 10-12 cm, na které pomocí gumičky na zavařovací sklenice, nebo jakékoliv jiné, napneme igelitovou fólii. Fólii ostrou pinzetou propícháme a do každého otvoru zasuneme řízek s očkem tak, aby očko zůstalo těsně nad fólií. Nádoby s řízky ponecháme v teplé místnosti a čekáme až zdravá očka vyraší. Po skončení rašení vypočteme procento zničených, tj. vůbec nevyraše-ných oček. Na jaře při řezu keřů ponecháme o tolik procent více oček, kolik jich mráz zničil.
Je potřebné zdůraznit, že z keřů odřezané jednoleté výhony můžeme přenést z venkovního prostředí do vytopené místnosti přímo jenom tehdy, když venku nemrzne. Když mrazy trvají dlouho a nechceme s testy čekat, musíme výhony před přenesením do vytopené místnosti pomalu rozmrazit. Např. několik hodin je ponecháme v nevytopené místnosti s pootevřeným oknem a potom ještě 4-6 hodin v prostředí s teplotou blízko nad bodem mrazu. Je to proto, aby jsme se vyhnuli sekundárnímu poškození oček rychlým rozmrazením, čím by se skutečný obraz o poškození v přírodě zkreslil.
Velmi silné mrazy poškozují nejen očka, ale i pletiva jednoletých výhonů, případně staršího dřeva.
O výši poškození se můžeme přesvědčit tak, že ostrým nožem uděláme šikmý řez jednoletým výhonem (jako při štěpení) a z intenzity a rozsahu zhnědnutí původně zelených pletiv odvodíme stupeň poškození.
Zimní mrazy i silnější podzimní mrazíky často způsobují nebezpečné drobné praskliny a trhliny. Většinou jsou viditelné jenom v mikroskopu. Jsou vstupní branou pro bakterie. Jejich nahromadění a rozšíření bakteriální infekce může postupně vést až k odumření celých ramen nebo kmínků.

zdroj: časopis zahrádkář 12/94

Přečetli jste članek, teď ji můžete ohodnotit:

1 bod2 body3 body4 body5 bodů (zatím žádná hodnocení)
Loading...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Webové stránky vseoyahrade.eu používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close