Pěstovaní ovocných stromu

Ovocné stromy se u nás pěstují od pradávna. Byly to zejména jabloně, hrušně a slívy, které v přírodě rostly volně jako plané formy ve tvaru vysokokmenů. Protože každý ovocný strom vyrostl ze semene, byly i jeho plody různé a lišily se od sebe velikostí i chutí. Ty chutnější a krásné si lidé přesazovali ke svým příbytkům a začali o ně pečovat. Ovocné zahrady začaly vznikat hlavně u panských sídel, klášterů a školních objektů.
Takto začalo vznikat pěstitelství, které se zaměřovalo na výběr nejlepších druhů a odrůd dřevin, na jejich pěstování a křížení. Postupně začaly vznikat křížením nové odrůdy, ale byl problém udržet u jejich potomstva stejné vlastnosti, protože semenáče získané výsevem semen si převážně nepodrží vlastnosti rodičů.
Změny v rozmnožování kvalitních odrůd přineslo až poznání, že naroubováním ušlechtilé odrůdy na planou podnož si tato ušlechtilá odrůda podrží své vlastnosti a vznikne nový strom stejných kvalit a vlastností, jako má ten, z něhož byl roub odebrán. Tím bylo vyřešeno rozmnožování kvalitních odrůd a druhů, které však měly jeden nedostatek. Mladé vysokokmeny začínaly rodit až po dvanácti nebo patnácti letech. Pěstitelé se proto snažili urychlit nástup do plodnosti ovocných stromů a zjistili, že snižováním výšky kmene dochází k urychlení plodnosti. Tak začaly vznikat tvary, jako jsou polokmeny, čtvrtkmeny a zákrsky, které sice na se-menáčové podnoži vytvářejí stejně veliké koruny jako vysokokmeny, ale níže u země, začínají dříve plodit a snadněji se ošetřují.
ovocnistromy1Šlechtitelé zjistili, že v oblastech od Středozemního moře až po Kavkaz rostou plané jabloně keřovitých tvarů různých velikostí, které se dají množit odkopky a dají se na ně úspěšně roubovat i očkovat ušlechtilé odrůdy. Tyto podnože však měly velmi rozdílné vlastnosti v růstu i kvalitě plodů.
Proto anglická šlechtitelská ovocnářská stanice v East Mallingu soustředila všechny dostupné plané podnože keřovitého vzrůstu, které se dají množit vegetativně (odkopky) a prověřila jejich vlastnosti růstu i vliv na kvalitu plodů. Jednotlivé typy podnoží seřadila a označila římskými číslicemi. Jsou uváděny pod typovými podnožemi EM I. – XXXII. Tyto podnože však nejsou srovnány číselně podle vzrůstu.
V současné době se v ovocnářství používají podnože z Těchobuzic, které jsou seřazeny podle vzrůstnosti, pod označením JTA – JTH a některé další typy.
Tímto je dán základ modernímu ovocnářství a velkovýrobě. Byly zakládány ovocné sady nízkých tvarů, od volných zákrsků, přes vřetena a různé typy ovocných stěn, jak je známe dnes. U hrušní byl vývoj obdobný. Z vysokokmenů na semenáčích se přešlo na zakrslé formy stromů, kde zakrslou podnoží je kdoule, která se dá rovněž
množit vegetativně a strom si ponechá zakrslý růst. Některé odrůdy hrušní však nemají trvalou srůstovou schopnost s kdoulovou podnoží, a proto se musí u nich použít meziště-pování odrůdou, která má s kdoulovou podnoží trvalou srůstovou schopnost (afinitu). Nevýhodou slabě rostoucích typových podnoží u jabloní a kdoulových podnoží u hrušní je jejich rychlé stárnutí. Jejich životaschopnost je zhruba od 20 do 30 let. Záleží ovšem na druhu podnože -čím silněji rostoucí, tím déle vydrží. Dále na výživě, ošetřování a také na odrůdě, která může životaschopnost stromů značně ovlivnit.

Přečetli jste članek, teď ji můžete ohodnotit:

1 bod2 body3 body4 body5 bodů (zatím žádná hodnocení)
Loading...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Webové stránky vseoyahrade.eu používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close