Radikální řez ořešáku: jak zachránit poškozený strom
Radikální řez ořešáku je hluboký zmlazovací zásah, který zkracuje kosterní větve až na pahýly 150 až 220 cm od kmene. Používá se, když strom vážně poškodilo namrznutí, nemoc nebo úhyn větví. I když se tento postup u ořešáků provádí zřídka, může starý nebo poškozený strom zachránit a vrátit mu vitalitu. V tomto článku se dozvíte, kdy a jak radikální řez provést, jaké jsou výsledky a co očekávat prvních pět let po zásahu.
Proč radikální řez ořešáku
Tuhé zimy způsobily v minulosti velké poškození ovocných výsadeb, zejména peckovin a ořešáků. Vliv těchto zim se u ořešáků projevil podle oblastí v hloubce namrznutí větví, ojediněle v úhynu celých stromů. Namrzlé větve se často nezacelují. Stromy jsou v období vegetace zpravidla jen řídce olistěné a proschlé větve se působením větrů postupně ulamují. Větvení je u těchto stromů všeobecně křehčí. Případná další tuhá zima může namrznutí výrazně prohloubit.
U jiných ovocných dřevin se obvykle po hlubokém namrznutí dělá částečný nebo hluboký zmlazovací řez. Jde o dosažení nového zdravého obrostu ze starých částí větví. U ořešáků se s tím setkáváme jen zřídka. Možná také proto chybí víc poznatků o hlubokých zásazích do korun těchto stromů.
Přitom jsou ořešáky stromy dlouhověké, mají mohutné koruny, u nichž trvá několik desetiletí, než dorostou do optimálního rozměru a tím i dosahování vyšších sklizní. Jsou často charakteristickou dominantou usedlostí na vesnicích, proto je vhodné tyto zdánlivě staré stromy zachraňovat prořezáním namísto výměny za novou výsadbu.
Kdy provést radikální řez ořešáku
Optimální termín pro radikální řez je srpen. V tomto období je strom ještě aktivní, ale růst už zpomaluje, takže rána se začíná zacelovat rychleji než na jaře. Současně máte dostatek času do zimy, aby strom reagoval novým obrostem a připravil se na mrazové měsíce.
Radikální řez provádějte zpravidla dva roky po poslední tuhé zimě, kdy už je zřetelná hloubka mrazového narušení pletiv stromů a můžete posoudit, které větve obrostly novými výhony a které jsou trvale poškozené.
Příprava před řezem
Před provedením radikálního řezu si připravte:
- ostrá pilka nebo motorová pila pro silné větve,
- nůž na čištění ran,
- ochranný nátěr (olejová naředěná barva nebo speciální tmel na rány),
- štětec na nanášení nátěru,
- žebřík nebo plošinu, pokud je strom vysoký.
Posouďte stav stromu: zjistěte, které větve jsou namrzlé nebo proschlé, a kde přesně provedete řez. Hledejte místa pod poškozenou částí, kde je dřevo ještě zdravé.
Postup radikálního řezu krok za krokem
Radikální řez ořešáku postupuje od hrubých zásahů k jemným úpravám:
1. Zkrácení kosterních větví
Zkraťte kosterní větve hluboko, obvykle tam, kde má větev v průřezu obvod 60 až 92 cm. Zbylé pahýly by měly být v délce 150 až 220 cm od kmene. Tato hloubka závisí na velikosti stromu a rozsahu poškození.
2. Ponechání slabších větví
Slabší větve ani nový obrost na ponechaných částech větví neodstraňujte. Strom je potřebuje pro fotosyntézu a postupné zmlazení.
3. Čištění ran na kmeni
Na kmenech hrubě mechanicky očistěte rány a mrazové trhliny. Použijte nůž, abyste odstranili uvolněnou kůru a vytvořili hladší plochu pro zacelování.
4. Ochranný nátěr
Řezné plochy a rány na kmenech natřete olejovou naředěnou barvou nebo speciálním tmelem. Tím zabráníte vnikání chorob a plísní do čerstvých ran. Opakované natření řezných ploch v následujících letech může lépe zabránit případnému vnikání chorob.
Praktická zkušenost: prořezání starých ořešáků v Českém středohoří
Dlouhodobý experiment s radikálním řezem ořešáků proběhl v severní oblasti Českého středohoří v devadesátých letech minulého století. Dva roky po tuhých zimách osmdesátých let byla již zřetelná hloubka mrazového narušení pletiv stromů. Větve více nebo méně obrostly novými výhony, u nichž se projevoval dobrý a zdravý růst, nebo naopak spíš chlorotický růst z namrzlých částí větví stromů.
V srpnu druhého roku po poslední tuhé zimě v označených místech hluboko zkrátili kosterní větve u čtyř stromů ve stáří kolem sedmdesáti roků. U dalších dvou přibližně stejného věku kosterní větve zkrátili jen o třetinu. Obvod větví se v místech řezů u hlubokého zkrácení pohyboval od 60 do 92 cm, u dílčího zmlazení od 30 do 62 cm. Zbylé pahýly byly při hlubokém zásahu v délce 150 až 220 cm od kmenů. Slabší větve ani nový obrost se na ponechaných částech větví neodstraňovaly. Na kmenech se jen hrubě mechanicky očistily rány a mrazové trhliny. Řezné plochy a rány na kmenech byly natřeny olejovou naředěnou barvou.
Co se děje po radikálním řezu
První rok po řezu
V prvním roce po řezu se opožděně u všech čtyř stromů objevil pod seříznutím mladý, hustý vitální obrost ze starého dřeva. Každý strom s počtem tří až čtyř pahýlů měl do podzimu na všech pahýlech metlovitý obrost o délce až 150 cm. Zřetelné zacelování řezných ploch patrné nebylo.
Druhý rok po řezu
Druhý rok po řezu pokračoval vitální růst nových větví zejména z vrcholových pupenů. Probírka obrostu nebyla ani v pozdějších letech nutná. Zmlazení stromů povzbudilo k vitálnímu růstu i ponechané slabé větve, na nichž již v tomto druhém roce po zásahu byla slušná úroda.
Výsledky radikálního řezu po pěti letech
Po pěti létech měly zmlazené stromy nové pěkné koruny. První úroda se na nových větvích objevila ve čtvrtém roce po zmlazení. V pátém roce se nové větve úrodností nelišily od větví ponechaných. Rány po kmenech se výrazně zacelují. Řezy po zmlazení se mezi dřevem a kambiálním pletivem zacelují v hloubce kolem tří centimetrů pod řezem.
Kontrolní dva stromy se po částečném zmlazení dost zřetelně od nezmlazovaných stromů nelišily. Patrný je však i u těchto stromů vitálnější růst.
Shrnutí: co víme o radikálním řezu ořešáků
Z dlouhodobého pozorování prořezaných starých ořešáků vyplývá:
- Regenerace a růst nových větví je i u ořešáků dobrá. Toho je možné využít po namrznutí i úhynu větví z jiných příčin.
- Hlubokými zásahy do korun je možné dosáhnout rychlé obnovy korun ořešáků.
- Vyšší vitalita, která se zmlazením vyvolá, se projevuje ve vyšších sklizních.
- Zmlazené stromy jsou zdravější.
- Časově se značně zkrátí doba mezi zmlazením a sklizněmi než novou výsadbou.
- Vhodnost zmlazování je nutné ještě prověřit po případných silných mrazech příštích zim.
Časté chyby při řezu ořešáků
Při provádění radikálního řezu se vyhněte těmto chybám:
- Řez v nevhodném termínu: Pokud provedete řez na jaře, ořešák „pláče" a ztrácí hodně mízy. Držte se srpnového termínu.
- Zanedbaný ochranný nátěr: Nechráněné rány jsou vstupní branou pro choroby a hnilobu. Natírejte vždy ihned po řezu.
- Příliš mělký řez: Pokud zkrátíte jen konečky poškozených větví, strom nemusí reagovat dostatečně silným obrostem.
- Úplné odstranění slabších větví: Ponechte slabší větve a obrost, strom je potřebuje pro přežití a fotosyntézu během zmlazování.
Další zdroje
Pokud plánujete jen lehčí výchovný řez ořešáku nebo chcete pochopit základy řezu mladých stromů, přečtěte si také náš článek Je nutné řezat ořešáky?
