Hluboký řez ořešáků

Mrazové zimy v způsobily velké poškození ovocných výsadeb, zejména peckovin a ořešáků. Vliv těchto zim se u ořešáků projevil podle oblastí v hloubce namrznutí větví, ojediněle v úhynu celých stromů. Někde se silné na mrznutí i silných větví dosud nezacelilo. Stromy jsou v období vegetace zpravidla jen řídce olistěné a proschlé větve se působením větrů postupně ulamují. Větvení je u těchto stromů všeobecně křehčí. Vlivem příznivých zim a předjaří minulých let byla i na těchto stromech značná úroda, i když nesrovnatelná s úrodou na zdravých stromech. Případná další tuhá zima může na mrznutí výrazně prohloubit.

U jiných ovocných dřevin se obvykle po hlubokém namrznutí dělá částečný nebo hluboký zmlazovací řez (zásadně v srpnu). Jde o dosažení nového zdravého obrostu ze starých částí větví. U ořešáků se s tím setkáváme jen zřídka. Možná také proto chybí víc poznatků o hlubokých zásazích do korun těchto stromů. Přitom jsou ořešáky stromy dlouhověké, mají mohutné koruny, u nichž trvá několik desetiletí než dorostou do optimálního rozměru a tím i dosahování vyšších sklizní. Přihlédneme-li i k tomu, že jsou často charakteristickou dominantou usedlostí na vesnicích bylo by vhodné tyto zdánlivě staré stromy zachraňovat.

Špatně dopadly i stromy ořešáků v severní oblasti Českého středohoří. Proto další údaje budou z tohoto území. Dva roky po prošlých tuhých zimách v osmdesátých letech byla již zřetelná hloubka mrazového narušení pletiv stromů. Větve více nebo méně obrostly novými výhony u nichž se projevoval dobrý a zdravý růst nebo naopak spíš chlorotický růst z namrzlých částí větví stromů. V srpnu druhého roku po poslední tuhé zimě v označených místech hluboko zkrátili kosterní větve a to u čtyř stromů ve stáří kolem sedmdesáti roků. U dalších dvou přibližně stejného věku kosterní větve zkrátili jen o třetinu. Obvod větví se v místech řezů u hlubokého zkrácení pohyboval od 60 do 92 cm, u dílčího zmlazení od 30 do 62 cm. Zbylé pahýly byly při hlubokém zásahu v délce 150 až 220 cm od kmenů. Slabší větve ani nový obrost se na ponechaných částech větví neodstraňovaly. Na kmenech se jen hrubě mechanicky očistily rány a mrazové trhliny. Řezné plochy a rány na kmenech byly natřeny olejovou naředěnou barvou.

V prvním roce po řezu se opožděně u všech čtyř stromů objevil pod seříznutím mladý, hustý vitální obrost ze starého dřeva. Každý strom s počtem tří až čtyř pahýlů měl do podzimu na všech pahýlech metlovitý obrost o délce až 150 cm. Zřetelné zacelování řezných ploch patrné nebylo. Následná zima byla téměř bezmrazá, takže vyzrálost dřeva mladých výhonů neprověřila. Druhý rok po řezu pokračoval vitální růst nových větví zejména z vrcholových pupenů. Probírka obrostu nebyla ani v pozdějších letech. Zmlazení stromů povzbudilo k vitálnímu růstu i ponechané slabé větve, na nichž již v tomto druhém roce po zásahu byla slušná úroda.

Po pěti létech mají zmlazené stromy nové pěkné koruny. První úroda se na nových větvích objevila ve čtvrtém roce po zmlazení. V pátém roce, to je v roce 1993 se nové větve úrodností nelišily od větví ponechaných. Rány po kmenech se výrazně zacelují. Řezy po zmlazení se mezi dřevem a kam-biálním pletivem zacelují v hloubce kolem tří centimetrů pod řezem. Opakované natření řezných ploch by mohlo lépe zabránit případnému vnikání chorob do dřívějších ran. Kontrolní dva stromy se po částečném zmlazení dost zřetelně od nezmlazovaných stromů nelišily. Patrný je však i u těchto stromů vitálnější růst.

Z toho vyplývá:

1. regenerace a růst nových větví je i u ořešáků dobrá. Toho je možné využít po namrznutí i úhynu větví z jiných příčin.
2. hlubokými zásahy do korun je možné dosáhnout rychlé obnovy korun ořešáků,
3. vyšší vitalita, která se zmlazením vyvolá, se projevuje ve vyšších sklizních,
4. zmlazené stromy jsou zdravější,
5. časově se značně zkrátí doba mezi zmlazením a sklizněmi než novou výsadbou,
6. vhodnost zmlazování je nutné ještě prověřit po případných silných mrazech příštích zim.

Výchovný řez ořešáků

Přečetli jste članek, teď ji můžete ohodnotit: