Listové a košťálové zeleniny se pěstují především pro plně vyvinuté hlávky nebo růžice listů. Nemusí to však být jediný způsob jejich využití. V mnoha zemích, zejména s vlhčím klimatem, je zvykem pěstovat je brzo na jaře nebo pozdě na podzim jen pro mladé listy. Pěstují se za tím účelem v hustém sponu a listy se … Číst dál
Ruský vědec N. I. Vavilov, světoznámý zakladatel studia genových zdrojů kulturních rostlin, říkal, že tykve jsou „psi rostlinné říše“. Charakterizoval tak nejen obrovskou variabilitu rodu tykev (Cucurbita), ale i snadnou vzájemnou křížitelnost jejích druhů. Není divu, že bohatství forem, které tento rod představuje, vedlo i ke značným zmatkům v názvosloví. Silně k nim přispělo i … Číst dál
U nás je chřest opomenutou zeleninou, ač se pěstoval i vyvážel. Známé byly chřestovny v Ivančicích u Brna, ve Vojkovicřch a Hostině na Kralupsku. Naše podmínky jsou pro pěstování chřestu vhodné. Na zahrádkách je výhodou vytrvalost kultury, odpadá každoroční vysazování. Bezpečně přezimuje a poskytuje rané sklizně v době, kdy se většina druhů teprve vysévá nebo … Číst dál
Kukuřice je teplomilná rostlina, která v chladnějších oblastech hůře dozrává, zvláště pozdnější odrůdy s dlouhou vegetační dobou. V zahrádkářské praxi má význam především pěstování kukuřice cukrové a kukuřice pukancové (pop corn). Pro sklizeň nezralých palic ke konzervování nebo zelené píce k přímému krmení zvířat lze pěstovat i kukuřici krmnou. Kukuřice cukrová pěstování Kukuřice cukrová se pěstuje … Číst dál
U nás je zvykem nechat zeleniny řádně dorůst. Za kvalitní považujeme jen pevné, dobře uzavřené hlávky zelí, kapusty, čekanky nebo salátu, podobně jako velké husté růžice špenátu, popřípadě listového salátu. Nedorostlé neuzavřené hlávky a růžice považujeme přinejmenším za méněcenné, ne-li vůbec za nevhodné pro spotřebu. V zemích, kde se oceňuje druhová pestrost zeleniny, využívají však … Číst dál
Mrkev patří právem mezi hlavní zeleniny našich zahrádek. Je to vysoce vitaminózní zelenina s léčivými účinky. Především je bohatá na oranžový karotén – provitamín A. K jeho denní spotřebě stačí jedna středně velká mrkev o hmotnosti asi 50 g. Jemné formy mrkve karotky nedráždí zažívací sliznici a hojivě působí při střevních onemocněních. Mrkev je zvlášť … Číst dál
V našich podmínkách se nejčastěji používají dva způsoby pěstování – z výsevu a ze sazečky. Sázení cibule sazečky Ze sazečky sklízíme cibuli o měsíc dřív. Dává poněkud zvýšený výnos, ovšem za vyšších nákladů i se zvýšenou náchylností k chorobám a sníženou uchovatelností, ve srovnání s jarním výsevem semene. Cibule sazečka kdy sázet? Termín začátku kultury … Číst dál
Vnáší veřejnosti je z nepochopitelných důvodů opomíjena brokolice, zelenina, která je nepostradatelnou součástí jídelníčků v západních zemích a zvláště pak v USA. Důvodů, proč je v těchto zemích oblíbena, je několik. Obsahuje nejvíce draslíku, vápníku a vitamíny A, C, E ze všech košťálovin, mnohem více než květák. Má jemnější chuť, která se podobá chřestu. Přítomnost … Číst dál
Zelenina, rychlená ve sklenících a fóliových krytech, je náročná na výživu a hnojení. V zimních měsících se pěstují energeticky méně náročné druhy (salát, kedlubny, ředkvička). Hlavní letní druhy jsou okurky, rajčata a paprika. Zemina v rychlímě má být fyzikálně a chemicky kvalitnější než běžná ornice, spodina propustná nebo odvodněná. V nové rychlímě na původní zeminu … Číst dál
Smíšené kultury vhodných plodin se vzájemně nebo jednostranně podporují v růstu, chrání před chorobami a škůdci a dokonce i zlepšují svou chuť. Na zahrádkách vytváříme plošné smíšené kultury nebo střídavě v řádcích. V zásadě se dá říci, že největšími konkurenty jsou si rostliny stejného druhu mající nároky na živiny, vláhu, světlo (proto příroda monokultury nezná). … Číst dál