Smíšené kultury část II.

Smíšené kultury vhodných plodin se vzájemně nebo jednostranně podporují v růstu, chrání před chorobami a škůdci a dokonce i zlepšují svou chuť. Na zahrádkách vytváříme plošné smíšené kultury nebo střídavě v řádcích.

V zásadě se dá říci, že největšími konkurenty jsou si rostliny stejného druhu mající nároky na živiny, vláhu, světlo (proto příroda monokultury nezná). Známe dokonce sebenesnášenlivé plodiny. Zatímco sebesnášenlivé rostliny prorůstají do sebe svými kořeny, aby vzájemně využívaly produkty látkové výměny, tak kořeny sebenesnášenlivých rostlin směřují dolů, jakoby se bály doteku svého bratrského souseda. Příkladem mohou být košťáloviny a zvláště celer. Přitom právě tyto dvě plodiny jsou vhodnými partnery. Celer navíc odpuzuje housenky běláska zelného a dřepčíky a košťáloviny zase omezují rez celerovou. Při využití této kombinace je střídáme, aby vždy vedle celeru byla košťálovina a vedle košťáloviny celer. Vzhledem k tomu, že obě plodiny vyžadují kolem sebe hodně místa a navíc sazenice celeru vysazujeme až v květnu, dáváme na tento záhon už v březnu vhodnou předplodinu s krátkou vegetační dobou. Například salát. Do řádku dáme vždy dva saláty, pak necháme volné místo pro hlavní plodiny a stejně pokračujeme dále. Plochu mezi budoucími řádky hlavních plodin osázíme bez vynechání místa. Může se jednat dokonce o salát zimní, a proto nejdříve sklidíme hlávky z míst, kam přijdou košťáloviny, a když budeme vysazovat celer, salát už bude pryč. V tabulce si můžeme najít další vhodné druhy s krátkou vegetační dobou pro hlavní kulturu košťálovin a celeru. Můžeme být odvážnější a vytvořit složitější kombinaci, v níž se účinky znásobují. Přidáme rajčata, jejichž pach neumožní běláskům naklást vajíčka. Pod rajčaty roste loňská petržel, která zvyšuje jejich chuť. Ke košťálovinám přidáme fazol, aby odpuzoval zelnou mšici. Heřmánek svými fytoncidy omezuje možnost houbových chorob, kopr, který se snáší se všemi druhy, celkově ozdravně působí na porost. Nechybí ani máta, která je vhodná poblíž košťálovin.

Zvláštním postupem na ekozahrádce je využívání takzvaných lapacích rostlin určitého hmyzu. Například rostlinné šťávy lichořeřišni-ce obzvlášť chutnají mšicím, a proto je vysazujeme poblíž plodin, na nichž mšice sají. Po obvodu koruny ovocných stromů, na okraje řádku zeleniny, nízké kultivary pod růže. Když už jsme u růží, tak doplňme, že by u nich neměl chybět česnek, který omezuje padlí a další houbové choroby růží a navíc vedle nich přinese i větší stroužky. Pod růžemi by měl být aksamitník, který ničí háďátka v půdě, obzvláště škodící na růžích. Lapací rostlinou dřepčíků je špenát, proto jej vysejeme poblíž košťálovin. Mandelinka bramborová dá přednost lil-ku, a když jej dáme na okraj záhonu, nebudeme muset šlapat mezi řádky.
V praxi se běžně využívá kombinace cibulovin a mrkve, protože se vzájemně chrání před květilkou cibulovou a pochmurnatkou. Nejlepší je pór, kterému se v blízkosti mrkve daří vůbec nejlépe.
Možností je nekonečně mnoho a vodítkem je tabulka.

Pěstitelé dnes už běžně používají kombinaci mrkve s cibulí. Cibule svými aromatickými látkami odpuzuje pochmurnatku mrkvovou a naopak mrkev květilku cibulovou. Ve zmíněné tabulce se však spojení cibule s mrkví nedoporučuje, ale naopak spojení mrkve s cibulí se jeví jako vhodné. Zdánlivě je to nelogické, ale ve smíšené kultuře nemusí být náklonnost nebo nechuť k partnerovi oboustranná. Ve smíšené kultuře se může stát, že některý druh je ovlivněn sousední kulturou jen jednostranně – ať pozitivně nebo záporně. Přestože mrkev chrání cibuli před květilkou, celkové výnosy bývají nižší ve srovnání s jinými vhodnými partnery. Když je na našich záhonech květilka běžným hostem, uvedenou kombinaci použijeme. Je lepší mít výnosy snížené do pěti procent, než mít více než polovinu porostu zničeného květilkou.
Cibule také strádá ve společenství s červenou řepou, ale pro červenou řepu je tato kombinace výhodná. Žádoucí službu mrkvi udělá kterákoliv cibulovina. Nejvhodnější je k mrkvi pór, kterému se v této kombinaci daří vůbec nejlépe.
Tabulka vhodných partnerů do smíšených zeleninových kultur je sestavena podle principu, že druhy uvedené ve svislém sloupci jsou považovány za hlavní. Chceme je prostřednictvím smíšených kultur podpořit nezávisle na tom, zdali to bude prospěšné pro sousedícího partnera a zároveň se vyhnout nevhodným kombinacím. Chceme-li například omezit plíseň šedou na jahodách, vysázíme mezi ně pór, aniž by nám záleželo na jeho výnosu. Chceme-li však dobrou úrodu póru, dáme jej k mrkvi.

Smíšené kultury část I. 

Přečetli jste članek, teď ji můžete ohodnotit: