Hnojení rychlené zeleniny

Hnojení rychlené zeleniny

Zelenina, rychlená ve sklenících a fóliových krytech, je náročná na výživu a hnojení. V zimních měsících se pěstují energeticky méně náročné druhy (salát, kedlubny, ředkvička). Hlavní letní druhy jsou okurky, rajčata a paprika.

Zemina v rychlímě má být fyzikálně a chemicky kvalitnější než běžná ornice, spodina propustná nebo odvodněná. V nové rychlímě na původní zeminu navezeme vrstvu 15 až 20 cm dobrého kompostu, který promícháme se stávající zeminou při základním zpracování (rytí). Pro lepší likvidaci plevelů chorob a škůdců se doporučuje zeminu dezinfikovat (chemicky nebo propařením). Při obsahu humusu okolo 10 % je dobré udržovat pH zeminy v rozmezí 6,5 až 7. K úpravě reakce zeminy se používá mletý vápenec, nejlépe hned na podzim po sklizni. Laboratorní stanovení pH není vždy možné. Stačí když na sklo dáme trochu zeminy a přelijeme ji neředěným octem. Pokud aspoň krátce zašumí, není třeba vápnit.

ORGANICKÁ HNOJIVA

Dobrá rychlírenská zemina má mít nad 10 % humusu, který zajišťuje vhodné fyzikální a chemické vlastnosti zeminy. Používá se kvalitní hnůj nebo kompost, rašelina nebo rašelinový a kůrorašelinový substrát. Organicky hnojíme po dvou letech v dávce 500 kg na ar. Dávku a interval je třeba dodržovat.

ORGANICKÁ HNOJIVA

PRŮMYSLOVÁ HNOJIVA

Rychlírenské zeminy s dobrou zásobou humusu a jílovitých částic mají dobrou (jímací) kapacitu, že ani při intenzivní závlaze nedochází k vyplavování živin do spodiny. Proto fosforečná a draselná hnojiva je možné použít jednorázově před vegetací. Dávky živin se mají stanovovat podle výsledků rozboru zeminy na obsah přístupných živin. Tento rozbor je nutný. Živiny obsažené v použitých organických hnojivech se při vyměřování dávek N, P, K, neodečítají od doporučených dávek.

DUSÍK VE VÝŽIVĚ ROSTLIN

Dusík má z hlavních živin mimořádný vliv na výnos, ale také na obsah dusičnanů v salátu, kedlubnách a ředkvičkách. Tato zelenina, vzhledem ke své konzumní části a také době pěstování, obsahuje relativně vyšší obsah dusičnanů. Plodové zeleniny (okurky, rajče, paprika) obsahují v plodech nejnižší množství dusičnanů. Doporučované dávky dusíku jsou relativně nízké.

DUSÍK VE VÝŽIVĚ ROSTLIN

Dusík v průmyslových hnojivech se používá jednorázově před vegetací u salátu, ředkvičky a kedluben. U plodové zeleniny (okurky, rajče, paprika) se z celkové dávky dusíku použijí dvě třetiny před vegetací a zbytek během vegetace. Rajčata přihnojíme poprvé při založení prvního vijanu plodů a podruhé při založení druhého vijanu plodů. Papriku přihnojujeme dusíkem rovněž dvakrát; poprvé při násadě prvních květů a podruhé za další tři týdny. Okurky je vhodné přihnojit třikrát -poprvé při založení prvních květů a dvakrát vždy po dvou až třech týdnech.

Plodová zelenina má v konzumních částech relativně nízký obsah dusičnanů. U ostatní rychlené zeleniny se nedoporučuje přihnojovat během vegetace, zvlášť ne v zimních měsících. Výjimečně je možné přihnojit v jarních měsících květák, ale nejméně měsíc před sklizní.
Průmyslová hnojiva běžného typu nejsou pro použití v rychlení příliš vhodná, protože obsahují relativně velká množství příměsí (balastu) a roční dávky jsou dost vysoké. Do zeminy se dostanou značná množství solí, jejichž koncentrace se může zvednout k toxické hranici. Pokud svou skladbou vyhovuje potřebě hnojení Cererit, je vhodné jej používat, protože kromě hlavních živin (N, P, K, Mg) obsahuje i některé hlavní stopové prvky. Z dusíkatých hnojiv je vhodná močovina, DAM – 390, síran amonný, dusíkaté vápno a k přihnojení ledek, močovina a DAM – 390. Z fosforečných hnojiv je k dispozici jen superfosfát (nejlépe dvojitý, trojitý) a z draselných hnojiv síran draselný.
Listová hnojiva (Vegaflor, Harmavit) jsou hnojiva doplňková a slouží k rychlému dodání živin a k povzbuzení růstu. Tato hnojiva obsahují kromě základních živin (N, P, K,) takové stopové prvky (železo, mangan, měď, bór, molybden) a stimulátory růstu. V rychlírnách se používají ve zředění 1:400-500:

rychlené zeleniny ve sklenících

ZVÝŠENÁ KONCENTRACE SOLÍ

Příznaky zvýšené koncentrace solí během vegetace se projevují především zakrslým růstem rostlin a hnědnutím špiček kořenů, které postupně odumírají. Listy rostlin bývají tmavě zelené. Na zvýšené koncentraci rozpustných solí se podílejí převážně dusíkatá a draselná hnojiva, snížená vlhkost zeminy, nepravidelná zálivka. Proto je přehnojení průmyslovými hnojivy nebezpečné a platí zásada, že méně znamená více. Zvýšená koncentrace solí se projevuje také druhotným nedostatkem vápníku v rostlině. U salátu hnědnou okraje listů a v další fázi se objeví nekrózy. U rajčat se na plodech vyskytuje onemocnění v podobě zahnědlých (nekrotických) skvrn na koncích plodu. Je to důsledek narušeného příjmu vápníku v důsledku zvýšené koncentrace solí v zemině a přitom může být vápník v zemině v dostatečném množství. Částečně lze tento nedostatek vyrovnat dobrou zálivkou pokud možno měkkou vodou.

ZKOUŠKA KONCENTRACE SOLÍ

Protože laboratorní rozbor zeminy není vždy k dispozici, je vhodné se při špatném růstu rostlin přesvědčit o koncentraci rozpustných solí v zemině praktickou zkouškou. Na nepropustnou misku rozprostřeme vyšetřovanou zeminu, ovlhčíme ji do obvyklé vlhkosti a vysejeme dobře klíčivé semeno salátu nebo řeřichy. Semena začnou během několika dní klíčit. Pokud nevyklíčí 50 % vysetých, klíčivých semen, je důvodné podezření ze zasolené zeminy. V případě, že je zemina zasolená, je třeba v mimovegetační době vrchní vrstvu zeminy do hloubky 15 cm vyměnit (což je náročné), nebo regenerovat zeminu příměsí rašeliny (0,1 m3 na 1 m2), nebo promýt zeminu vodou (100 I na 1 m2). Jednorázová dávka vody není vhodná a je třeba ji rozdělit. Při zvýšené koncentraci solí se mohou poslední dvě uvedená opatření kombinovat.

DruhNP2O5K20
zásobaMSDMSDMSD
salát1410695214105
ředkvička128495214105
kedlubny1410695214105
okurky181481275504030
rajče1612816127252015
paprika1814816127353025
Doporučované dávky živin (N, P2O5, K20) v g na 1 m2 rychlírenské zeminy:

Zásoba živin v zemině: M – malá; S – střední; D – dobrá

Příklad hnojení rajčat v případě, že není k dispozici rozbor zeminy (dávky jako při střední zásobě živin v zemině). K dispozici jsou např. hnojiva: síran amonný (obsah N 20 %), ledek vápenatý (15 % N), superfosfát (18 % P205) a síran draselný (50 % K20). Celková dávka živin v g na 10 m2:120 N, 120 P205,200 K20.2/3 N v síranu amonném před vegetací, tj.:

80 g = (80.100 )/20 = 400 g síranu amonného
během vegetace 40 g N v ledku vápenatém = (40.100)/15 = 260 g
rozděleno do dvou přihnojení je 130 g na jedno přihnojení Dávka superfosfátu = (120.100)/18 = 660 g

Dávka síranu draselného =( 200.100)/50 = 400 g

Přečetli jste članek, teď ji můžete ohodnotit:

1 bod2 body3 body4 body5 bodů (1 hodnocení: 5,00 bodu z 5)
Loading...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Webové stránky vseoyahrade.eu používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close