Vypěstujte si žínku na mytí z lufy

luffa

V našich semenářských obchodech se mezi jinými zajímavostmi nabízejí i velká plochá matně černá semena lufy. Předválečná generace tuto rostlinu velmi dobře zná, i když spíše výrobky z ní než vlastní pěstování. Na jižním Slovensku se tato teplomilná rostlina pěstuje i ve volné půdě. V českých zemích se jí velmi dobře daří ve sklenících, i nevytápěných. Musí se však v teplém prostředí předpěstovat sadba, nejlépe z březnového výsevu, a ta se do skleníku vysazuje začátkem května.

Pěstování lufy

Rostlina lufy neboli tivuku (Luffa cylindrica nebo L acu-tangula) na první pohled nezapře svou příslušnost k čeledi tykvovitých. Popínavým vzrůstem připomíná okurku, listy má však menší a celá rostlina je jemnější, takže téměř nestíní. Vyžaduje nutně pěstování na opoře, např. na šňůře upevněné na konstrukci při boční stěně skleníku. Výhony dorůstají až 3 m a dají se vést svisle i vodorovně. Nepotřebují žádný řez. Lufa je jednodomá, na rostlině se tedy vytvářejí samčí a samičí květy. Podle zduřelého protáhlého základu semeníku se už na poupatech pozná, ze kterých květů se později vytvoří plody. Květy potřebují opylení. V dobře větraném skleníku se o přenos pylu postarají včely, za horšího počasí a také na začátku kvetení je však vhodné ruční opylení. Na rostlinách se totiž dříve vyvíjejí samičí květy a může se stát, že k jejich opylení není dostatek pylu. Opyluje se tak, že utrženým samčím květem se potřou blizny rozkvetlých samičích květů; dosáhneme tak raného nasazení plodů.

Lufa žínka

Lufa je zelenina i technická plodina. Jako zelenina se mladé plody lufy ovšem snadno nahradí různými typy plodnějších a méně náročných tykví: Nejpozoruhodnější a svými vlastnostmi zcela ojedinělé jsou však zralé plody lufy. Kyjovité, podélně rýhované, v mládí světle zelené plody s drsným povrchem dorůstají délky 30-60 cm. Postupem zrání slupka hnědne, kožovatí a vysychá. Vyzrálý plod je lehounký a chrastí v něm semena. Na špičce má malou pokličku, která ve zralosti odpadne a semena se vysypávají.

Žínka z lufy

Uvnitř plodu je hustá spleť světlých silně elastických vláken, která tvoří souvislou kostru. Použití této kostry bývalo široké, dnes se ovšem vložky do bot a různé vycpávky vyrábějí z umělých materiálů. O žínky na mytí z lufy byl však zájem před válkou, v nedávné minulosti si je někteří přiváželi např. z Bulharska a dnes se vracejí do našich drogistických obchodů jako ceněný, ne právě levný přírodní materiál. Podaří-li se dopěstovat několik plodů až do plné zralosti, nechají se po sklizni ještě důkladně doschnout. Pak se oláme slupka, vysypou se semena a drť. Získaná kostra se pak namočí do vlahé vody a opakovaně se promačká a propláchne, až je úplně čistá, bílá. Pak se usuší. Žínka z plně vyvinutých vyzrálých plodů vydrží i několik let. Pokud kostra není bílá a má tendenci se rozpadat, znamená to, že plod nebyl dorostlý a vyzrálý – v důsledku pozdního výsevu, krátké vegetační doby nebo příliš chladných podmínek.

NEJSTARŠÍ OVOCE A BOBULE

Primitivní lidé z prehistorické doby znali a využívali jen málo ovocných druhů. Ve střední Evropě dokazují nálezy z tzv. kolových staveb, budovaných na březích jezer a řek před 4-5 tisíci lety, že se tehdejší lidé živili plody jabloně (Malus silvestris), u níž už tenkrát existovala drobnoplodá planá forma a forma s většími, kulturnějšími plody. Méně často se nacházejí zbytky plodů a semen hrušně. (Pyrus communis), třešně (Prunus avium) a višně ma-halebky (Prunus mahaleb). Dále to byly oříšky lísky (Corylus avellana var. silvestris a var. oblonga) a plody lesního jahodníku (Fragaria vesca) a maliníku (Rubus idaeus). Ovocné druhy jako meruňka, broskvoň, slivoň, kdouloň a mišpule, které byly už v tehdejší době rozšířeny v Asii a v Malé Asii, nejsou v evropských kolových stavbách doloženy ani nálezy plodů, ani semen. Odborníci se proto domnívají, že pravěcí obyvatelé kolových staveb jedli výhradně plané plody a neznali ještě ani primitivní ovocnářství.

Přečetli jste članek, teď ji můžete ohodnotit:

1 bod2 body3 body4 body5 bodů (2 hodnocení: 5,00 bodu z 5)
Loading...

1 Komentář

  1. Marina

    Lufa se v Čr dá bez problémů pěstovat venku, min. v teplých oblastech.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Webové stránky vseoyahrade.eu používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close