Výsadba ovocných stromů

ÚVAHY PŘED VÝSADBAMI OVOCNÝCH DŘEVIN

Podzim je obdobím, které je v našich podmínkách ideální pro sázení většiny ovocných druhů. Výjimkou jsou broskvoně, které vysazujeme zásadně na jaře při rašení do relativně teplé půdy (asi 9 stupňů Celsia). V oblastech s nepatrnou sněhovou pokrývkou a mrazivými výsušnými větry přes zimu je však podzimní výsadba riskantní (poškození, vysoké výpadky stromků) a je proto výhodnější vysazovat i ostatní ovocné dřeviny zjara. Předpokládá to ovšem důkladnou zálivku a hlubší řez ihned po výsadbě.

CO JE TŘEBA PŘED VÝSADBOU UDĚLAT?

Nejprve připravit důkladně půdu. Samozřejmostí by měla být rigolace nebo hluboká orba s podrýváním, event. na malém pozemku přerytí na hloubku dvou rýčů s převrstvením ornice, která by se měla dostat do kořenové zóny vysazovaných rostlin. Současně s tím se přidává do půdy potřebná organická hmota, nejlépe proleželý kompost, a předzá-sobní hnojiva fosforečná, popř. draselná a hořečnatá podle výsledků půdních rozborů. Ještě předtím vylepšujeme kvalitu půdy podle možností vhodnou předplo-dinou nebo luskoobilní směskou určenou na zelené hnojení. Příprava půdy má být tím důkladnější, čím déle budou stromy nebo keře na stanovišti. Stejně tak to platí pro opakované výsadby stejného druhu na totéž místo. Tady musíme počítat s únavou půdy. Proto, můžeme-li si vybrat, nesázíme stejný nebo blízce příbuzný druh těsně po sobě, ale raději na jiné místo, nebo to řešíme například střídáním jádrovin po pecko-vinách a naopak, popř. sázíme mezi řady původní výsadby.
Nikdy nedáváme přímo ke kořenům čerstvý hnůj nebo vyšší dávku průmyslového hnojiva -mohlo by to vést k popálení kořínků vysokou koncentrací živin.

KONTROLA VÝSADBOVÉHO MATERIÁLU PŘI NÁKUPU

Při výběru stromku či keře ve školce je třeba se podívat, zda je kůra nepoškozená, čerstvá, ne-seschlá, zda nejsou ulámány pupeny a kořeny. Nedůvěru budí sadba prodávaná v suché místnosti jako prostokořenná, někdy dokonce neodlistěná, bez založení v půdě, bez přikrytí kořenů fólií, plachtou nebo vlhkým hadrem. U takto přechovávaných rostlin můžeme s jistotou předpokládat, že se neujmou. Pokud by stromky utrpěly přepravou, je vhodné namočit je před výsadbou na 24 hodin do vody, aby zregenerovaly. Zcela samozřejmým požadavkem zákazníka je, aby sadba byla označena jmenovkou udávající název odrůdy, event. podnože a adresu dodavatele.

JAKOU ODRŮDU SI VYBRAT?

Odrůda je rozhodujícím článkem v celém pěstitelském procesu. Sebelepší agrotechnika bude málo efektivní při nevhodné odrůdě, popř. špatné kombinaci odrůdy a podnože pro dané stanoviště. Proto bychom měli této otázce věnovat maximální pozornost. Zaměříme se na studium vhodné odborné literatury a současně vycházíme ze zkušeností s pěstováním v místních podmínkách. Při těchto úvahách bude důležité nesáhnout například po takové odrůdě, která by byla citlivá vůči nejčastějším chorobám (u jabloní strupovitost nebo padlí, u rybízu antraknóza atd.).

JAK HLUBOKO SÁZET?

Obecně platí, že tak hluboko, jak hluboko rostly stromky ve školce, přičemž místo štěpování má být 10 až 15 cm nad úrovní půdy. Čím jednotnější bude hloubka výsadby, tím vyrovnanější růst lze očekávat. U nízkých tvarů jabloní na velmi kvalitních
půdách při užších sponech a u vzrůstnějších odrůd je menší hloubka výsadby výhodná, neboť delší část zakrslé podnože nad úrovní půdy brzdí nadměrný růst a podporuje plodnost. Podnož by však měla být hladká, bez kořenových základů (bernot), jimiž může proniknout infekce a růst pak je bržděn na minimum.
„Utopené“ stromky (vysazené s ponořenou ušlechtilou naštěpo-vanou částí) by mohly „zpravoko-řeniť. To by vedlo ke zbujení růstu a snížení plodnosti.
Keře rybízu nebo angreštu vysazujeme však vždy o 10 cm hlouběji, než je místo rozvětvení, aby výživná plocha byla co největší a keře se daly později snadno zmlazovat. Při výsadbě obvykle pracují dvě osoby najednou, přičemž jedna přihrnuje zeminu ke kořenům do předem vyhloubených jam a druhá přidržuje mladou rostlinu, potřásá jí a současně přišlapuje zem ke kořenům. Jinak je nebezpečí, že se ve vzduchových prostorách uchytí plísně a kořeny nebudou moci přijímat vodu.

OPERY KE STROMKŮM?

Často se vyskytují dotazy, zda jsou nebo nejsou nutné opěrné kůly nebo drátěnky k vysazovaným stromkům. U vyšších kmen-ných tvarů se vždy vyplatí alespoň dočasný dřevěný kůl, který zpevní a vyrovnává růst v prvních letech po výsadbě. Pro stromko-vé formy angreštu nebo rybízu a dále pro všechny intenzívní výsadby jabloní na slabě až středně rostoucí podnoži (M 27, M 9, M 26, M 7, J-TE-E, J-TE-F, J-TE-G, MM 106 a další) by opěra měla být stabilní, to znamená po celou životnost výsadby. Rozhodneme-li se pro nejpřirozenější materiál -dřevěný kůl – musíme si vybrat silnější, dobře impregnovaný (na-mořený), aby za několik let neu-hnil.
Někdy se zapomíná, že stromek by měl být vysazen ve vzdálenosti alespoň 10 cm od kůlu, aby se zabránilo pozdějšímu prorůstání kmene do kůlu (trubky), sloužícímu jako opěra.

ŘEZ KOŘENŮ?

Kořeny při výsadbě co nejvíce šetříme, zejména všechno kořenové vlášení. Protože však při dobývání ve školce je jich řada zlomena a rány zaschlé, obnovíme u těchto silnějších kořenů těsně před výsadbou (popř. před ponořením do vody) řez ostrými nůžkami až do zdravého dřeva. Tím urycWíme jejich nasávací schopnost. Řeznou ránu vedeme mírně šikmo tak, aby její plocha směřovala co nejvíce ke dnu výsadbové jámy.

vysadba-stromu1NAMÁČENÍ KOŘENŮ?

Kořeny můžeme před výsadbou krátce namočit do roztoku Agricolu, který je práškovitým přípravkem vyrobeným z mořských řas. Míchá se s vodou těsně před použitím. Obsahuje stimulační látky a zabraňuje vysýchání kořenů. Někdy se doporučuje jílovitá kaše smíchaná z jílu, sušeného kravince a vody. V tomto případě jílovitý podíl nahradíme raději kvalitní zeminou, protože jíl zasu-cha zatvrdne a později zhoršuje příjem vody rostlinou. Jak už byla zmínka, účinné je i celodenní namočení ne zcela „čerstvých“ sa-zenic před výsadbou do vody.

ŘEZ KORUNKY PO VÝSADBĚ?

V případě podzimní výsadby přesouváme detailní výchovný řez až na jaro dalšího roku. Na jaře vysazené keře a stromky pak řežeme ihned po výsadbě. O tom bylo podrobně pojednáno v Zahrádkáři č. 3/95.
Pěstitelé se často ptají, jak naložit s velkými výpěstky přepravovanými na delší vzdálenost, když je není možno uložit do kufru auta apod. Tady doporučujeme provést tzv. „manipulační“ řez (zkrátíme postranní výhony i terminál tak, abychom stromky mohli převézt), při zachování budoucího základu korunky. Někdy stačí vhodně ohnout konce výhonů, aniž bychom je poškodili.

Přečetli jste članek, teď ji můžete ohodnotit:

1 bod2 body3 body4 body5 bodů (16 hodnocení: 4,80 bodu z 5)
Loading...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Webové stránky vseoyahrade.eu používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close