Listopad na zahradě

V listopade pokračujeme ve výsadbě ovocných stromků a k jarní výsadbě vykopeme jámy o průměru nejméně jeden metr a aspoň šedesát centimetrů hluboké. Zem, kterou necháme vedle jámy promrznout, je dobré smíchat s mletým vápnem, pokud jsou místní půdy chudé na vápník.

– Okolo stromů zkypříme povrch půdy až za okap koruny, kde je nejvíc vyživovacích kořínků.

– Kůru (borku) zbavíme škrabkou nebo ocelovým kartáčem odumřelých částí, mechů a lišejníků. Tyto nečistoty seškrabujeme na podloženou plachtu nebo igelit a spálíme je, abychom zničili přezimující škůdce.

– Kde máme možnost, využijeme k vápnění stromů cukrovarských kalů.Listopad na zahradě

– Stromy přihnojujeme dobrým vyzrálým kompostem.

– Ošetřené stromy už můžeme zbavovat škůdců zimním postřikem.

– Pokud jsme udělali částečný průklest, odstraníme uřezané větve z blízkosti stromů, neboje rozložíme kolem kmínků mladých stromků, abychom je uchránili od případného ohryzu zvěří. Pokud toto nebezpečí nehrozí, větve rozřežeme a spálíme.
– Lískové keře zmladíme vyřezáním starého dřeva a půdu kolem nich zkypříme a pohnojíme.
– Poprvé“ prohlížíme uložené ovoce a poškozené odstraníme.
– Mezi trsy jahod dáme drobnou zetlelou mrvu.
Kořeny sklizených košťálovin spálíme, listy dáme na kompost, prosypeme vápenným prachem a přikryjeme zeminou.

– Máme-li sklizenou zeleninu řádně uloženou, vyčistíme celou zahradu a hlavně likvidujeme plevely.

– Při hnojení zelinářské zahrady musíme dodržovat agrotechnické zásady, takže nezarýváme hnůj tam, kde chceme pěstovat cibuli, ale tam, kde budeme vysazovat košťáloviny, kterým také prospívá převrstvení půdy a vápnění, pokud nehnojíme hnojem, ze kterého pak vápník uvolňuje rostlinám nejvíc prospívající čpavkový dusík.

– Celer má rád hlavně komposty, starý zetlelý hnůj a vápnění. Nejvíc mu prospívá stará rozdrcená omítka.
– Čerstvý hnůj nemá ráda také mrkev a petržel, stejně jako černý kořen, ředkev, ředkvička a salátová řepa. Značné dávky hnoje vyhovují nejen košťálovi-nám, ale také chřestu, špenátu, reveni, póru a salátu. Nedostatek hnoje nahrazujeme kompostem.

– Pod okurky hnojíme nyní polozetlelým hnojem, nebo na jaře kompostem.
Listopad na zahradě
– K přímému hnojení zásadně nepoužíváme fekálie, včetně močůvky z nich, neboť rostlinám škodí vysokým obsahem chlóru, nehledě k estetické stránce věci. Obojí patří do kompostu, kde se fekálie promění v humus a škodlivý chlór z nich vyprchá.

– Zeleninu ukládáme do sklepů, krechtů, jam nebo pařenišť. Musíme ji ale nejdřív pečlivě vytřídit, to znamená, že vybíráme pouze jedince, kteří jsou prvotřídní po všech stránkách a nejsou napadeni chorobami nebo škůdci.
– Kořenovinám odstraníme listy, ale tak, aby vždy zůstal vegetační vrchol (srdíčko). Také košťáloviny zbavíme vnějších listů, které už jsou přestárlé a stejně by brzo odumřely.

Skládkové prostory musíme vyčistit a důkladně vydezinfkovat. V uzavřených prostorách zapálíme po vyčištění simé svíčky nebo knoty. Uvolněný kysličník siřičitý zničí všechny živé organizmy a často i jejich zárodky.skladovani mrkev– Kořenovou zeleninu je nejlépe ukládat do čistého sterilovaného říčního písku. Stačí, když jej důkladně propereme, popřípadě propaříme. Zeleninu ukládáme do pískových záhonů nebo do růvků různých rozměrů.
– Košťáloviny, pór, čínské zelí a endivii vyrýváme i s kořenovými bály. Ve skládce pak stavíme rostliny vedle sebe a prosypáváme jim kořeny zahradní zeminou nebo kompostem, popřípadě zeminou pařeništní.

– Ve skládce nemají nikdy vystupovat teploty nad 7 °C. Pak dochází k rašení uložených zelenin a ke ztrátě jejich jakosti.
– Kdykoliv se dostaví obleva, skládku vydatně větráme.
– Menší množství kořenovin můžeme úspěšně přechovávat v bednách, do kterých klademe jeden kořen vedle druhého a prosypáváme mírně vlhkou ra-šelinou nebo zavlhlými dřevěnými pilinami.

– Pro domácí potřebu zasadíme do květináčů několik trsů pažitky nebo kořenové petržele a květináče postavíme v kuchyni na okno. Část jich dáme do sklepa. Když v teple vyroste první nať, odřežeme ji, vysílené rostliny odneseme do sklepa a odtud další rostliny přeneseme do tepla.
Spadané listí shrabeme i v okrasné zahradě. Pokud ho neupotřebíme k zakrývání růží nebo jiných rostlin, zaryjeme je do skupiny křovin nebo promísené s trochou vápna dáme na kompost.

– Svěží listí a různé zbytky rostlin nepřidáváme do staršího kompostu, ale založíme kompost nový.

Listopad na zahradě

– Trávník ještě sežneme, aby v zimě nezahníval. Je-li špatný, zaplevelený nebo jsou v něm prázdné plochy, zryjeme ho. Drny zaklápíme dolů, abychom na povrchu měli kyprou zem, kterou současně zbavujeme plevelů, hlavně oddenkových. Povrch půdy v zimě polijeme močůvkou, pokud je pro nás dosažitelná. V těžší půdě je dobré zarýt popel z dříví. Půdu necháme do jara v takzvané hrubé brázdě, to znamená, že hroudy při rytí nerozbíjíme. Travní semeno lépe klíčí v dobře uleželé půdě. Proto půdu zrytou na podzim na jaře nepřerýváme, pouze její povrch nakypříme kopáčem a urovnáme hráběmi.

– Pokračujeme ve výsadbě okrasných stromů a keřů, kromě těch, které jsou choulostivé na mráz, jako je magnólie, klematis, vistárie, křovité pivoňky a jiné.

– Pro okrasné dřeviny musíme pečlivě připravit jámy, hlavně zlepšit spodinu. – Skupiny křovin obryjeme a u soliter (samostatně vysazených jedinců) upravíme mísy. Současně odstraňujeme plevel, zvláště oddenkový, který často prorůstá mezi kořeny dřevin (pýr, bršlice).

– Silným sestřihnutím zmlazujeme živé ploty a neúhledné keře a při obrývání je hned přihnojíme. – Pnoucí dřeviny sestřihneme a kde je třeba vyvážeme ke kostře nebo laťoví, které rovněž dáme do pořádku. Také tyto dřeviny při rytí přihnojujeme.

– Kromě zmlazování, dosahujeme řezem také úhlednějšího tvaru u akátů, lip, topolů, vrb a jiných. Řez dobře snáší také javor, habr, hloh, buk, dřezovec, olše, platan, liriodendron, magnólie, okrasné slivoně, jilmy aj. Spatně snáší řez například kaštan, ořešák, jasan, bříza, dub aj.

– Stromkové růže odlistíme úplně, ostříháme poupata a nevyzrálé vrcholky ohneme k zemi a upevníme, neboť za mrazu je ohýbat nesmíme. Po prvním mrazíku je zakryjeme. Růže se silnými nebo Listopad na zahraděchatrnými kmínky, které by se při ohýbání zlomily zakryjeme na stojato. Nejdřív k růži zatlučeme silnější kolík. K zakrytí si připravíme chvojí, lesní hrabanku, listí nebo pytlovinu. Dobré je položit na zákrov střechovitě upravený dehtový papír, tenké linoleum, igelit apod., aby k růžím nepronikalo vlhko. Chyba je, zakrývat růže předčasně, zvlášť na mokrou půdu nebo mokrými krycími hmotami.

– Trvalky zbavíme všech odkvetlých částí, lehce je proryjeme a přihnojíme zetlelým hnojem nebo kompostem. Choulostivé trvalky přikryjeme listím nebo rašelinou.

– Čerstvě vysázené cibule a hlízy květin přikryjeme listím nebo slamnatým hnojem.

Ze zahrady přeneseme před příchodem mrazů všechny pokojové květiny (oleandry, aukuby, fikusy aj.) a umístíme je ve světlé a chladné místnosti. Většina rostlin prodělává vegetační klid, proto postupně omezujeme zálivku. To se netýká například asparagusu, protože po přeschnutí žloutne a shazuje jehličí.

– Z pelargónií odstraňujeme žloutnoucí listy.

– U chryzantém kvetoucích v květináči vydrží květ déle, přeneseme-li je do chladné místnosti.

– Mateční rostliny odkvetlých
chryzantém je nutno přezimovat v chladu a velmi málo zalévat.

– Stále zelené rostliny lehce omýváme v dopoledních hodinách odraženou vodou. Odstraňujeme tím z listů prach a zabraňujeme výskytu mšic a jiných škůdců.

– Rostliny, které přezimují v chladu, přenášíme do světlé, chladné ale bezmrazé místnosti. Pokud je v ní dlažba, dáme pod ně prkno.
– U rychlených cibulovin čekáme, až prokoření květináč. Do té doby je necháme v chladnu a temnu.

– Květiny k rychlení, založené venku v zemi v květináči, například fialky, pomněnky a jiné, přenášíme do bytu až když je přejdou první mrazíky.
– Při větrání chráníme květy před průvanem a studeným vzduchem.

zdroj: časopis zahrádkář

Přečetli jste članek, teď ji můžete ohodnotit:

1 bod2 body3 body4 body5 bodů (43 hodnocení: 4,00 bodu z 5)
Loading...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Webové stránky vseoyahrade.eu používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close