Září na zahradě.

Zahradní kalendář září

Pokud jsme nevysadili nové jahodníkové sazenice v srpnu, ize to udělat ještě do poloviny září. Starší trsy i nově vysazené jahodníky je třeba při suchém počasí častěji zalévat.

šlahouny od jahodníkových rostlin je lépe ostrým nožem odřezávat než odtrhávat.
Počítejme s tím, že mladé ovocné stromky je lépe vysazovat na podzim a proto si připravíme osazovací plán již nyní, abychom měli výběr správných odrůd, vhodných pro naše poměry. Rybíz a angrešt musíme vysazovat na podzim, protože oba druhy na jaře brzy raší.

Místnost, do které budeme ukládat ovoce k přezimování, řádně vyčistíme a vybílíme. Do vápna přidáme modrou skalici.
Ovoce sklízíme velmi opatrně, abychom nepolámali plodonosné větvičky.
Pro sklizeň v příštím roce si připravíme k výsadbě česnek a cibuli šalotku. S výsadbou česneku nepospícháme, ale sadbu si připravíme na začátek října.
Vysejeme zimní salát. V pozdním podzimu vysadíme jeho sazenice na připravený záhon. Tvoří lepší hlávky, než salát vysévaný do řádku a později protrhaný (vyjednocený).
Do uvolněného pařeniště vysazujeme raný salát a rané kedlubny. Jakmile očekáváme noční mrazíky, položíme na pařeniště okna. Salát budeme sklízet v říjnu a listopadu.
Na vyhnojené záhony sejeme špenát pro jarní potřebu.
Pro pozdnější sklizeň vyséváme ředkvičku.
Pokud prasknou hlávky zelí nebo kapusty, co nejdřív je zkonzumujeme, protože se rychle kazí.
Rajčata na trsu s odstraněným vrcholovým výhonem za příznivého počasí dobře dozrávají. Necháme je na keři do úplného zčervenání, neboť jsou mnohem chutnější. Za nepříznivého počasí nedozrálé plody otrháme a dáme je zrát pod pařeništní okno, nebo v bytě za oknem, popřípadě na skříni.

Září je měsíc, kdy musíme věnovat pozornost také pokojovým květinám. Z venku začínáme přenášet do bytu nejdřív ty choulostivější, méně choulostivé (evony-musy, aukuby apod.) necháme venku co nejdéle.

Pokud byly květiny zasazeny venku přímo v zemi, sázíme je do květináčů, aby do zimy dobře zakořenily.
Rostliny před přenesením z venku dobře očistíme a zkontrolujeme odtokový otvor. Z počátku jim dopřejeme co nejvíc čerstvého vzduchu (ne průvan), aby si opět zvykly na pokojové prostředí.
Přestáváme s přihnojováním, s výjimkou květin, které v zimě kvetou.
Do čistých květináčů sázíme cibule tulipánů, hyacintů, narcisů apod., zasypeme je zemí a necháme venku, aby je přešel mráz. Tak rostliny před rychlením prodělají přirozenou dobu klidu. To se týká i puků konvalinek, ale také fialek, pomněnek a jiných květin k rychlení.
Hlíznaté begónie v truhlících za oknem koncem září seřízneme asi dva centimetry nad hlízou a uložíme je, nejlépe v květináči se suchou rašelinou v tmavé, suché a bezmrazé místnosti.

ZÁŘÍ je nejen měsíc sklizní a začínajících podzimních prací, ale i dobou k rozmnožování některých trvalek dělením trsů. Jde vesměs o trvalky otužilé, které dobře snášejí mráz i mokro (Astilbe, Paeonia, Phlox paniculata aj.). V září je dělíme proto, aby do nástupu mrazů dobře zakořenily. Rovněž dělíme trvalky, které kvetou na jaře a nejsou choulostivé, jako je Aubrietia, Arabis, Cerastium, Convalaria. Helleborus, Doronicum, Soldanella a jiné.
Rostlinu, kterou chceme rozdělit, vyndáme rýčem ze země, zbavíme ji zeminy a ostrým nožem rozřezáváme trs na jednotlivé části. Jsou-li tyto části větší, lépe se ujímají. Houževnaté trsy, které nejdou dobře zbavit zeminy, můžeme rozsekat ostrým rýčem. Na novém stanovišti je celé zahrneme zeminou a dobře zavlažíme.

ZKUŠENOSTI NA ZÁŘÍ

Začíná podzim – doba hlavní sklizně a výsadby ovocných stromků a keřů. Především mladší zahrádkář mívá někdy neúspěchy a hledá vysvětlení problémů. Vezměme třeba opylovací poměry jednotlivých druhů a odrůd ovocných dřevin a z toho plynoucí otázky výše úrody apod.
Dnes není problém si koupit kvalitní stromek a odrůdu. V malých osadních a přídomních zahrádkách se začínající pěstitelé často uchylují ke způsobu „ode všeho něco“. Že je později ze zahrádky džungle ty zkušenější nepřekvapuje.
Vraťme se však k opylovacím poměrům. V našich osadách, pokud jsou v dosahu dobrých včelstev, bývají o něco lepší. Vybíráme dva důležité ovocné druhy
– renklody a červené rybízy
– u nichž je různost pěstovaného sortimentu zvlášť důležitá. Stěžuje si často nejeden pěstitel, že ryngle v jeho zahrádce hodně kvete, ale plodů je málo. Totéž je s černým rybízem. Při jeho výsadbě musíme dbát, abychom měli aspoň dvě, lépe tři odrůdy a budeme mít zaručenou sklizeň. Podobně je to i s renklódami. Kdo má jeden strom stěžuje si, proč tak málo plodí. Všechny odrůdy renklód – na rozdíl od švestek -jsou cizosprašné, takže se vzájemně poměrně dobře opylují. Jsou to běžně pěstované odrůdy: Althanova, Zelená, Malvazinka, Wazonova, ze starších odrůdy Kirkeho a Meruňková. Jenom dvě žlutoplodé – Ontario a Oullinská
– které jsou už jenom ojediněle pěstovány ve starších sadech, mají být samosprašné a nepotřebují opylovače. Samy jsou také dobrými pylodárci.
Pro mnohé zahrádkáře nastává období rozhodování, jaké druhy a odrůdy vysadí na svoje zahrádky. Proto je třeba všechno náležitě rozvážit.

NAKUPUJEME CIBULE A HLÍZY

Naše obchody semeny a sadbou nabízejí poměrně široký sortiment cibulí a hlíz pro jarní a podzimní výsadbu. Kvalita tohoto materiálu je rozdílná. Nejdůležitějším činitelem ovlivňujícím kvalitu cibulí a hlíz je zdravotní stav, dále pak dobré vyzrání, dostatečná velikost a správné ošetření v době vegetačního klidu, které rovněž významně ovlivňuje budoucí vegetaci. Přesto, že u některého zboží se již zavádí označení doby trvanlivosti, skutečné záruky nejsou dostatečné. Stává se, že v předjaří jsou ještě v prodeji cibule nebo hlízy druhů, které se vysazují na podzim a prodávající za ně chce stejnou cenu, jakou měli v době odpovídající jejich možnému využití. Naopak na podzim se občas na stáncích vyskytnou hlízy druhů, které u nás nepřezimují a u nichž není jisté, zda je uchováme v dobrém stavu pro jarní výsadbu. Nesolidnost a nedostatečná kvalifikace některých prodejců je podporována důvěřivostí, nebo neznalostí kupujících. Chyb se dopouštíme nejen při nákupu, ale i při ošetřování cibulí a hlíz sklizených na vlastní zahradě nebo získaných výměnou.
Při nákupu si obvykle každý z nás ověří, jestli hlízy a cibule nejsou vyschlé, tvrdé nebo příliš lehké, měkké nebo plesnivé. Některé z těchto příznaků ukazují na výskyt chorob.
O některých druzích bychom měli vědět, že velmi špatně snášejí jakékoliv skladování a musejí být po celou tuto dobu uloženy v rašelině nebo pilinách, které chrání cibule před mechanickým poškozením a vysycháním. Týká se to především cibulí, které nemají úplný vegetační klid a postrádají vrchní pevnou slupku. Jsou to například sněženky, bledule a fritilárie a také většina druhů a odrůd lilií, které se po sklizni častěji ukládají ve fóliových sáčcích do chladíren a distribuují se na jaře. Některé druhy mají hlízky velmi tvrdé a mohou být skladovány do další sezony. Takové hlízky se před výsadbou namáčejí po 24 hodin ve vlažné vodě, nejlépe s fungi-cidním přípravkem. Je to například sasanka {Anemone coronaria) a pryskyřník (Ranunculus asiaticus). V posledních letech
se tyto druhy pěstují spíš ve skleníku jako květiny k řezu.

Často jsou nyní prodávány také cibulovíny, kterým se u nás nedaří venku, i když v literatuře jsou k výsadbě ven doporučeny. Údaje o odolnosti, mrazuvzdornosti, které pocházejí ze zahraničních pramenů, často neodpovídají našim klimatickým podmínkám, značně odlišným od přímořských podmínek Anglie, Holandska i některých částí Německa. Neznamená to, že v chráněné poloze nebo na mikroklimaticky příznivém stanovišti nemohou přezimovat. Vždy je však snížena jejich odolnost vůči chorobám a škůdcům.

VŽDY NA PODZIM MUSÍME VYSAZOVAT:

Od srpna do začátku září vysazujeme druhy, které kvetou
frán, Cyclamen – brambořík, Eranthis – talovín, Hyacinthus
– hyacint, Chionodoxa – ladonička, Endymion (Scilla hispanica), Ipheion, Iris-cibulovité kosatce a kosatčíky, Ixia (zimní kryt), Ixiolirion, Leucocoryne (důkladný zimní kryt), Muscari
– modřenec, Narcissus- narcis, Nothoscordum (důkladný zimní kryt), Ornithogallum – snědky, Puschkinia – puškinie, Scilla
– ladoňky, Trillium, Triteleia (dobrá přikrývka), Tulipa – tulipány.

NA PODZIM I NA JAŘE VYSAZUJEME:

Všechny jmenované druhy vyžadují při výsadbě na podzim důkladnou ochranu před mrazy, při jamí výsadbě kontrolované skladování.

Anemone coronaria – sasanještě na podzim a druhy, kterým dlouhodobé skladování neprospívá: Bulbocodium -ocúnovec, Colchicum – ocún, Crocus – šafrán (všechny druhy kvetoucí na podzim), Cyclamen – brambořík (rovněž druhy kvetoucí na podzim), Erythronium – kandík, Fritillaria – řebčík, Galanthus – sněženka, Leucojum – bledule, Merendera, Lilium candidum – lilie bílá.

OD ZÁŘÍ DO LISTOPADU VYSAZUJEME:

Allium – všechny druhy česneků (některé vyžadují zimní kryt), Anemone – sasanky (s výjimkou A. coronaria), Brodiaea (přezimuje jen pod velmi dobrou přikrývkou), Camassia – ladoník, Corydalis- dymnivka (lépe později), Crocus – krokus, sa-
ka, Arisaema (nejlépe jí přezimujeme v květináčích), Arum – áróny (druhy rozdílně podle odolnosti), Bletilla, Calochortus, Eremurus (vysazujeme velmi mělce), Eucomis – chocholatice (vhodnější je jaro), Galtonia – litoška (při jarní výsadbě kvete později), Lilium – lilie v září, ale jistější je jamí výsadba. Ranunculus asiaticus – pryskyřník. Trillium (na jaře spíše přesazujeme).