Srpen na zahradě

Ovocná zahrada v srpnu

Na meruzalku zlatou roubujeme do rozštěpu za zelena nebo do boku angrešt.
Do konce měsíce očkujeme všechny druhy ovocných dřevin.
Je vhodná doba ke zmlazení a úpravu korun třešní, višní a meruněk.
V polovině měsíce začneme s průklestem koruny ořešáku a můžeme odstraňovat i silnější větve, které dobře zahladíme ostrým nožem a zamažeme štěpařským voskem nebo natřeme latexem, popřípadě bílou fermežovou barvou.
Dobře vyvinuté výhony broskvoní zakracujeme na 30 až 40 cm, slabé na 10 cm. Tímto řezem zajistíme lepší zakládání květních pupenů pro příští rok.
Ovocné plodiny už nepřihnojujeme a větve přetížené úrodou podpíráme.
U maliníků odstraňujeme slabé výhony. Silných necháváme šest až osm na čtvereční metr.
Na správně vyhnojený pozemek vysazujeme sazenice jahodníku

Výsadba jahodníku hlavní zásady

nepodceňujme důležitost včasné výsadby, aby jahodník do zimy dobře zakořenil. Pokud nestačíme sazenice vysadit do poloviny září, sázíme je raději až na jaře.
nesmíme sázet do čerstvě vyhnojené půdy. Rozkládající se hnůj poškozuje kořínky. Také musíme pamatovat na to, že jahodník nesnáší vápno.
k výsadbě bereme jen nejsilnější sazenice z označených nejplodnějších trsů. Nejlepší sazenice s dobře vyvinutými kořeny jsou z dvouletých trsů.
nejlépe se jahodníkům daří po raných bramborách, ke kterým bylo hnojeno vloni na podzim, nebo po hrachu.
Pod každou sazenici dáme kompost, aby měla co nejlepší podmínky k růstu. Při větší výsadbě uděláme po celé délce řádku motykou rýhu, kterou vyplníme kompostem, do kterého sázíme.
Kompostové lůžko pod sazenicí jahodníku zaručuje její dobré ujmutí a v plodnosti podstatně vyšší úrodu.
sazenice nesmíme sázet hluboko, nýbrž jen po kořenový krček. Při hluboké výsadbě za-hnívají srdéčka, při mělké výsadbě rostliny snadno vytáhne mráz.
spon výsadby volíme takový, aby rostliny měly dost prostoru a při plné plodnosti zakrývaly listy celou plochu půdy. Při vedrech se pak v zemi lépe udrží vláha a listy zabraňují znečištění plodů při dešti. Půdu udržujeme kyprou a ve vzorné čistotě.
plody jahod podkládáme slámou, drobnou řezankou, dřevitou vlnou apod., nebo je podpíráme vhodnými podpěrami z drátu. Velmi důležitá je vydatná zálivka v době sucha nejen po výsadbě, ale po celou vegetaci. Je prokázáno, že ja-hodníky nezmrzají, ale přes zimu uschnou, neboť rostliny odpařují vodu i když mrzne.
po prvním mírném mrazu je dobré přikrýt srdíčka nových sazenic jehličím. Chrání je tak před silnými mrazy. Na jaře jehličí rozhrneme kolem rostlinky a vytvoříme tak částečnou nastýlku (mulč).
jahodovnu zrušíme po třech sklizních, neboť další rok by plody byly už drobné a výnos malý a založíme jahodovnu novou. Na ploše, kde byla jahodovna, nejméně tři roky jahody nepěstujeme.

Zeleninová zahrada v srpnu

Pro podzimní sklizeň ještě vyséváme špenát.
Sklízíme cibuli a česnek a také hrášek a fazole na semeno.
Na připravené záhony vyséváme ještě řídce do řádků hlávkový salát, ředkvičku a špenát.
Sázíme sazenice raných kedluben, salátu a štěrbáku, které ještě do zimy sklidíme.
Některé zeleniny přezimují venku na volných záhonech (pór, růžičková kapusta, kadeřávek). Jejich výsev a výsadba se řídí místními klimatickými a půdními podmínkami a podle toho je také třeba volit vhodnou dobu výsevu a výsadby.
Během zimy a brzo z jara sklízíme špenát. Chce vyhnojenou půdu a od druhé poloviny srpna jej vyséváme postupně po čtrnácti dnech.
Ve vyšších polohách je dobré vysít zimní salát. Vyspělé sazenice vysazujeme do mělkých brázd ve směru od severu k jihu na 40 cm od sebe.
Sázíme cibuli perlovku.
Ředěnou močůvkou přihnojíme košťáloviny a celer.
Pokud možno, necháme rajčata dozrát na keři. Jsou chutnější.

Okrasná zahrada v srpnu

Řiízkováním rozmnožujeme pelargonie, fuchsie a jiné květiny.
Na záhon vysazujeme k předpěstování macešky, pomněnky, sedmikrásky, náprstníky, petrklíče a jiné, které v říjnu přesadíme na trvalé stanoviště po letních květinách.
Vyrýváme a dělením rozmnožujeme odkvetlé trvalky, které už mají mohutné trsy.
Trvalkový záhon vysazujeme podle předem připraveného osazovacího plánu.
Pěknou ozdobou jarní zahrádky jsou také různé jarní cibulové květiny, nepravidelně vysázené v trávníku. Ty vysazujeme začátkem září, popřípadě už koncem srpna, podle počasí.

ZKUŠENOSTI NA SRPEN

V srpnu už skončila sklizeň meruněk a k závěru měsíce budou otrhány i polopozdní broskve. Jen velmi pozdní odrůdy a nekvalitní semenáče zůstávají na stromech. A tak u těchto dvou druhů peckovin je vhodná doba k úpravě jejich koruny řezem.

Letos ve většině poloh, určitě v celé středočeské pěstební oblasti, došlo k opakovanému zmrznuti meruněk už ve stádiu poupěte. V polovině února byly mrazy -15 až -18 °C po předchozím velmi teplém lednovém počasí a silně narašené až narůžovělé pupeny to nevydržely – zůstaly jen ojedinělé plody. Kdo to vzal v úvahu, udělal dobře s nutným hlubším řezem v koruně meruněk: úprava v květnu a v červnu je velice výhodná, protože do konce vegetace je pro strom ještě dostatek času na potřebné přírůstky a úpravy, včetně zakrácení nadměrně se prodlužujících výhonů (jako je to například u odrůdy VELKOPAVLOVICKÁ).
Kdo neudělal úpravu koruny a prodlužujících kolmých výhonů již dříve, má nyní v srpnu nejvyšší čas. Pozdější úpravy, zejména větší řezné rány, se už pomaleji a hůře zavalují, přestože pro dlouhověkost a zdraví meruněk je to důležité.

Opakovaně se ukázalo, že plodnost broskvoní je přece jenom častější a jistější. Proto stojí za to věnovat soustavnou pozornost úpravě koruny i po sklizni. V literatuře se doporučuje udělat první řez broskvoní až po sklizni, obvykle od poloviny srpna do poloviny září. Při něm vyřezáváme všechny konkurenční a zahušťující výhony, aby koruna zůstala otevřená a slunná. Dále musíme zkrátit všechny letošní dlouhé výhony podle stavu a násady květných a tedy budoucích plodných pupenů. Odstřihávání konců letorostů (třeba až o čtvrtinu) je velmi užitečné, protože zbývající ponechané pupeny mohou dobře vyzrát, zesílit a spolehlivěji odolávají budoucímu zimnímu počasí. Ukázalo se, že silné zkrácení není škodlivé, ale prospěšné. Stromy netrpí klejotokem a udrží se v dobré kondici.
Detailní řez broskvoní na plodnost uděláme až na jaře příštího roku po odkvětu.

Hvězdník – amarylis

Všeobecně se této krásné květině říká amarylis, ovšem její správné české jméno je hvězdník a botanické Hippeastrum. Tento druh kvete na jaře, kdežto Amarytlis na podzim. Hvězdník má v době růstu stát na místě, kam svítí slunce. Po odkvětu se snažíme další zálivkou udržet na rostlině co nejvíc listů. Teprve od poloviny srpna omezujeme zálivku, až listy zaschnou a cibule zatáhne. Po vánocích zvýšenou teplotou a zálivkou přivedeme cibuli opět k rašení a do květu. Do té doby ji i s květináčem uložíme v šeru a chladnu (kolem 10 °C). Cibuli přesazujeme jednou za dva až tři roky při začátku růstu do výživné půdy s kyselejší reakcí, nejlépe do dobré lesní listovky s pískem a trochou suchého kravince. Cibuli sázíme jen do poloviny a zem dobře přitlačíme.