Červenec na zahradě

Zahradní kalendář-červenec

Ovocná zahrada v červenci

  • Dokončíme sklizeň jednouplodících odrůd jahod.
  • Z dalších druhů drobného ovoce pokračují rybízy černé, červené a bílé, angrešt, maliny a zahradní borůvky.
  • Češeme také pozdní odrůdy třešní (chrupky), višně, meruňky, broskve a ve druhé polovině měsíce i letní odrůdy jablek nebo hrušek.
  • Nestačíme-li ovoce zkonzumovat v čerstvém stavu, přebytky zpracujeme na džemy, marmelády, kompoty, šťávy či ovocná vína. Na zmrazení nebo sušení jsou výtečné zejména meruňky a višně, z drobného ovoce jahody, rybíz a maliny, na kompoty třešně, višně, meruňky, hrušky, borůvky i další druhy ovoce.
  • Při déletrvajícím suchu zavlažujeme hlavně rybíz, angrešt, jabloně a broskvoně, které na zvýšenou spotřebu vody reagují výrazně vyššími výnosy.
  • Platí, že vždy jsou lepší větší dávky vody najednou, než časté, ale povrchové kropení, které nepronikne ke kořenům stromů.
  • Na svazích chráníme půdu před erozí.
  • Vyčistíme i porosty jahodníku od starých listů a nežádoucích odnoží a přihnojíme je kombinovanými či jednosložkovými hnojivy podle výsledků rozboru půdy.
  • Odrůdy jabloní náchylné k hořké pihovitosti čili fyziologické skvrnitosti plodů (Dukát, Clivie, Lord Lambourne, Vanda) ošetříme přípravkem Kalkosan (0,5 až 1 %) na list. Nouzově lze použít i ledek vápenatý (nikoli ledek amonný s vápencem, který má vápník ve formě nepřijatelné pro stromy).
  • Od poloviny července začínáme s očkováním jednotlivých ovocných dřevin ve druhé míze. Známkou dostatečné mízy je intenzívní růst podnoží a snadné odchlípnutí kůry při řezu do tvaru písmene T.
  • Až ve druhé polovině měsíce, s ohledem na jednotlivé odrůdy, obvykle po ukončení růstu krátkých letorostů, zahájíme letní řez. Časnější termín, popř. i hlubší zásah do olistěné koruny mohou vést k předčasnému vykvétání stromů na podzim. Při červnovém řezu může dojít i k nežádoucímu prorůstání letorostů.
ovoce (rybíz černý a červený, třešně)

Směs sklizeného ovoce (rybíz černý a červený, třešně) můžeme využít pro výrobu domácích sirupů, šťáv nebo ovocných vín.

Jabloně v červenci

Hořká pihovitost neboli fyziologická skvrnitost jablek je způsobena především nedostatečným zásobením plodů vápníkem.

vykvétání jabloně 'IdareďProjevuje se nejvíce při sklizních z nově vysazených stromků, v prvních letech po přeroubování nebo velmi nízké úrodě, kdy plody mají nadměrnou velikost (vápník se v nich „zřeďuje“). Proto u odrůd citlivějších k této fyziologické poruše dbáme všech opatření, abychom výskytu pihovitosti zabránili. Kromě uvedených postřiků omezuje fyziologickou skvrnitost plodů i doplňkový pozdně letní řez v srpnu.

Při každoročním uplatňování letního řezu se v některých letech může stát, že stromy vykvetou již na podzim. Tento nežádoucí jev potlačíme tím, že neřežeme jabloně zkracováním dvouletých nebo starších výhonů s diferencovanými květními pupeny dříve než koncem července až začátkem srpna, v době, kdy skončil růst krátkých letorostů. Na snímku pořízeném koncem září vidíme předčasné vykvétání jabloně odrůdy ‚Idareď po letním řezu ve druhé polovině července.

 

Zeleninová zahrada v červenci

  • Počátkem měsíce ukončíme výsadbu póru pro přezimování pozdních kedlu­ben, raného květáku, zelí a hlávkové kapusty pro podzimní sklizeň.
  • Od první třetiny měsíce sejeme hláv­kový salát pro podzimní sklizeň (např. Faraon, tvoří větší žlutozelené hlávky, vlastnosti odpovídají odrůdě Král má­je, nevybíhá, Maraton je také výborně odolný proti vybíhání, má velké žluto­zelené hlávky s bublinatými listy, vel­mi chutný, Deon má střední světle ze­lenou hlávku, vysoká odolnost proti vybíhání).
  • Na výsevné záhony sejeme rané ked­lubny.
  • Přímo na záhony sejeme ředkev (krát­kou vegetační dobu má Japana F1, ta­ké se dobře skladuje celou zimu), čer­nou ředkev a vodnici, polníček.
  • V polovině měsíce přímo sejeme pe­kingské zelí (tradiční odrůdu Nozaki rozšiřují např. Disco F1, Monako F1) a endivii (štěrbák).
  • Koncem měsíce sejeme špenát pro podzimní sklizeň (např. Monores, Carambole F1).
  • Tyčková rajčata průběžně vyvazujeme, vyštipuje­me nežádoucí výhony a přihnojíme. Koncem mě­síce zaštipujeme vrcholy, aby vyzrály kvalitní plody.
  • Postupně, jak dozrávají, sklízíme luštěniny, zrají i první tykvovité zeleniny.
  • Komposty chráníme před přeschnutím, vlhčíme vodou, proléváme hnojivým zákvasem anebo močůvkou. Můžeme využívat také urychlovačů kompostů, abychom měli dostatek organické hmoty pro podzimní práce.
  • Vysazené rostliny okopáváme a plečkujeme, pod­le potřeby zavlažujeme a podle nároků jednotli­vých druhů přihnojujeme.
Sklízíme cibuli

Sklízíme cibuli ze sazečky a česnek hned, jakmile začne nať žloutnout a krček změkne.

Výsev vodnice v červenci

VODNICE u nás mnoh­dy patří k opomíjeným zeleninám, ale její po­pularita v cizině na­růstá. Vyséváme ji sa­mostatně anebo spo­lečně s ředkvičkou, kte­rou sklízíme dříve a ne­brání vodnici v dalším růstu anebo také spo­lečně s karotkou. Vyho­vuje ji i bezprostřední sousedství např. vyso­kých fazolí, rajčat, které poskytují zastínění a ne­dochází tak k vybíhání do květu. Vodnice patří mezi brukvovité zeleni­ny, nutno pamatovat na možnost nákazy ná­dorovitostí košťálovin.

Nesázíme ji následně po košťálovinách a pravidelně střídáme výsevní plochy. Bulvy jsou křehčí a šťavnaté při časté zálivce. V červenci je optimální doba pro výsevy k zimnímu uskladně­ní. Pěstovat ji ovšem můžeme již zjara, sklízí se pak v červnu. Podzimní odrůdy vyséváme po sklizni raných zelenin a obilo­vin. Na půdu neklade zvláštní nároky, dobře se pěstuje i v chladnějších oblastech. Příznivá je i vyšší vzdušná vlhkost. Vodnice snáší podzimní mrazíky až do -7 až -8 °C. Seje se do řádků 20 až 40 cm, vzdálenost v řádku u raných odrůd 6 až 8 cm, u pozdních 12 až 20 cm. Na za­hrádce ji můžeme vysévat i do řádků na­hrůbkovaných pozdních brambor.

vysazujeme por

Pór zimní

PÓR vysazujeme na konečné pěstební záhony ve sponu 20 až 25 cm v době, kdy je silný jako tužka. Příliš dlouhé listy, které se při přesazování ohýbají až k ze­mi, zkrátíme. Za sucha velmi prospívá závlaha. Pór můžeme sázet do rýhy hluboké asi 7 cm, do dna, kde uděláme jamky sázecím kolíkem, tím dosáhneme kvalitní vybělené kořenové části. Když nemáme možnost ihned vysazovat do takto hlubokých rýh, můžeme zhruba za měsíc kolem každé rostlinky dát manže­tu asi 15 cm z tvrdého papíru, která za­stíní část rostliny a dojde k žádoucímu vybělení.

Okrasná zahrada v červenci

  • Pravidelně sečeme a zaléváme trávník, podle potřeby ho uválíme.
  • Vybereme veškeré zbylé zatažené cibuloviny a hlíznaté kvě­tiny. Uložíme na chráněné suché a chladné místo. Vyřadíme veškeré nemocné jedince.
  • Sestřiháváme průběžně odkvetlé květy a květenství, pone­cháváme je pouze tam, kde potřebujeme získat osivo.
  • Sklízíme květy na řez.
  • Přihnojíme růže plným hnojivem.
  • Stříháme živé ploty ze stálezelených dřevin a jehličnanů, především u dru­hů, kde dochází při zimním řezu ke hnědnutí jehličí (např. túje).
  • Přepichujeme dvouletky vyseté v čer­vnu a karafiáty z květnových výsevů, pokračujeme s výsevy dvouletek a tr­valek.
  • Vysoké květiny, např. mečíky, Jiřinky, vyvazujeme, velké trsy fixujeme např. do kruhů.
  • Řízkujeme růže a vřesovištní rostliny.
  • Podle potřeby zavlažujeme celou okrasnou zahradu, přihnojujeme pře­devším fosforečnými a draselnými hnojivy, aby se podpořilo kvetení a vy­zrávání.

ko­satec přesazovaní

Přesazujeme ko­satce

Od poloviny července do poloviny srp­na nastupuje období, kdy můžeme ko­satce přesazovat. Odrůdy kosatců Iris x barbata ponecháváme na stanovišti tři až čtyři roky. Starší výsadby vyjmeme, oddenky rozdělíme, odumřelé části od­straníme, listy sestřihneme na polovinu a přesadíme na nové stanoviště. Kořeny nezkracujeme. Oddenky podsypeme hrs­tí písku, jejich kořeny rozdělíme do stran a přihrneme zeminu. Horní část oddenku zůstane nad povrchem půdy.

Vlčí boby

Lupiny (Lupinus x hybridus) kvetou od června do srpna. V sortimentu jsou kultivary v pestrých barvách od bílé přes žlutou až po čer­venou, růžovou, fialovou a modrou. Moderní odrůdy se vysazují na rabata a trval­kové záhony. Nejlépe prospí­vají v neutrální až mírně ky­selé půdě. Odkvetlá květen­ství hluboko seřízneme ihned po odkvětu. Zajistíme tak dal­ší květy během podzi­mu.

Lupiny (Lupinus x hybridus)

Lupiny (Lupinus x hybridus)

Trávník v červenci

Potřebuje v delších obdobích sucha pravidelnou zálivku. Po suchém a hnědém tráv­níku nechodíme, snadno se poničí zbylá tráva. Ušlapané trávníky musí­me provzdušnit a násled­ně zalít. Proti dvoudělož­ným plevelům, nejčastěji sedmikrásce a pampe­lišce se používají herbici­dy. Nepoužíváme je za dlouhotrvajícího sucha ani před deštěm, účinek se výrazně snižuje.

Cibuloviny v červenci

Vysazujeme cibuloviny kvetoucí na podzim, většinou to jsou šafrány a lužanka (Sternbergia). Léto je také ideálním obdo­bím pro přípravu sortimentu budoucích jarních cibulovin. Zjistíme, které můžeme použít z vlastních zásob a rozvrhneme si nákup dalších cibulí pro podzimní výsadbu.

Výsev macešek

V červenci je čas na výsev macešek pro jarní kvetení. Osivo vyséváme nejlépe do studeného pařeniště a nenecháme půdu přeschnout. Po vzejití semenáčky rozsadí­me na vzdálenost 6 cm. Během září rostliny vysadíme na stanoviště nebo do truhlíku k přezimování.

macešek

Maceška

Ochrana rostlin v červenci

  • Ošetřujeme proti obaleči švestkovému, původci „červivosti“ švestek a ostatních slivoní.
  • Důsledně sledujeme napadení ovocných dřevin mšicemi a podle potřeby provádíme ochranu.
  • Podle potřeby pokračujeme v zásazích proti strupovitosti jabloní a hrušek.
  • V oblastech s pravidelným výskytem ošetřujeme proti hnědnutí listů meruněk.
  • Pomocí měďnatých přípravků ošetřujeme ořešáky proti bakteriální skvrnitosti a proti antraknóze.
  • Po sklizni jahod zasahujeme proti bílé a fialové skvrnitosti a podle potřeby i proti roztočíku jahodníkovému.
  • Mladé rostliny brukvovité zeleniny chráníme pomocí netkaných textilií proti plodomorce zelné.
  • V případě, že brukvovitá zelenina je opět silně napadena molicí vlašťovičníkovou, provedeme potřebné ošetření. Největší škody jsou způsobovány na růžičkové kapustě.
  • Za deštivého počasí začneme s ochranou celeru měďnatými přípravky proti septoriové skvrnitosti.
  • Podle potřeby ošetříme petržel a výjimečně i mrkev proti padlí.
  • Okurky ošetřujeme podle signalizace proti plísni okurkové a podle potřeby i proti padlí.
  • V teplejších oblastech začínáme ošetřovat vinnou révu proti plísni šedé (botrytidě) a podle potřeby i proti obalečům.
  • Pokračujeme v ochraně proti plísni révové a proti padlí révovému.
  • U skleníkových a pokojových kultur podle potřeby provádíme ochranu proti mšicím, molicím, sviluškám, popř. i proti třásněnkám.
  • Celoročně bedlivě sledujeme a prohlížíme všechny okrasné rostliny (venkovní i pokojové) a podle potřeby zasahujeme proti správně určeným škodlivým organizmům.
skvrnitost ořešáku

Bakteriální skvrnitost ořešáku

I OŘEŠÁKY MAJÍ SVÉ PROBLÉMY

Zejména v loňském roce byly listy, letorosty a plody ořešáku vlašského (královského) silně poškozeny. Největší podíl na tom měla bakteriální skvrnitost ořešáku (Xanthomonas juglandis) a hnědnutí listů (antraknóza) ořešáku (Gnomonia leptostylla). I když původci jsou zcela odlišní (bakterie a houba), příznaky bývají často zaměnitelné a zejména pak ochrana je proti oběma značně podobná. Preventivní ochranou je důsledný a včasný sběr a likvidace spadlého napadeného listí. Před výskytem chorob je možné ošetřit Kuprikolem 50 nebo Championem 50 WP. Účinek je však omezený a taktéž praktické ošetření vzrostlých stromů je víceméně jen iluzorní. Kromě těchto dvou chorob se na poškození listů a plodů podílí i roztoč vlnovník ořešákový (Eriophyes erineus). I když poškození na prvý pohled bývá výrazné, skutečné škody jsou minimální a praktický význam mají snad jen v ovocných školkách. Výskyt tohoto vlnovníka může omezovat dravý roztoč Typhlodromus pyri, kterého je i u nás možné získat u specializovaných firem.

 hnědnutí listů (antraknóza) ořešáku

JAHODNÍK PO SKLIZNÍ POTŘEBUJE OCHRANU

Významným termínem pro ochranu jahodníku je období po sklizni. Každopádně všechny porosty starší než tři roky by měly být zlikvidovány a nové porosty by měly být založeny ze zdravých sazenic, které pocházejí z uznaných porostů. Mladší porosty ponecháváme jen tehdy, jsou-li zdravé nebo jen velmi slabě napadeny chorobami nebo škůdci. Jsou-li rostliny napadeny bílou nebo fialovou skvrnitosti listů jahodníku (Mycosphaerella fragariae a Diplocarpon earliana), je vhodné rostliny bezprostředně po sklizni posekat a listy zlikvidovat. Po tomto zákroku je vhodné ošetřit měďnatými přípravky nebo přípravky Dithane DG nebo Novozir MN 80. Posečení natě jahodníku po sklizni je účinné i proti některým dalším chorobám a škůdcům, z nichž je závažný zejména roztočík jahodníkový (Tarsonemus fragariae). Zde by však vždy měla být provedena následná chemická ochrana (Basudin 600 EW, Diazinon 60 EC nebo Sumithion Super) a to tím způsobem, že se pod velkým tlakem ošetřují především srdéčka rostlin. Podle potřeby je toto ošetření možné zopakovat v následujícím roce na jaře, avšak nejpozději do doby začátku tvorby poupat.

Bílá skvrnitost listů jahodníku

Bílá skvrnitost listů jahodníku

Přečetli jste članek, teď ji můžete ohodnotit:

1 bod2 body3 body4 body5 bodů (2 hodnocení: 4,50 bodu z 5)
Loading...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Webové stránky vseoyahrade.eu používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close