Říjen na zahradě

Říjnová zahrádka

Všude v přírodě se už hlásí podzim, díky letošnímu rychlému a teplému jaru. Pozdní odrůdy ovoce již dozrály a jsou téměř sklizeny, nebo se sklizeň dokončuje. Také všechny pozdní zeleniny rychle spějí do sklizňové zralosti, i když jejich rychlý vývin trochu přibrzdilo poněkud chladnější a deštivé počasí během července. Přesto musíme udělat všechny podzimní práce včas, aby nás zima nemohla ničím překvapit.

Dokončíme sklizeň zimního ovoce a po sklizni můžeme udělat částečný průklest koruny. Odstraníme nemocné, polámané a suché větve, stejně jako ty, které korunu zahušťují, rostou dovnitř koruny, křižují se apod. Starší zdravé stromy, na kterých je hodně vlků, zmladíme.

– Začneme s podzimními výsadbami ovocných dřevin. Do zahrádek nebudeme vysazovat vy-sokokmeny a polokmeny, neboť se tam nehodí a pozdě plodí.

-Starší výsadby všech ovocných dřevin i bobulovin důkladně po-hnojíme kompostem nebo hnojem a půdu opatrně zryjeme, abychom nepoškodili kořeny. Budeme-li vápnit, vynecháme hnojení chlév-ským hnojem. To je nejlépe udělat hned po opadu listí, které důkladně vyhrabeme a zkompostujeme s vápnem.

– Ovocné stromy už také můžeme v té době ošetřit zimním postřikem, který bývá na podzim neprávem opomíjen, ke škodě pěstitele. Pokud nemrzne, opakujeme tento postřik během zimy.

– Při přehoustlých vzrostlých výsadbách jsme někdy nuceni ovocné stromy přesadit. Úspěšně se dají přesazovat stromy až deset let staré. Před vyjmutím stromu prosvětlíme korunu a odstraníme nadbytečný počet větví. Ponechané hlavní větve

U česneku bereme k výsadbě pouze obvodové, dobře vyvinuté stroužky, které zaručují bohatou sklizeň

U česneku bereme k výsadbě pouze obvodové, dobře vyvinuté stroužky, které zaručují bohatou sklizeň

U česneku bereme k výsadbě pouze obvodové, dobře vyvinuté stroužky, které zaručují bohatou sklizeň
zkrátíme o polovinu až o dvě třetiny, půdu dokonale provihčíme a kořenový bal po obvodu zpevníme prkny, která stáhneme řetězem nebo lanem. Strom pak převezeme na připravené místo a umístíme do vyhloubené jámy, kde z kořenového balu odstraníme bednění. Po zasazení jej vydatně zavlažíme a povrch přikryjeme slamnatým hnojem nebo rašelinou ve vrstvě 15 až 20 cm. – V malinovně mělce zkypříme půdu, odstraníme odplozené výhony a z nových výhonů necháme pět až osm nejsilnějších.

– Na kmeny stromů dáváme lapací pásy.

-Kožené renety a některé odrůdy hrušní, které na skládce vadnou, je možno uložit do mírně vlhkého, sterilovaného říčního písku.

-Nevyjde-li nám podzimní výsadba, vykopeme jámy pro výsadbu jarní, neboť přes zimu dobře zvětrají.

-Koncem září a začátkem října ještě dozrávají hrozny révy vinné. Chceme-li je uchovat delší dobu, odřezáváme je z keřů i s částmi výhonů. Vrcholky výhonů odřežeme a hrozny zavěsíme v chladné a vzdušné místnosti. Pokud můžeme dát spodní části výhonů do nádoby s vodou tak, aby hrozen zůstal volný, je to ještě výhodnější. Sklízíme všechny kořenové zeleniny, kromě celeru, který stále vydatně narůstá. Pokud to počasí dovolí, počkáme s jeho sklizní až na listopad. Ostatní kořenoviny po oschnutí očistíme, opatrně jim otrháme listy až na srdíčko a pak je založíme do pískových záhonů ve vyvezeném pařeništi nebo ve studeném sklepe.rijen zahradě

– Postupně sklízíme i pozdní košťáloviny, které rovněž můžeme nechat na záhoně do listopadu, zejména hlávkové zelí a hlávkovou kapustu.

– Růžičkovou kapustu, kadeřávek a pórek necháme na záhoně až do jara. Chráníme-li je dobře proti mrazu, můžeme je sklízet čerstvé celou zimu. Nejlépe je tyto zeleniny přikrýt – pórek silnou vrstvou suchého listí a kapustu s kadeřávkem provizorní stříškou zakrytou suchou slámou, přes kterou dáme igelit.

– Pamatujeme také na dostatečnou zimní zásobu křenu.

– První polovina října je nejvhodnější dobou k výsadbě česneku. Jako sadbu používáme pouze dobře vyvinuté obvodové stroužky, které před výsadbou moříme Fundazoiem a Sulkou proti houbovým chorobám a živočišným škůdcům, především proti háďátku zhoubnému.

– S určitým rizikem, že bude na jaře vybíhat do květu, můžeme ještě vysazovat cibuli šalotku, která je zvlášť vhodná do podhorských oblastí, kde se cibuli kuchyňské už špatně daří. Sázíme ji do řad vzdálených 30 cm a v řadách na 10 až 12 cm. Cibulky musejí v zemi pevně držet a nevadí, jsou-li vysázeny hlouběji. Počítejme s tím, že šalotku budeme po přezimování sklízet jako zelenačku.

rijnova-zahrada1

– Koncem měsíce už je možné vysévat karotku a kuchyňskou cibuli. Pokud tyto výsevy dobře přeztmují, budeme z nich mít v příštím roce rané a vysoké sklizně. V teplejších oblastech je lépe tyto druhy vysévat později, to je od konce listopadu do ledna, není-li zamrzlá půda, aby semena před příchodem mrazů nenaklíči la. Tímto způsobem také vyséváme petržel.

– Z uvolněných pařenišť vyvezeme s částí rozloženého hnoje zeminu, kterou dáme na hromadu, aby v zimě dobře promrzla. Zbytek hnoje zaryjeme do záhonů nebo jej použijeme k po-hnojení jahodovny.
Okrasné dřeviny ošetříme stejně, jako dřeviny ovocné.

– Celý měsíc je ještě možno zakládat trvalkové záhony, nebo ve starších záhonech trvalky doplňovat, stejně jako ve skalce.

-Pokračujeme ještě ve výsadbě cibulových květin, především tulipánů. Čím dřív je dáme do půdy, tím lépe, neboť do příchodu zimy musejí ještě zakořenit a zpravidla na-raší. V takovém stadiu přečkají zimu a brzo na jaře pokračují v růstu. To platí i pro narcisy, hyacinty, ladoňky, sněženky, bledule, mo-dřence a další drobné cibuloviny, ale také pro hlíznaté krokusy.

-Chceme-li v zimě rychlit tulipány a hyacinty, musíme nyní jejich cibule nasázet do květináčů. Ty postavíme do vyvezeného pařeniště, zakryjeme asi deset až dvanáct centimetrů vysokou vrstvou písku nebo rašeliny a necháme přemrz-nout. Podle potřeby je pak v zimě přenášíme do tepla a na světlo k rychlení, ale nejdříve je necháme ještě v temnu a chladnu (ve sklepě) rozmrznout, dokud květní stvol nevyroste nad listy.

rijnova-zahrada3

Pokojové květiny se chystají k zimnímu odpočinku. Omezujeme jim proto záliv-ku, a to tím víc, čím nižší je teplota, při které přezimují. Výjimkou jsou květiny, které v zimě kvetou.

-Asparagus zaléváme opatrně, neboť přezimuje v chladnu, ale při přeschnutí i v tomto prostředí žloutne a opadává.

– Většina květin potřebuje v době vegetačního klidu i nižší teplotu. Necháme-li je v teple, ztrácejí listy a živoří. Jsou to zejména aukuba, asparagus, azalka, kamélie, aralie, fíkovník, fuchsie, hortenzte, myrta, oleandr, pelargónie, pokojová lipka a jiné.

-V teple ústředního topení rostou dobře bromeiie, klívie, voskovka (Hoya), filodendrony, včetně druhu Monstera. kolopejka, africká fialka, Sansevieria a jiné.

Přečetli jste članek, teď ji můžete ohodnotit:

1 bod2 body3 body4 body5 bodů (12 hodnocení: 4,30 bodu z 5)
Loading...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Webové stránky vseoyahrade.eu používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close