Zahrada v únoru

Ovocná zahrada v únoru

Každé příznivé počasí využijeme k prořezávání stromů. Silné větve odřízneme hrubou pilkou o něco výše nad zamýšleným řezem. Po odříznutí větve použijeme jemnější pilku, kterou odřízneme zbývající pahýl a rány zatřeme štěpařským voskem.

– Také angrešt a rybíz prořezáváme nebo prostřiháváme za bezmrazých dnů.

– Výhony stromků vysazených na podzim, zkrátíme až o dvě třetiny.

– Je-li zem proschlá, začneme s vysazováním stromků a keřů. Na dno jámy dáme dobře proleželý kompost, nikdy ne hnůj! Kompostu stačí 10cm vrstva.

– Na jaře neprořezává-me ořešáky. Nutný průklest se u nich dělá v srpnu.

– Zjistíme-li, že zajíci ohryzali některý stromek, okamžitě ostrým nožem kůru zarovnáme a okus zatřeme štěpařským voskem. Dobré je na ránu přiložit jílovitou kaši z kravince a zabalit ji do hadru nebo jutového pytle.

– Vyměníme uhnilé kůly u stromků. Zvlášť je tato výměna nutná u stromkových rybízů a angreštů, které mají větší koruny.

– Potřebné rouby řežeme jen ze zdravých stromů, a to z jižní strany.

Vinařství v únoru

Réva již ukončila zimní klid, takže pokračujeme v jejím řezu.

– Nakupujeme potřebné přípravky na ochranu révy. Zásobíme se též potřebnými hnojivy. Pokud jsme v minulém roce nenasadili proti škodlivým roztočům roztoče dravé, připravíme si Sulku nebo Sulikol K, k použití koncem března. To nesmíme zanedbat, vzhledem k loňskému přemnožení roztočů.

– Ve vinném sklepě pokračujeme s přetáčením vín a prozkoušíme si vína na vhodnost k lahvování pěnovou zkouškou na obsah bílkovin. Chemickým rozborem zjistíme obsah síry a některé odrůdy, jako Můller Thurgau lahvuje-me.

– Zúčastňujeme se svazových výstav vín.

Zelininová zahrada v únoru

Jsou-li v únoru holomrazy, je nutné chránit salát, který jsme vysadili na podzim. Přikryjeme ho chvojím nebo slamnatým hnojem, stejně jako záhon se špenátem.

– Na zmrzlé záhony rozvážíme kompost. Za příznivého počasí jej rozhodíme a mělce zaryjeme. Dobrá kompostní zem je pro jarní hnojení lepší než chlévský hnůj. Věnujeme tedy velkou pozornost přehazování kompostu a jeho prolévání močůvkou (pokud je pro nás dosažitelná).

– Je-li v únoru příznivé počasí, dokončujeme rytí a zarýváme hnůj, nejlépe vždy z rána za mírného mrazu.

– Za zvlášť příznivého počasí, kdy půda poněkud proschne, vyséváme špenát, salát, např. „Král máje“, petržel a karotku. Čím dříve, tím lépe. Neškodí, když po zasetí napadne ještě sníh a půda mírně zamrzne.

– Urychleně opravíme pařeništní okna a rámy.

– Také už začneme se zakládáním pařenišť. Po založení do pařeniště naveze-me zem, nejlépe zrána za mrazu a položíme okna. Ta položíme i na pařeniště studené. Když únorovým slunkem proschne zem pod okny natolik, že se nemaže, začneme se setím zeleninových semen. Také vyséváme karotku k rychlení.

– Vyseté truhlíčky se salátem a kedlubnami, které máme za oknem v domácnosti, stavíme na plné světlo a za slunečného teplého počasí je vyneseme ven na chráněné místo, třeba jen na hodinu.

Okrasná zahrada v únoru

Napadne-li v únoru sníh, včas jej sklepáváme z jehličnatých stromů. Předejdeme zlámání větví nebo jejich deformaci.

– Za příznivého počasí zaryjeme trávník, určený k novému osetí, pokud jsme to neudělali na podzim. Počkáme ale, až bude zem natolik proschlá, aby se nelepila.

– Prořezáváme ozdobné keře a stromky. Ovšem u druhů, které kvetou na jaře, se řezu vyvarujeme (šeříky, zlatíce, tavolník). Ty seřízneme až po odkvětu.

– Je-li třeba zmladit některý keř, seřízneme jej u země, nejlépe hned začátkem února.

– Koncem měsíce, když je počasí příznivé a půda oschlá, začínáme s vysazováním nebo dosazováním okrasných keřů. Na dno jamek dáme kompost.

-Prohlédneme hlízy jiřin ve skládce. Jsou-li zaschlé, založíme je do vlhkého písku.

Květiny v únoru

Hlízy begónií hlíznatých narovnáme do pilin v květináči nebo v bedničce a postavíme je do tepla a na světlo. Piliny udržujeme stále vlhké. Hlízy po určité době zakoření a když nové výhonky povyrostou asi o jeden až dva centimetry, vysadíme je v březnu nebo v dubnu do květináčů.

– Pokud máme ještě v tmavé chladné místnosti hyacinty, tulipány, narcisy aj. určené k rychlení – přeneseme je do tepla, jsou-li již řádně zakořeněné a mezi vyrážejícími listy cibule se ukazuje květný stvol. Než vyroste nad listy, je nutné jej zastínit.

– S přesazováním rostlin počkáme až na březen.

– Fuchsie, oleandry, aucuby, brsleny aj. necháváme ještě v chladnu. Přenesením do tepla by předčasně rašily. Občasná záliv-ka a větrání za teplejšího počasí je nutné. Aralie, aspidistry, monstery a jiné rostliny, které mají větší listy, čas od času omyjeme vlažnou vodou. – Myrta, aspáragus a pokojová lipka nám budou vděčné za občasné poroseni.

– Tulipány, hyacinty, narcisy a jiné cibuloviny, které již odkvetly, postavíme někam do chladna a do sucha a nezkracujeme jim listy.

– V únoru na zahradě začneme s množením myrty. Používáme úplně vyzrálé větvičky a nikdy ne takové, které začínají pučet. Větvičky dlouhé pět až osm centimetrů hladce pod listem ostrým nožem seřízneme a napícháme do květináče do lehké, písčité zeminy asi dva centimetry hluboko. Myrta zakořeňuje pomalu.

Současné období je ideální pro přípravu kvalitních pěstebních substrátů. Nebudeme se zabývat jejich fyzikální kvalitou, ale kvalitou biologickou. Protože substráty, zejména ty, které si připravujeme sami, často obsahují zárodky škodlivých chorob rostlin, škůdce nebo semena plevelů, které značně poškozují mladé vzcházející rostlinky, doporučuje se často jejich dezinfekce a to chemická nebo tepelná (propařování).

Ochrana zahrady v únoru

Z chemických způsobů dezinfekce přichází v úvahu pouze použití přípravku Basamid granulát. Aby byl dostatečně účinný, musí být použit přesně podle návodu, to znamená dodržet předepsané dávky a rovnoměrně a okamžitě je zapravit do substrátu, který je třeba hned zvlhčit a pokrýt nepropustnou fólií. Takto ošetřený substrát je po určitou dobu nevhodný pro pěstování všech rostlin. Délka této doby je závislá na teplotě substrátu i na jeho fyzikálních vlastnostech.
Při propařování je třeba působit na substrát teplotou 90 až 100 °C po dobu nejméně 15 až 20 minut. K propařování se nejčastěji používají mírně upravené hrnce na vaření brambor („pařáky“), i když v současné době lze koupit i speciální zařízení. U čerstvě propařeného substrátu je třeba počítat s tím, že obsahuje větší množství, pro rostliny přijatelného dusíku.
S vydezinfikovaným substrátem je třeba zacházet tak, aby nedošlo k jeho infikování některým škodlivým činitelem. V opačném případě může být vydezinfikovaný substrát po určité době po zdravotní stránce horší, než byl před dezinfikováním. Chemická i tepelná dezinfekce je značně finančně nákladná a měla by se proto dělat jen tam, kde je skutečně potřebná, to je u substrátů používaných pro výsevy a předpěstování sadby nebo pro zakořeňování rostlinných řízků. Nevhodné je dezinfikování venkovních ploch a dokonce zcela nežádoucí a škodlivé jsou snahy dezinfikovat nějakým způsobem ne-rozložené komposty.

Ošetření ovocných stromů

Ošetření ovocných dřevin proti přezimujícím škůdcům v době vegetačního klidu bylo po dlouhou dobu považováno za základní, ba dokonce povinné. Obvykle se dělalo bez náležitého vyhodnocení výskytu přezimujících škůdců. V současné době je snaha využívat užitečné živočichy a klást větší důraz na ochranu životního prostředí.

Pesticidy bychom měli používat až na základě posouzení potřeby, která vychází z rizika napadení, šíření nebo skutečného vyhodnocení výskytů škůdců. Tento princip musíme uplatňovat i při rozhodování o potřebě ošetření proti přezimujícím škůdcům.
V době vegetačního klidu se dnes prakticky neošetřuje. Přípravky Nitrosan 25, resp. 50 a Arborol M se již nevyrábějí a nejsou v obchodní síti. Registrace byla ukončena v roce 1991. Důvodem bylo toxikologické a ekologické hodnocení přípravků.
Ošetření v době vegetačního klidu se nahrazuje použitím přípravků na bázi oleofosfátů,
popřípadě dalších přípravků na začátku vegetace.
Jarní ošetření oleofosfáty je účinné proti vajíčkům svilušky ovocné, vajíčkům mšic, vajíčkům mery jabloňové, vajíčkům píďalky podzimní, housenkám pupenových obalečů, štíten-kám, puklicím a proti škůdcům, kteří se vracejí do výsadeb ze zimovišť (např. květo-pas jabloňový).
Před ošetřením bychom měli vždy vyhodnotit výskyt zasažitelných stadií škůdců, a to v období od listopadu do začátku vegetace.
Vajíčka svilušky ovocné (Panonychus ulmi) jsou 0,12-0,15 mm velká, červená, kulatá s nitkovitým výrůstkem, bývají vykladena především v paždí větviček, kolem pupenů a v prasklinách borky. Vajíčka listových mšic (Aphidoi-dea) jsou 0,6 x 0,2 mm velká, vejčitá, po nakladení zelená, později černá, lesklá či matná, bývají vykladena na kůře mladých větví. Vajíčka mery jabloňové (Psylla malí) jsou 0,4 x 0,14 mm velká, protáhle oválná, oranžově žlutá a jsou pevně zakotvena stopkou v kůře, především mladších větví v okolí pupenů. Vajíčka píďalky podzimní (Operophte-ra brumata) jsou 0,8 x 0,5 mm velká, protáhle oválná, oranžová s jemnou síťovitou skulpturou. Bývají nejčastěji vykladena v prasklinách borky. Housenky slupkových obalečů (Spilonota, Hedya, Ado-xophyes, Pandemis) přezimu-jí ve velikosti 5 – 8 x 1,2 – 2 mm v zámotcích, především v prasklinách borky. Štítenka čárkovitá (Mytiloccocus ulmi) přezimuje ve stadiu matně bílých vajjíček, která jsou chráněna tmavým, 3-4 mm dlouhým, kyjovitým štítkem samičky.

Štítenka zhoubná (Quadraspi-diotus perniciosus) přezimuje jako larva 1. stupně ukrytá pod světlým, později černým štítkem na kůře stromů. Puklice švestková (Sphaerolecani-um prunastn) přezimuje jako larva 2. stupně na kůře větví, často v prasklinách borky. Larva je světlehnědá, eliptická, 1,5-2 mm dlouhá.
Pro hodnocení výskytu se odebírá z 10 stromů namátkově 20 dvou až tříletých 20 cm dlouhých větviček, na nichž se vyhodnotí výskyt přezimujících škůdců. U jádrovin se ošetřuje, pokud bylo na 1 m délky větviček zjištěno více než 1000 vajíček svilušky ovocné, 50 vajíček mery jabloňové, 25 vajíček mšic, 1,5 vajíčka píďalky podzimní, 1 housenka slupkových obalečů, 100 štítků štítenky čárkovité nebo 100 larev štítenky zhoubné. Obdobně jsou stanovena kritéria i pro třešně, višně a slivoně.
Drobný pěstitel obvykle početně výskyt škůdců nevyhodnocuje, ale měl by vždy aspoň ověřit jejich přítomnost nebo na ni usuzovat z výskytu škůdce v minulém roce.
Pro jarní ošetření proti přezimujícím stadiím škůdců se doporučuje především Oleoe-kalux (1 %) a Oleoekamet (1 %). Ošetřuje se v období od vyrašení do fáze zeleného poupěte, popřípadě začátku růžového poupěte. Termín je třeba upřesnit podle výskytu hlavních škůdců, proti nimž ošetřujeme (např. proti květo-pasu jabloňovému se ošetřuje ve fázi myšího ouška, pokud teplota ve 14 hod. přesáhne 17 °C). Neošetřujeme v období nebezpečí ranních mrazíků.