Založení kompostu

Co patří do kompostu

Na založení kompostu vhodné vše, co v zahrádce a v domácnosti vzniká jako organické odpady, zejména rostlinné odpady všeho druhu ze zahrádky (celé rostliny, košťály, listí, posečená zava-dlá tráva, zbytky po řezu keřů a stromů aj.). Také organické odpady z domácnosti (květiny, zbytky ovoce, zeleniny a brambor, kávová sedlina, sáčky čaje, vaječné skořápky, popel ze dřeva, hygienický a zmačkaný papír, také novinový papír v malém množství) a jiné organické odpady (podestýlka a hnůj z chovu drobného zvířectva, výlisky, sláma, hobliny a piliny).

Co nepatří do kompostu

Zásadně nevhodné je vše, co vadí procesu tlení. Jsou to zejména cizorodé látky jako sklo, kovy, umělé hmoty, textilie, ale také materiály, které mohou vykazovat vyšší obsah škodlivých látek, jako např. obsah sáčků z vysavačů, popel z briket a uhlí, barevné časopisy, smetky ze silnic.

Některé materiály vyžadují určité předpoklady, abychom je mohli kompostovat. Nemocné rostliny (např. nádoro-vitost košťálovin), plevele se semeny, kořenové a výběžka-té plevele (pýr) bychom měli kompostovat jen tehdy, když
dojde k horké fázi ( nad 50°C), protože jinak by se původci chorob nebo semena plevelů dostali opět do zahrádky. Zbytky masa a jídla lze kompostovat jen tehdy, když je chráníme před potkany a hromadíme např. v boxech, kde dojde k horké fázi. Hrubé odpady, jako např. zbytky po řezu keřů a stromů bychom měli před kompostováním rozdrtit na částice o velikosti 5 cm (např. drtičem, sekerou nebo nůžkami), aby mikroorganismy měly dobrý přístup k materiálu a mohly jej rozkládat.
Mnohé látky mají velmi jednostranné složení a nelze je samotné kompostovat, nýbrž jen ve směsi s jinými látkami. Při velkém množství posečené trávy např. musíme přimíchat látky s členitou strukturou, jako hobliny, rozdrcené dřevo nebo slámu, aby tam mohl vnikat vzduch.
Zelená hmota se přednostně míchá se slamnatou, čerstvá se starou, vláknitá s mazlavou. Tak se vyrovnají nepříznivé vlastnosti jednotlivých látek a vytvoří se vhodné předpoklady pro kompostování.
Slupky z jižního ovoce (pomeranče, grepy, banány, citrony) jsou snadno náchylné k plesnivění, a proto by se
neměly používat ve větším množství ke kompostování.

•  kompostujeme všechny organické odpady

•  nemocné rostliny a plevele se semeny musí projít horkou fází

•  hrubé odpady rozdrtíme

•  vrstvíme nebo mísíme různé druhy organických materiálů

•  cizorodé látky do kompostu nepatří

•  pomocné přípravky pro urychlení tlení můžeme použít, ale nejsou nezbytné

•  při založení kompostu přidáme několik lopat vyzrálého kompostu

•  při vysokém obsahu materiálu bohatém na uhlík přidáme dusíkaté hnojivo a mletý vápenec

•  při sběru organických látek dbáme, aby materiál nebyl příliš vlhký nebo naopak zcela suchý

Jsou nutné pomocné přípravky?

Pro kompostování se nabízí několik pomocných přípravků, které mají dát do chodu proces tlení, urychlit jej nebo nějakým způsobem zlepšit. Zpravidla nejsou pomocné přípravky nutné, protože při dobré přípravě a smíchání surovin ke kompostování a za příznivé vlhkosti probíhá tlení samo. Startery nebo urychlovače kompostu mohou jen ztěží vyrovnat nepříznivé podmínky pro zrání kompostu. Tyto přípravky obsahují především půdní bakterie, minerální látky, byliny a částečně i dusíkatá hnojiva.
Při zakládání kompostu je výhodné přimíchat několik lopat zralého kompostu, protože obsahuje velké množství mikroorganismů, a nový kompostovaný materiál je takzvaně naočkován. Také přidání malého množství půdy působí příznivě. Většinou se dostává do kompostu již se zahradními odpady, na kterých přilnula.
Při vysokém podílu posečené trávy nebo listí v kompostu je vhodný malý přídavek mletého vápence (1 kg/m3 suroviny). Dusík urychluje v mnoha případech tlení. To je výhodné při kompostování materiálu bohatého na uhlík (sláma, větvičky, kůra, piliny a papír). Mikroorganismy potřebují k rozkladu více dusíku, než je obsaženo v těchto materiálech. Proto je vhodné přidat dusík např. ve formě kapalného hnojiva DAM 390 (400 ml/ 10 I vody/ 1 m3). Materiály s menším obsahem uhlíku (kopřivy, hnůj, odpadky ze zeleniny a z kuchyně) mají naproti tomu nadbytek dusíku. Při míchání materiálů bohatých a chudých na dusík, jak tomu většinou v praxi je, není přípravek dusíkatých hnojiv nutný.

Zakládání kompostu

Protože suroviny ke kompostování odpadají většinou pomalu a často v malých množstvích, musíme je nejdříve sbírat. Jako sběrné zásobníky slouží boxy, kompostéry a jiné zásobníky, které umožňují přístup vzduchu k těmto surovinám. Sběrné zásobníky si snadno zhotovíme (viz obrazy).
Při sběru organických látek bychom měli dbát na to, aby materiál ve sběrných zásobnících nebyl příliš vlhký nebo dokonce shnilý. Suchý nesmí být také, protože suchý materiál nelze kompostovat. Zakrytí sběrného zásobníku zabraňuje zamokření surovin ke kompostování. Jsou-li příliš suché, můžeme je navlhčit kropící konví.
Máme-li už dostatek surovin ke kompostování, můžeme založit kompost ve formě hromady nebo materiál naplníme do boxu. Založení hromady o objemu nejméně 2-3 m3 resp. naplnění jednoho boxu o obsahu nejméně 1 m3 je vlastně začátkem správného založení kompostu.

 zdroj: časopis zahrádkář 12/97

Přečetli jste članek, teď ji můžete ohodnotit: