Pařezy, jako převážně podzemní části bývalých trvalých rostlin, nám dělají dosti starostí, protože uvolněné místo většinou potřebujeme v brzké době znovu využít. Podle stáří a charakteru odstraněného stromu mohou být zůstávající pařezy různě veliké – i přes metr v průměru, jak napsal např. přítel M. H. z Českých Budějovic o svém problému s pařezem. Mnozí zahrádkáři by se jich rádi zbavili za krátkou dobu, ale to za nás nevyřeší ani kouzelný proutek.
K odstranění pařezu ze zahrádky můžeme využít jenom dva způsoby:
Mechanická likvidace pařezů
mechanický s vynaložením úmorné práce, tedy jeho vykopáním a vytažením z jámy přiměřeným silovým zařízením. Pokud to zvládneme fyzicky, pařez na zahrádce nebude dlouho překážet
Chemická likvidace pařezů
chemický s použitím látek, urychlujících jeho zetlení, což samozřejmě může trvat celý rok i déle. Méně dostupný (spíše jen chemikům, pracujícím v odborných laboratořích) je druhý způsob, kdy do otvorů v pařezu nasypeme směs, sestávající z devíti dílů dvojchromanu sodného, tří dílů chloridu měď-natého a dvou dílů octanu manganatého.
K prvnímu způsobu, používáme běžně dostupný ledek sodný nebo draselný, nebo i amonný, což je technicky čistý dusičnan sodný, draselný nebo amonný. Je to normální průmyslové dusíkaté hnojivo, před použitím je třeba ho vysušením zbavit nadměrné vlhkosti.
Pro oba způsoby musíme do pařezu vyvrtat nebozezem nebo vrtákem dostatek otvorů, hlubokých aspoň 10 cm a na plochu 10 x 10 cm nejméně po jednom a po vsypání ledku je uzavřeme, aby se urychlilo prostupování ledku dřevní hmotou a nedostala se tam vnější vlhkost. Sodná sůl má menší molekulu a větší rozpustnost v tekutinách, proto rychleji prostupuje do dřeva než sůl draselná.
V průběhu jednoho roku dojde k „produsíkování“ dřeva, protože pařez se hned nestane úplně mrtvou hmotou, tím také napomůžeme k rychlejšímu trouchnivění celé hmoty. Použití jiné chemikálie s menším obsahem dusičnanu (např. NPK apod.) by značně zpomalilo trouchnivění na nejméně dvojnásobek času. Naproti tomu by mohla být velice účinná močovina s vysokým obsahem dusíku v amidové vazbě, ale nemáme ji zatím vyzkoušenou v praxi.
Až po prolnutí pařezu dusičnanem a jeho ztrouchnivění můžeme do uvolněných otvorů nalít petrolej nebo naftu a za bezpečného dohledu pařez vypálit.
K celému způsobu chemické likvidace pařezů je třeba ještě dodat, že je zbytečné pospíchat a být netrpělivý vůči pozvolnému rozpadávání dřevní hmoty. Jsou také rozdíly v tom, budeme-li „dobývat“ pařez vrbový, jabloňový, březový nebo dubový. Chemický způsob je účinný jenom na čerstvé pařezy, nikoliv již na zestárlé a vyschlé.
Přečetli jste članek, teď ji můžete ohodnotit: