Zimní přikrmování ptáků

Ptačí pomocníky

Vyřešením bytové otázky pro některé opeřence zahrad, sadů a parků – výrobou a rozvěšením hnízdních budek – by starost zahrádkáře o ptačí pomocníky v boji proti škůdcům neměla končit. Mnozí hmyzožraví ptáci odlétají před příchodem zimy, a tím i před úbytkem potravy do teplejších krajin s bohatě prostřeným stolem. Celoročně však u nás zůstává druhově početná skupina ptáků, kteří si dovedou najít svou denní „záchovnou dávku“ potravy ve štěrbinách kůry nebo ve větvích i za mrazivých dnů; jsou to např. všechny druhy sýkor, šoupálci, brhlík nebo datlovití ptáci.
Při tuhé zimě s vyšší vrstvou sněhu jsou cesty k potravě uzavřeny ledovým krunýřem, ptáci strádají a mnozí z nich hynou hlady. A tehdy může zahrádkář pomoci přikrmováním vhodně voleným a správně předkládaným krmivem. Tahle ptákům prospívající činnost je mezi lidmi hojně rozšířena a ptačí krmítka s nejrůznější potravou se objevují za okny paneláků, v zahrádkách, sadech, parcích i v lesích.

Kdy začít?

Začátkem listopadu až do konce března.

Automatické krmítko

Je docela jedno, jak takové krmít-ko vypadá, hlavní zásadou však je, aby do něj nepršelo, nesněžilo a aby vítr předkládanou potravu neodvál. Je naprosto nesprávné předkládat ptákům vše, co odpadne od stolu. Zejména kořeněné a solené zbytky potravin ptákům vůbec neprospívají a mohou jim působit zdravotní potíže.
Velmi praktické je tzv. automatické krmítko, které dokonale chrání směsici nejrůznějších semen. Dá se do něj nasypat větší množství sypkého krmiva najednou a vytvořit tak zásobu i na několik dní (podle velikosti krmítka). Po šikmé ploše propadává krmivo úzkou štěrbinou na dno krmítka a celé toto zařízení funguje jako „samoobsluha“: ptáci si přísun potravy regulují sami podle libosti.

Čím v zimě krmit ptáčky?

V zimě potřebují ptáci především hodně tuků, které dodávají tělu více energie. Proto by v náplni krmítka neměla chybět olejnatá semena slunečnice, máku, konopí nebo jádra „červivých“ ořechů. Zvonkům, pěn-kavám nebo strnadům je možné směs obohatit pohankou, čirokem, prosem, čumízou, travními semeny, ovsem nebo jinými obilovinami. Ostatně, vhodně namixovaná krmiva se dají zakoupit v odborných obchodech.
Vydatným zdrojem energie je syrový hovězí lůj, vepřové sádlo a syrový živočišný tuk vůbec; kůže a zbytky soleného uzeného „špeku“ nejsou vůbec vhodné. Odřezky tuku, ale i svaloviny, je možno napěchovat do váčku zhotoveného z tzv. „hexa-gonu“, pozinkovaného tenkého pletiva používaného k vyplnění dvířek u králíkáren. Doprostřed čtvercového kousku pletiva se naloží porce tuku a masitých odřezků, volné konce pletiva se drátem stáhnou k sobě a sáček se pověsí na větev stromu. Plastová síťovina, v níž se prodává ovoce, není vhodná; strakapoudi svým ostrým zobákem vlákna snadno přesekají a odnášejí pak celé kusy.
„Kalorická bomba“ se dá snadno připravit z rozpuštěného loje (nebo jiného dobře tuhnoucího tuku) a zmíněných semen. Do květináče zasune hůlka a dovnitř se naleje směsice loje a semen. Po utuhnutí směsi se květináč zavěsí na větev jako zvonek. Místo květináče je možno použít např. polovinu skořápky kokosového ořechu. Krmítek různých typů je celá řada, zde je jen několik jednoduchých ukázek. Ptákům přijde každá pomoc vhod a krmítka pravidelně navštěvují. Navíc prohledávají i kmeny a koruny stromů poblíž krmítek a pokud jsou poblíž rozvěšené budky, nocují v nich. S velkou pravděpodobností se v nich zjara usadí a vyhnízdí.
zdroj: časopis zahrádkář 12/96