Mrkev a karotka | Pěstování mrkve

Mrkev patří právem mezi hlavní zeleniny našich zahrádek. Je to vysoce vitaminózní zelenina s léčivými účinky. Především je bohatá na oranžový karotén – provitamín A. K jeho denní spotřebě stačí jedna středně velká mrkev o hmotnosti asi 50 g. Jemné formy mrkve karotky nedráždí zažívací sliznici a hojivě působí při střevních onemocněních. Mrkev je zvlášť zdravá zelenina se širokým uplatněním v kuchyni. Její spotřeba v průměru pět kilogramů na obyvatele ročně je však nízká a představuje jen třetinu požadavku ve zdravé výživě. Zahrádkáři mají možnost zásobit se čerstvou „mrkví celoročně – skladovanou do května, pak přirychlenou a od června ranou z volné půdy.

Sázení mrkve

Naše pěstitelské podmínky jsou pro mrkev příznivé. Zvlášť karotka je náročná na dobrou strukturu a kyprost půdy. Ideální jsou lehčí, humózní, nevysýchavé, záhřevné půdy s dostatkem vápníku. V hlinitých spraších se výnosy zvyšují až o 20 %. Optimum srážek od dubna do září je 460 mm, v sušších podmínkách je účelná závlaha. Kořeny mrkve se rozprostírají až do hloubky 2,5 m, do šířky až 1,5 m. V osevním postupu řadíme mrkev do druhé tratě aspoň po čtyřletém odstupu, aby se nezvyšovalo nebezpečí poškození škůdci a chorobami. Nežádoucí dusičnany v kořenech se objevují při opožděném přihnojování dusíkatým hnojivem. Draselné hnojení snižuje obsah dusičnanů.

Osivo vyséváme do dobře připravené půdy do hloubky dva až tři centimetry v řádcích vzdálených 20 až 35 cm v množství tři až čtyři.gramy odrhnutého semene na jeden metr, aby na čtverečním metru bylo 120-160 rostlin. Vyšší počet platí pro karotku, nižší pro pozdní mrkev. Vzcházení osiva urychlíme překrytím povrchu záhonu netkánou textilií, popřípadě perforovanou fólií. Po plném vzejití kryt snímáme. O jeden až dva týdny urychlíme vzejití naklíčením osiva. Po několikahodinovém máčení ve vlažné vodě osivo udržujeme vlhké ve fólii při teplotě 20°C. Za jeden až dva dny se objeví první klíčky. Osivo osušíme v tenké vrstvě papíru a vyséváme výsevkem zvýšeným o 50 % do půdy přiměřeně vlhké, nikoli suché. Hustě vzešlé řádky nutno projednotit při třech až čtyřech pravých lístcích na vzdálenost dva až čtyři centimetry.

Výsev mrkve

Rané karotky vyséváme co nejdřív z jara, jakmile lze půdu připravit k setí. Vyséváme z cestičky nebo z výsevného prkna. Karotky s krátkou vegetační dobou lze vysévat do poloviny června s výnosem dva až tři kilogramy ze čtverečního metru. Z nejranějších březnových výsevů se karotka s natí sklízí na přelomu června a července. Výnosové mrkve vyséváme v dubnu až do poloviny května pro podzimní sklizně a sklízíme jich až pět kilogramů. Kde bývá častá „červitost kořenů“ u postupných výsevů karotek, je lépe využít raných výsevů pozdních mrkví.

Uskladnění mrkve na zimu

Pro úspěšné skladování je podmínkou vysoká vzdušná relativní vlhkost (99-100 %) s teplotou těsně nad 0°C. V těchto podmínkách lze ukládat mrkev do větších fóliových pytlů, nahoře otevřených. Kořeny k založení nesmějí být poškozené. Lépe se skladují a déle vydrží kořeny větší. Před uskladněním necháme kořeny asi dva dny v teplejším prostředí (i na slunci na záhoně), aby se případné nepozorovatelné povrchové ranky, trhlinky v pokožce apod. pokryly korkovým pletivem, které se vytváří a zabraňuje tvorbě hnilob. Ukládat lze do větraných sklepů, do plechových sudů zapuštěných do půdy, do malých krechtů a zemních jam. Jednoduché způsoby skladování často znemožňují hlodavci, před nimiž třeba skládku účinně chránit.

Přtrychlování karotky není náročné na teplo. Z únorových výsevů v pařeništi, fóliovníku a skleníku ji sklízíme koncem května a v červnu. Vyséváme do 10 až 15 cm vzdálených řádků. Osévat lze i květináče, kelímky, truhlíky v lednu, únoru v chráněných vytápěných prostorách i za jižními okny místností, první mrkvičky sklízíme za 50 až 60 dní.