Historie
Pochází z východních oblastí Severní Ameriky. Na začátku 20. století byla z Německa záměrně přivezena do Ruska, kde se v poválečných letech silně rozšířila na Sibiři, posléze ve východní, severní i střední Evropě a v některých balkánských státech.
Aronie černá Aronia mela-nocarpa (Michx.) Eli., temno-plodec černoplodý je ovocná dřevina z čeledi růžovitých (Rosaceae). Dříve uváděna též jako jeřáb černý.
Aronie je nenáročná dřevina, divoce roste na pasekách a lze ji vysazovat na chudých půdách i v drsnějších klimatických podmínkách. Vzhledem ke značné mrazuodolnosti je rozšířena v nížinách i ve vysokých polohách. Uplatňuje se jako součást živých plotů, neboť je se svým červeným podzimním zbarvením i velmi dekorativní, a jako ochranná výsadba pro užitečné ptactvo. V rozsáhlejších plantážových výsadbách netrpí chorobami ani škůdci, ale dozrávající plody, určené ke sklizni, je nutné chránit před ptactvem sítěmi.
Popis
Aronie roste jako keř 1 -1,5 m vysoký s relativně hustými, lehce převislými výhony, nebo se pěstuje ve stromkové formě na semenáčích červeného jeřábu. Listy jsou vesměs střídavé, nedělené, vroubkova-né, eliptické, 4-8 cm dlouhé. Kvete bohatě a časně v hustých hroznovitých cho-cholících bílými květy od začátku do konce května. Je sa-mosprašná. Plody dozrávají nejdříve začátkem srpna až do konce září. Jsou to černo-fialové, kulovité malvičky velikosti hrachu.
Aronie množená semeny nastupuje do plodnosti již ve čtvrtém roce, vegetativně množené keře plodí i druhý rok. Sklizně jsou pravidelné a vysoké.
Plody mají poměrně vysoký obsah cukru, až 16 % a množství cenných látek. Vitamin C, vitaminy řady B – B2, B6, ka-roten a rutin (dříve označovaný jako vitamin P). Rutin je používán při léčbě žaludeč-ních onemocnění, hlavně vředů. Je ověřeno, že šťáva aronie podávaná v čerstvém stavu výrazně snižuje krevní tlak. Dále plody obsahují řadu minerálních látek: bór, vápník, hořčík, fluór, železo, měď, mangan, molybden, kobalt a nejvíce jódu, který je v současné době velmi postráda-
nou složkou naší stravy. Široké uplatnění plodů vyplývá i z vysokého obsahu temně červených antokyanových barviv ve šťávě. Šťáva se užívá jako biologické barvivo přímo nebo se z ní vyrábí barvící koncentráty.
Recepty s černými jeřabinami
Plody jsou surovinou pro výrobu osvěžujících nápojů, vín, likérů, želé a marmelád. V zahraničí jsou přísadou do mléčných výrobků, dortů a cukrovinek. Plody jsou dlouhodobě skladovatelné bez zvláštního ošetření (6 i více týdnů). Jsou vhodné na sušení i mražení.
Vzhledem ke svým výjimečným nutričním hodnotám je aronie perspektivní ovocnou dřevinou a nachází stále více místa v nových výsadbách. U nás je v Listině povolených odrůd od roku 1973 pouze odrůda ‚Nero‘, která je v evropském sortimentu výnosově hodnocena velmi kladně.
V Německu je vysazována apomiktická švédská odrůda ‚Hugin‘, množitelná tedy i ze semen. Z Finska pochází odrůdy ‚Kurkumácki‘ a ‚Viking‘. Vlastní německá odrůda je Rubina, hodnocená jako velmi mrazuvzdorná, ale je nutné ji prořezávat. V Maďarsku byla vyšlechtěna odrůda ‚Fertódi‘ a v Dánsku odrůda ‚Aron‘.
KOMPOT Z ARONIE
Svaříme 2,0 kg cukru s 0,5 litrem vody a ještě do vařící tekutiny přidáme 2,5 kg odslupkovaných nakrájených jablek a vaříme 10 minut. Pak přidáme 2,5 kg plodů aronie a znovu vaříme dalších 10 minut. Dochutíme špetkou skořice a citrónové kůry, horké naplníme pod omni-víčka a popřípadě sterilujeme.
Stejným způsobem můžeme kompotovat také červené jeřabi-ny (|eřáb sladkoplodý moravský), klikvy i brusinky.
DELIKATESNÍ JEŘABINY
Do většího kastrolu dáme 2 litry vypraných plodů aronie, přidáme 1,25 kg cukru a 0,5 litru bílého vína, ochutíme skořicí a několika hřebíčky. Půlhodiny vaříme, často mícháme a vařící naplníme do předehřátých sklenic, uzavřeme a uložíme bez sterilace.
SIRUP Z ARONIE
Do čtyřlitrové sklenice dáme 2 litry otrhaných a vypraných plodů aronie, přidáme 80 g potavinář-ské kyseliny citrónové a zalijeme vodou až po hrdlo. Za 32 až 36 hodin přecedíme a plody jen lehce zmáčkneme. Získáme tak silně zabarvenou šťávu. Na každý litr šťávy přidáme kilogram cukru a za studena občas mícháme, až se cukr zcela rozpustí. To trvá asi dvě až tři hodiny. Získaný sirup slijeme do lahví a konzumujeme jako jiné sirupy. Tento postup zachovává většinu účinných látek z ovoce.
zdroj: časopis zahrádkář 1/96
Přečetli jste članek, teď ji můžete ohodnotit: