Z devaterníků se na skalkách setkáme nejčastěji s kultivary barvy bílé, žluté, oranžové i červené. Jejich květy jsou jednoduché nebo plné. Botanické druhy jsou méně známé, proto si jeden i z nich představíme. Roste v jižní Evropě, zasahuje až do Turecka. Patří do čeledě cistovité (Cistaceae). Je to vytrvalá rostlina s vejčitě kopina-tými listy. Na líci mají zelenou barvu s jemným, šedým ochmýřením. Vespod jsou šedě plstnaté. Více šedě plstnaté listy i na líci má Helianthemum canum (L) Baumg ssp. BALCANUM Janchen. Rostlina vytváří nízký polštářek, vysoký okolo pěti centimetrů. Pětičetné květy mají sytě žlutou barvu. Doba květu je závislá na nadmořské výšce. V nižších polohách kvete již koncem dubna, častěji v první polovině června.
S pěstováním tohoto devaterníků nejsou potíže. Na skalce jej vysazujeme do propustné zeminy, na plně osluněné stanoviště. Snáší i velký úpal. Vysazujeme na větší políčka. Tříletá rostlina naroste do průměru až 30 cm. Propustnou směs namícháme z jednoho dílu říčního písku, jednoho dílu ostré kamenité drtě zrnitosti pět až osm milimetrů a dvou dílů zahradní drnovky. Jelikož je tento druh vápnomilný, přidáme do směsi rozdrcený vápenec, nebo roztlučený travertin. Krček rostliny i celé okolí prosypeme vrstvou kamenité drtě. Povrchová dre-náž a propustná zemina zaručí odtok nadměrné vláhy, zabrání růstu plevelů a zlepší celkově estetický vzhled. Použijeme-li tento devaterník k osázení koryt, umístíme jej při okraji. Poléhavé lodyhy nepřikořeňují. Nejvhodnější období pro výsadbu (jakož i u většiny skalniček) je jaro. Ochrana proti zimnímu vlhku není nutná.
Devaterník Helianthemum canum lze rozmnožovat ze semen i řízkováním. Semena vyséváme na podzim, nebo v zimě, aby byla vystavena delší dobu chladu. Klíčí v březnu až dubnu. Mladé semenáčky pěstujeme v květináčích. Nejvhodnější termín pro řízkování je časné jaro. Z rostlin odebereme mladé, asi pět centimetrů dlouhé lodyhy. Ze spodní části odstraníme listy a pícháme do směsi ostrého říčního písku a raše-liny v poměru 4:1, jeden až dva centimetry hluboko. Zakořeněné řízky dopěstujeme v květináčích, nebo je sázíme přímo (jsou-li dostatečně zakořeněny) na místo ve skalce, výhradně za chladného počasí. Stává se, že z časného jarního řízkování ještě v červnu kvetou.
Podobné příspěvky:
Přečetli jste članek, teď ji můžete ohodnotit:
(2 hodnocení: 5,00 bodu z 5)
Loading...
