Pěstování devaterníku ve skalce patří k těm nenáročnějším zahradnickým radostem. Tato vytrvalá rostlina s bohatým květem zvládne plné slunce i sucho a obstojí i v propustné chudé půdě. Stačí jí zajistit dobrý odtok vody a slunné místo.
Devaterníky vytváří nízké polštáře pokryté drobnými květy v barvách od bílé přes žlutou a oranžovou až po červenou. Hodí se do skalek, koryt i na suché zídky.
Základní vlastnosti devaterníku
Na skalkách se nejčastěji setkáme s kultivary devaterníku s jednoduchými nebo plnými květy v široké barevné škále. Botanické druhy jsou méně známé, přesto si jeden z nich zaslouží pozornost.
Devaterník šedý (Helianthemum canum) roste v jižní Evropě, zasahuje až do Turecka. Patří do čeledi cistovité (Cistaceae). Je to vytrvalá rostlina s vejčitě kopinatými listy. Na líci mají zelenou barvu s jemným šedým ochmýřením, vespod jsou šedě plstnaté.
Rostlina vytváří nízký polštářek vysoký okolo pěti centimetrů. Pětičetné květy mají sytě žlutou barvu. Doba květu je závislá na nadmořské výšce. V nižších polohách kvete již koncem dubna, častěji v první polovině června.
Pěstování devaterníku: stanoviště a půda
S pěstováním devaterníku nejsou potíže, pokud mu zajistíte správné podmínky. Na skalce jej vysazujte do propustné zeminy, na plně osluněné stanoviště. Snáší i velký úpal.
Vysazujte devaterník na větší políčka. Tříletá rostlina naroste do průměru až 30 cm. Propustnou směs namícháme z jednoho dílu říčního písku, jednoho dílu ostré kamenité drtě zrnitosti pět až osm milimetrů a dvou dílů zahradní drnovky.
Jelikož je tento druh vápnomilný, přidáme do směsi rozdrcený vápenec nebo roztlučený travertin. Krček rostliny i celé okolí prosypeme vrstvou kamenité drtě. Povrchová drenáž a propustná zemina zaručí odtok nadměrné vláhy, zabrání růstu plevelů a zlepší celkově estetický vzhled.
Použijeme-li devaterník k osázení koryt, umístíme jej při okraji. Poléhavé lodyhy nepřikořeňují, vytvoří však pěkný převis.
Výsadba a péče během roku
Nejvhodnější období pro výsadbu (jakož i u většiny skalniček) je jaro. Rostlina má během vegetační sezóny dost času se zakořenit a připravit se na zimu.
Po výsadbě zajistěte pravidelnou, ale mírnou zálivku, aby se rostlina dobře uchytila. Jakmile devaterník zakoření, zalévejte jen výjimečně v období dlouhého sucha. Rostlina je přizpůsobená suchým stanovištím a nadbytek vláhy jí škodí.
Ochrana proti zimnímu vlhku není nutná. Devaterník je u nás zpravidla dostatečně mrazuvzdorný. Po odkvětu můžete rostlinu lehce zastřihnout, aby si udržela kompaktní tvar a bohatě kvetla i v následujícím roce.
Rozmnožování devaterníku
Devaterník (Helianthemum canum) lze rozmnožovat ze semen i řízkováním.
Rozmnožování semeny: Semena vyséváme na podzim nebo v zimě, aby byla vystavena delší dobu chladu. Tato stratifikace podporuje klíčení. Klíčí v březnu až dubnu. Mladé semenáčky pěstujeme v květináčích.
Rozmnožování řízkováním: Nejvhodnější termín pro řízkování je časné jaro. Z rostlin odebereme mladé, asi pět centimetrů dlouhé lodyhy. Ze spodní části odstraníme listy a pícháme do směsi ostrého říčního písku a rašeliny v poměru 4:1, jeden až dva centimetry hluboko.
Zakořeněné řízky dopěstujeme v květináčích, nebo je sázíme přímo (jsou-li dostatečně zakořeněny) na místo ve skalce, výhradně za chladného počasí. Stává se, že z časného jarního řízkování ještě v červnu kvetou.
Využití devaterníku ve skalce
Devaterníky se skvěle hodí do slunných skalek, kde vytvářejí barevné koberce. Kombinujte je s jinými skalničkami, které mají podobné nároky, například s rozchodníky, rojovníky nebo kosatci.
Díky nízkému vzrůstu a schopnosti snášet sucho jsou devaterníky vhodné i pro kamenité zídky nebo okraje vyvýšených záhonů. V nádobách a korytech vytvoří příjemný barevný akcent.
