Je nutno si ujasnit význam kris ment zpěvného ptactva pro jeho zdárné přezimovánř. A je třeba vzít v úvahu i vliv zimního krmení hmyzožravého ptactva na jeho predaci neboli biologické hubení škodlivého hmyzu ve volné přírodě.
Ptactvo již od prvopočátku, ještě dřív než člověk začal s jeho při-krmováním, bylo schopno samostatně existovat i v zimním období. Z toho vyplývá, že pravidelné krmení ptactva během celé zimy není bezpodmínečně nutné. Jen v některých případech může mít svůj lokální význam. Například při snaze o obohacení živé přírody na lidských sídlištích během zimy. Může to být také i vhodná pomůcka pro poznávání zpěvného ptactva nebo i při zjišťování jeho zimního výskytu v přírodě. V ostatních případech má pak význam jen pro naše citové uspokojení ze snahy pomoci ptactvu v zimním období.
Plošné a pravidelné krmení ptactva během celé zimy má dokonce i svoji stinnou stránku. Poskytuje bohatý a lehce dostupný zdroj potravy ptákům, kteří pak v tomto případě nejsou nuceni k obtížnějšímu vyhledávání své přirozené potravy v přírodě. To odvádí hmyzožravé druhy ptáků od jejich vytrvalého sběru přezi-mujících škůdců ve volné přírodě a tedy i v zahradách. Proto je účelné pouze krátkodobější přikrmování ptactva jen v době, kdy napadne vysoká vrstva sněhu, nebo při vzniku námrazy apod. Tedy jen v situacích, kdy ptactvo ztrácí přístup k přirozeným zdrojům potravy v přírodě a je skutečně existenčně ohroženo.
Pro přikrmování používáme zásadně jen přirozenou potravu ptáků, která jim nepůsobí žádné zažívací poruchy. Mohou to být olejnatá semena slunečnice, máku, řepky, Inu nebo konopí (semenec), která však nesmí být plesnivá ani žluklá. V semenech obsažený tuk dodává ptákům potřebnou energii k překonání nepříznivého zimního období. Olejnatá semena dobře přijímají i hmyzožravé druhy ptáků, například sýkory. Pro ně je také vhodný nesolený hovězí nebo skopový lůj, popřípadě i jeho směs s olejnatými semeny. Opatrným zahříváním lůj převedeme do tekutého stavu, přimísíme olejnatá semena a umístíme do květináče uprostřed s dřevěnou hůlkou. Po ztuhnutí loje pak květináč zavěsíme v obrácené poloze v zahradě, (obrázek). Pro semenožravé ptáky je možno využít i různá semena plevelných rostlin, koupená semena ptačího zobu nebo ovesné vločky. Pro přikrmování ptáků zásadně nepoužíváme různé kuchyňské odpadky ani kynuté pečivo! Tento druh krmiva může ptákům způsobit vážné zažívací poruchy, snížit tak jejich přirozenou odolnost a napomoci i k jejich záhubě. Potravu dáváme ptákům do krmítek, která ji spolehlivě ochrání před deštěm a sněhem. Podlážku krmítka, znečištěnou ptačím trusem, je třeba občas vyčistit. Jinak se může snadno stát zdrojem infekce zažívacího ústrojí krmených ptáků. Existují různé typy ptačích krmítek. Dvě z nich jsou patrné z obrázku.
Je možno namítnout, že doporučované zimní přikrmování jen v omezené míře, může přispívat k nežádoucímu ubývání ptactva v naší přírodě. Není tomu tak, protože následkem nezodpovědného nebo nevědomého podávání škodlivého krmiva může každoročně uhynout daleko víc ptáků než vlivem jejich případného zimního vyhladovění. Hlavní příčinu, která snižuje počet ptactva, nelze vidět v jeho nedostatečném zimním krmení, ale především v ubývání vhodného životního prostředí ptáků. Jeho ochrana a cílevědomá tvorba má mnohonásobně větší význam pro existenci ptáků než jejich zimní krmení. Také všichni majitelé zahrad mohou účinně přispět k řešení tohoto problému. Zvláště ve větších zahradách, někde v jejich odlehlé části, je vhodné nechat určitý kout bez pravidelného sežínání trávníku. Podle zjištění omitologů takto „zanedbaná“ část zahrady poskytne příhodné životní prostředí až pro čtyřikrát větší počet ptačích druhů než pravidelně sežínaný trávník. Uvedený kout je pak během zimy bohatým nalezištěm potravy především pro semenožravé druhy ptáků (strnadi, čížci, stehií-ci a další). K vytvoření hnízdních příležitostí pro volně hnízdící druhy zpěvného ptactva je vhodné v zahradě pěstovat aspoň jednu skupinku hustých keřů. Velmi příhodným prostředím pro volně hnízdící zpěvné ptactvo i jako zdroj jeho přirozené potravy jsou také živé ploty. Pro ptáky, kteří hnízdí jen v dutinách, je vhodné do zahrad vyvěšovat hnízdní budky. Dále je třeba zcela zavrhnout snahu o každoroční úplné vyhubení hmyzích škůdců nadměrným používáním chemické ochrany. Pokud tolerujeme výskyt menšího neškodného množství hmyzích škůdců v zahradě, nalezne tam hmyzožravé ptactvo svoji přirozenou potravu po celý rok a může tak být trvalým přirozeným regulátorem hmyzích škůdců.
zdroj: časopis zahrádkář 12/94
Podobné příspěvky:
Přečetli jste članek, teď ji můžete ohodnotit:
(1 hodnocení: 5,00 bodu z 5)
Loading...
