Trvalka pro zastíněná místa

Trvalky do stínu

Zvyšující se požadavky zahrádkářů, sadovníků zahradních architektů na dostatečně obsáhlý sortiment trvalek pro speciální využití v určitých podmínkách nutí pěstitele rozšířit nabídku rostlin hlavně o některé druhy vhodné pro polostinné až zcela zastíněné partie. Požadavky jsou zcela oprávněné, neboť postupem času, zvláště se vzrůstem dřevin, některá stanoviště mění svůj charakter natolik, že poskytují životní podmínky zcela odlišným rostlinným druhům, než jsou ty původně vysazené.

Zahrádky i zahrady včetně sídlištních sadovnických úprav poskytují v prvních letech po založení dostatek prostoru pro pěstování vysloveně slunce milujících rostlin. Mladé dřeviny, stromy a keře zatím příliš nestíní a sluneční paprsky ozařují rabátka, záhony, skupinové výsadby, terasy i květinové zídky, jež se staly domovem širokému sortimentu trvalek, skalniček, letniček i dvouletek. Tato situace však nezůstává neměnná. Dřeviny postupně mohutní, rozrůstají se do šířky i do výšky, což platí stejnou měrou i o živých plotech na hranicích pozemků. Všechny přinášejí s houstnoucím rozvětvením i olistěním stále více stínu. V důsledku toho se již letničkám, dvouletkám a i mnohým trvalkám zdaleka tak dobře nedaří na jejich stanovištích jako v předcházejících letech. Další pereny ve stínuviditelně živoří a některé dokonce nenávratně mizí. Zahrádkářům, kteří nechtějí v době, kdy keře i stromy vyrostly, zkrásněly, získaly ladné tvary a přinášejí bohatství květů, svěží zeleň, pěkné plody a dokonce i vítaný chládek, sáhnout k radikálnímu řešení a dřeviny odstranit. Nabízí se daleko výhodnější řešení, jak znovu barevně oživit místa dříve provázená něžným půvabem květů. A je to rovněž daleko schůdnější cesta, nežli se pokoušet přesadit vzrostlé stromy a keře na jiné místo. Existuje mnoho zajímavých a půvabných, i když někdy trochu méně známých trvalek vhodných pro osázení polostinných i zcela zastíněných míst.

Obrázky trvalek

třemdavy

Některé nižší, kobercovitě se rozrůstající trvalky nám dokonce velmi dobře ozelení i místa s málo příznivými světelnými podmínkami, kde se obvykle normálnímu trávníku vůbec nedaří. Při výběru rostlin však musíme správně posoudit stupeň zastínění a také dobu trvání stínu na stanovišti. Vedle složení a jakosti půdy, vláhových a klimatických podmínek a také nejbližších sousedů z říše rostlin budou tyto faktory ovlivňovat život zvolených trvalek. Například blízké sousedství dřevin s bohatým kořenovým systémem rozprostřeným mělce pod povrchem půdy dokáže často téměř znemožnit zdárný vzrůst nejen zahradním azalkám s pěnišníkům, ale také trvalkám, jimž se jinak v příjemném polostmu vyšších keřů i stromů dobře daří. Ovšem vedle nich existují další rostliny, jimž spleť kořenů dřevin příliš nevadí a rozrůstají se v pohledné tvary, koberce i celé svěží kolonie.

Trvalky do stínu

K hodnotným stínomilným rostlinám patří mnoho známých trvalek, z nichž některé pěstujeme docela běžně i na místech plně osluněných. Jsou to různé sasanky prvosenky, bergénie, kožolisté lomikameny, orlíčky, piláty, třemdavy, ploštičníky, plicníky, kuklíky, dymnivky, konvalinky, kokoříky, jaterníky, fialky, zběhovce, kopytníky, mařinky vonné, tlustotníky, mochničky, četné kapradiny a také ozdobné traviny.

Škornice (Epimedium)

Škornice, jejichž latinské jméno je Epimedium, patří do čeledi rostlin křišťálovitých
Berberidacese. Více než 20 druhů tohoto rodu pochází z jižní Evropy, Malé Asie a zasahuje až do Číny a Japonska. Jsou to nižší, 15-40 cm vysoké, otužilé, u nás vesměs dobře přezimující stínomilné rostliny s dekorativním olistěním. Jejich dlouze řapíkaté listy jsou srdčité, trojčetné, obvykle s barevně výraznou žilnatinou. Listy většiny druhů se na podzim pěkně vybarvují. Na pohled zvláštní dvou barevné křehké květy uspořádané v řídkých hroznech trochu převyšují olistění. Jsou zajímavé zejména tím, že je tvoří jejich neobyčejně velké a výrazně zbarvené kališní lístky zároveň s korunními plátky. Všechny u nás pěstované druhy a kultivary škornic stinných partiích zahrad a v květnu. Výborně se uplatňují v polostinných až stinných pratiích zahrad a také ve větších skalkách ve společnosti plicníků,pupkovců, jaterníků, prvosenek, mochničky a stínomilných ozdobných travin. Vysadíme-li je však na místa píně osluněná, musíme jim během vegetace popřát dostatek vláhy.

Škornice (Epimedium)

Škornice (Epimedium)

V příznivých podmínkách se časem pěkně rozrůstají pomocí plazivých oddenků, bohatě kvetou a přispívají k půvabu jarní zahrádky. Škornicím se nejlépe daří v lehké výživné nepříliš suché půdě s bohatým obsahem humusu. Veškeré ošetřování spočívá pouze v občasné zálivce v případě potřeby a v každoročním přihnojování starým, dobře vyzrálým kompostem.
Škornice se velmi dobře hodí i k volné výsadbě pod vyšší dřeviny v přírodních zahradách, do hajních partií i do okolí větších skalek, kde vytvoří časem souvislý porost.
V těchto místech se uplatňují nejen v době květu, ale nápadným olistěním vlastně po celou dobu vegetace. Před příchodem zimy prospějeme rostlinám, přídáme-li na povrch půdy nad kořeny vrstvu dobrého kompostu a případně lehkou přikrývkou ze shrabaného listí, kterou zatížíme lesní chvojí.

Škornice alpská (Epimedium alpinum)

Škornice alpská (Epimedium alpinum)

Škornice alpská (Epimedium alpinum)

K druhům u nás nejčastěji pěstovaným patří Epimedium alpinum původem z jižních a východních Alp. Dorůstá výšky 20 – 30 cm, má jediný dlouze řapíkatý list, často s nápadně červeně zbarvenou žilnatinou. Květy jsou krvavě červené se žlutou ostruhou a objevují se v dubnu až květnu. Má hlavní význam zejména pro skalničkáře a sběratele zajímavé květeny. Epimedium grandifíorum (macranthum) pochází z Japonska a dorůstá výšky 20 – 40 cm. Podobá se škornici alpské, je však u nás trochu méně mrazuvzdorná. Přináší řidší hrozny čistě bílých květů, které jsou největší ze všech pěstovaných druhů. Škornice velkokvětá má několik hodnotných kultivarů, z nichž k nejzajímavějším patří Rose Queen s velkými sytě růžovými květy s dlouhou ostruhou. Je pouze 20 cm vysoký a kvete v dubnu až květnu. Kultivar Flavescens má žlutavěbílé květy, Normale má kališní plátky červené, korunní světlefialové a medníky bílé. Kultivar Víclaceum má květy tmavěfialové s dlouhými ostruhami.

Škornice zpeřená (Epimedium pinnatum)

Škornice zpeřená (Epimedium pinnatum)

Škornice zpeřená (Epimedium pinnatum)

Další škornice Epimedium pinnatum ssp. colchicum, která se uvádí v zahradnické literatuře obvykle jako Epimedium pinnatum Elegans, je zajímavý poddruh rostoucí na Kavkaze a v Íránu, převážně ve vlhkých horských lesích, kde zasahuje až do nadmořské výšky 1300 m. Dorůstá 25 – 40 cm, má čistě žluté, dost velké květy s krátkými ostruhami. Je cenná zejména pro neopadavé zelené listy i v zimním období. Kvete rovněž v dubnu až květnu. Epimedium x rubrum je zajímavý kříženec Epimedium alpínum a Epimedium grandiflorum. Podobá se škornici alpské, má však mnohem větší 15- 25 cm široké květy. Vnější kališní plátky jsou šedé s červenými tečkami, vnitřní korunní plátky karmínověčervené a medníky světležluté s červeným tónováním. Dorůstá výšky 25 – 35 cm. Epimedium x versicolor je kříženec druhů Epimedium grandiflorum a Epimedium pinnatum. V kultuře se nejčastěji setkáváme s kultivarem nazvaným Epimedium x versicolor Sulphureum, jenž dorůstá výšky 20 – 30 cm. Má stálezelené listy a kvete sírověžlutými květy v dubnu až květnu.

Také další škornice Epimedium x youngianum, jež je křížencem druhů E. diphyllum a E. grandifíorum, má dva vynikající kultivary, a to Epimedium x youngianum Niveum a Roseum.
První dorůstá pouze do výšky 15 cm a kvete něžnými, bílými květy. Je zajímavý tím, že na stejné rostlině bývají květy s ostruhami i bez nich. Kultivar Roseum se vyznačuje světlefialovými až purpurovými květy, jichž bývá 5 -12 uspořádáno v jednom hroznu. Tyto škornice vysazujeme pouze na dobře chráněná místa, nejlépe ve skalce, kde je ještě před příchodem zimy důkladně přikryjeme listem, který zatížíme chvojím.

Všechny škornice se vysazují na jaře nebo v časném podzimu, aby stačily ještě do příchodu mrazů zakořenit. Mohou zůstat několik let na jednom místě, pokud je pravidelně pohnojíme kompostem.
Původní druhy lze množit výsevem semen, ostatní škornice rozmnožujeme vegetativně dělením silnějších trsů.

Přečetli jste članek, teď ji můžete ohodnotit:

1 bod2 body3 body4 body5 bodů (2 hodnocení: 3,50 bodu z 5)
Loading...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Webové stránky vseoyahrade.eu používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close