Pěstování límcovky obří

Doby našich babiček, kdy v lese pro houby nebylo doslova kam šlápnout a sbíraly se pouze hříbky ve velikosti nakládáčů nebo lišky, se vlivem zhoršování životního prostředí sotva vrátí. Proto snaha vypěstovat si houby doma na zahradě, je pochopitelná. Široký výběr hub vhodných k pěstování, i přes intenzivní snahu odborníků, zatím nemáme. Pěstování žampionů, i při dnešní dostupnosti sadby a hotového substrátu, zůstává stále náročné z hlediska prostor, technologie i času potřebného pro tuto činnost. Možné je pěstování hlívy – o tom bude v našem bloge samostatný příspěvek. Z dostupných hub se pro pěstování na zahradě nejlépe hodí límcovka vrásčito-prstenná, zvaná také obří (Stropharia rugosoannulata).
Tato houba pro svůj růst využívá slámu obilovin – dává přednost žitné a pšeničné slámě, ale je možno též použít lněné paz-den.
Úprava slámy před osázením je jednoduchá. Pokud možno čerstvou slámu (při podzimním zakládání houbové kultury z letní sklizně) vlhčíme tak, aby její vlhkost dosáhla 70 až 75 %. Při použití balíkované slámy máčíme balíky jeden až dva dny ve větší nádobě v pitné vodě. Při použití většího množství slámy kropíme materiál na zpevněné ploše ve vrstvě 20 až 30 centimetrů čtyři až šest dnů a několikrát jej přehazujeme. Při zrychleném způsobu máčení poléváme slámu horkou vodou, a pak ji ještě jeden až dva dny kropíme, aby přijala potřebné množství vody. Při použití malého množství můžeme slámu nacpat do polyetylénového pytle a prolít ji horkou vodou. U pytlů odřežeme dole rohy, aby mohla voda odtéci. Prolití opakujeme studenou vodou tak dlouho, až je sláma dostatečně vlhká. Správně navlhčená sláma změkne, její barva je sytěji žlutá (žlutohnědá) a při stisku má mezi prsty vytéci kapička vody. Sadbu rovnoměrně promícháme se zvlhčenou slámou nebo ji můžeme sázet až do upraveného záhonku.
pestujeme-houbyPro zahrádkáře se hodí pěstovat límcovku volně na záhonu, ve stínu pod stromy nebo využijeme staré pařeniště, skleník, kolnu, stáj, popřípadě jiný přístřešek. Límcovka nesnáší přímé slunce. Záhonky na pěstování zakládáme tak, že na určené ploše vykopeme zeminu do hloubky asi 25 cm, na dno položíme polyetylénovou fólii a stěny ohradíme prkny. Místo fólie můžeme použít rovněž prkna.
Výhodné je zakládat kulturu ve starém nepoužívaném pařeništi. Límcovku můžeme pěstovat také v dřevěných bednách, ale roste i v krabici od banánů. Zavlhčenou slámu uložíme do dvaceticentimetrové vrstvy a lehce ji udusáme. Na čtvereční metr záhonu potřebujeme asi 20 až 25 kg suché slámy (dva balíky). Šířku záhonu volíme osmdesát centimetrů až jeden metr, podle uvážení. Pokud nemáme již sadbu smíchanou se slámou osazujeme záhon kousky sadby o velikosti vlašského ořechu pravidelně ve sponu 20 cm do hloubky šest až osm cm. Na metr čtvereční záhonu spotřebujeme asi jedno balení sadby (jeden litr). Po osázení zakryjeme slámu balícím papírem nebo několika vrstvami novin a povrch zakryjeme fólií nebo jutovým pytlem. Ten má tu výhodu, že můžeme záhon lehce vlhčit bez odkrývání. Voda během prorůstání nemá vniknout do slámy, podhoubí by se špatně rozrůstalo. Prorůstání podhoubí trvá asi čtyři až šest týdnů. Teplota během prorůstání nemá být vyšší než 25 °C. Proto se kultury límcovky zakládají buď na jaře (duben, květen) a pak máme první sklizeň zhruba za dva měsíce, nebo ji zakládáme časně na podzim – nejlépe kolem poloviny září, kdy podhoubí proroste slámou ještě do příchodu mrazů a první plodnice sklízíme na jaře – již od konce dubna. Při podzimním zakládání sklízíme houby v době, kdy v lese ještě nerostou.
Ve správně prorostlém substrátu jsou bílá jemná vlákna houby, která spojují jednotlivé slámky a příjemně houbově voní. Černé nebo zelené skvrny a shluky jsou nežádoucí plísně, z nichž je nejčastější zelená plíseň z rodu Trichoderma. Zhruba po šesti týdnech, kdy je sláma dobře prorostlá podhoubím v celém profilu, zakrýváme kulturu krycí zeminou ve vrstvě asi čtyři až pět centimetrů. Ta má být ze směsi rašeliny a listovky nebo zahradní zeminy v poměru 1:1. Krycí zemina má mít dobrou vodní jímavost a drobtovitou strukturu a její reakce (pH) má být neutrální až slabě kyselá. Po zakrytí zeminou udržujeme povrch záhonů stále vlhký, ale tak, aby voda neprotékala do slámy. První plodnice se objevují zhruba čtrnáct dní po pokrytí zeminou. Houby sklízíme pokud mají ještě uzavřené nebo otevírající se klobouky. Podhoubí plodí ve vlnách, které trvají pět až sedm dní v odstupu dvou až tří týdnů. Tvorba plodnic se zastavuje při poklesu teploty pod 10 °C. Kultury založené na jaře i na podzim mohou přezimovat, před mrazy je zakryjeme třiceticentimetrovou vrstvou slámy, zakryjeme fólií a zatížíme prkny. Vše zjara odstraníme a čekáme úrodu.
Límcovka vrásčitoprstenná se pěstuje ve dvou kmenech lišících se barvou klobouku červenohnědý kmen Vinnetou a žlutý Gelbschoph, nyní pěstovaný častěji. Lupeny límcovky jsou v mládí šedé, později čemofialové, výtrusy jsou tmavě hnědé (do fialova). Klobouk je v mládí podvinutý a lupeny jsou kryté plachetkou, později se plachetka trhá a nechává na třeni dvojitý prsten – ten má na straně přivrácené k lupenům rýhování – proto druhový název „vrásčitoprstenná“. Třen je bílý, k bázi se rozšiřující, někdy má až tvar hřibo-vitý. Délka třeně je od šesti do dvaceti pěti centimetrů, průměr může dosáhnout až třicet centimetrů a hmotnost plodnic až jeden kilogram – proto „obří“. Chuť dužniny je nenápadná, lehce houbová, vůně je někdy udávána jako lehce ředkvová nebo křenová. Ke kuchyňské úpravě využijeme celou plodni-ci. Límcovku můžeme s výhodou i sušit. Sklizeň z metru čtverečního kolísá od čtyř do deseti kilogramů.
Límcovka netrpí příliš chorobami. Při převlhčení kultur nebo nedostatečné hygieně při sázení (popřípadě je-li stará sadba) se mohou objevit konkurenční houby, především plísně nebo jiné plevelné houby, jejichž zárodky byly již ve slámě (řasnatka zední, hnojní-ky, kropenatce při použití staré slámy). Spíš jsou houby napadány živočišnými škůdci – rádi je požírají slimáci, sviňky zední, chvostoskoci apod.
Každý, kdo houbu začal pěstovat se dočkal úrody. Jako zajímavost uvádím pěstování na starém prostoru stržené stodoly, kdy na její podlaze byla uskladněna stará sláma ve vysoké vrstvě. Tu majitelé osázeli sadbou límcovky. Než houba prorostla, vybujely na prostoru kopřivy, a po nějaké době ve velkém množství i límcovky.
Límcovku je možno kuchyňsky upravovat jako ostatní houby, ale nejlépe chutná v osoleném a opepřeném těstíčku z mouky a vajíčka, osmažená na oleji nebo obalená jen v mouce jako přírodní řízek.

Přečetli jste članek, teď ji můžete ohodnotit:

1 bod2 body3 body4 body5 bodů (8 hodnocení: 4,13 bodu z 5)
Loading...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Webové stránky vseoyahrade.eu používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close