Choroby rostlin | Atlas zahrádkáře

Choroby rostlin

Černá hniloba mrkve (Alternaria radicina)

Černá hniloba mrkve

Černá hniloba mrkve

Houba napadá všechny části mrkve ve všech vývojových fázích. U mladých semenáčků, které vyrostly z infikovaného osiva, způsobuje patogen černání a deformace kořenů a často i úplný úhyn rostlin. U větších rostlin se choroba projevuje na listech a řapících malými úzkými nekrotickými skvrnami, které jsou zpočátku hnědé a později černají. Z listů a řapíků přechází choroba na kořeny, kde způsobuje skvrny, které pronikají do hloubky kořenů. V průběhu skladování způsobuje houba hnilobu špičky kořenů a na celém jejich povrchu černé, nepravidelně kulovité, vpadlé skvrny, které se postupně rozšiřují jak do hloubky, tak do šířky. Napadené části jsou sekundárně napadány bakteriemi a choroba pak rychle pokračuje jako mokrá hniloba. Rozvoji choroby napomáhá vysoká vzdušná vlhkost při skladování kořenů. Za těchto podmínek se choroba stává jednou z nejzávažnějších skládkových chorob mrkve.

Plíseň bramborová na rajčatech (Phytophthora infestans)

Plíseň bramborová na rajčatech

Plíseň bramborová na rajčatech

Plíseň bramborová napadá nejen brambory, ale i rajčata a ojediněle i lilky (baklažány). Z rajčat však napadá jen polní rajčata a u rychlených rajčat je tato choroba prakticky neznámá. Na listech rajčat vznikají nejdříve vodnaté, později hnědé skvrny, které se rychle rozšiřují. Okraje těchto skvrn jsou za jistých okolností pokryty vatovitým povlakem sporangioforů se spo-rangiemi. Později části listů nebo celé listy odumírají. Tyto skvrny se mohou vyskytovat i na lodyhách. Nejcitlivější jsou však plody, které jsou napadány jak zelené, tak zralé. Povrchová pletiva napadených plodů jsou vpadlá, svraštělá. Dužni-na pod skvrnami je tmavá a tvrdá. Napadené plody dozrávají jen pomalu, často opadávají a jsou zcela nevhodné ke konzumu. Pro rozvoj choroby je vhodné vlhké počasí, které je typické pro konec léta a podzim. Doposud není jednoznačně zřejmé, zda plíseň na rajčatech je či není přenosná z porostů brambor.

Plíseň šedá na rajčatech (Botrytis cinerea)

Plíseň šedá na rajčatech

Plíseň šedá na rajčatech

Na rajčatech pěstovaných ve sklenících a fóliovnících může někdy způsobovat vážné škody běžná, všude přítomná a poly-fágní plíseň šedá. Její výskyt podporuje zejména vysoká vzdušná vlhkost a nadbytečná výživa dusíkem. Plíseň napadá odumírající části rostlin (např. staré listy, stopky po plodech a květech), na nichž vytvářejí husté šedé povlaky konidioforů s konidiemi. Za určitých podmínek může plíseň přejít i na živé orgány rostlin, nejčastěji na zralé plody. Zcela odlišným příznakem je symptom, který je v zahraniční odborné literatuře nazýván „strašidelné skvrny“. Dochází k němu za podmínek, kdy po proniknutí patogena do plodů nejsou pro něj vhodné podmínky. Na plodech pak vznikají kroužky o průměru 3 až 6 milimetrů, které u zelených plodů jsou světle zelenožluté a u zralých plodů intenzivně žluté. Tento typ příznaku plísně šedé nemá žádný vliv na výnos, kvalitu a chuť plodů a ani na jejich skladovatelnost. Je to jen určitá „vada krásy“.

Suchá skvrnitost listů mrkve (Alternaria dauci)

Suchá skvrnitost listů mrkve

Suchá skvrnitost listů mrkve

Choroba, která se též někdy nazývá „černá skvrnitost listů mrkve“, je rozšířena po celém světě. Napadá všechny nadzemní části mrkve a to ve všech vývojových stádiích. Již u kiíč-ních rostlin způsobuje hnědnutí pletiv a padání rostlin. Nejtypičtější jsou příznaky na listech, na jejichž špičkách a okrajích se objevují nepravidelné hnědočerné skvrny, jejichž střed je většinou nažloutlý. Skvrny se postupně zvětšují a splývají. Kromě listových čepelí napadá i řapíky, stonky a květenství. Šíření spor způsobuje zejména dešťová a zálivková voda a vítr. Při teplém a vlhkém počasí a při hustém porostu choroba rychle postupuje. Prakticky všechny listy zhnědnou a zelené zůstanou jen nejmladší středové listy. Následkem redukce listové plochy dochází ke snížení hmotnosti kořenů, které může být i dosti podstatné. Choroba se přenáší především osivem, ale i posklizňovými zbytky. Mezi jednotlivými odrůdami jsou i dosti podstatné rozdíly v náchylnosti k této chorobě. Detail napadeného listu a silně poškozená rostlina.

Červená skvrnitost listů švestky (Polystigma rubrum)

Červená skvrnitost listů švestky

Červená skvrnitost listů švestky

Onemocnění napadá slivoň a výjimečně i trnku. Na listech vznikají zpočátku žlutozelené, později cihlově červené, ohraničené a vypuklé kožovité skvrny, 0,5-1 cm velké, které v závěru vegetace tmavnou. Silně postižené listy se deformují a předčasně usychají. Parazit přezimuje na napadených opadlých listech, kde se vyvíjejí a na jaře v období asi 2-3 týdny po odkvětu vyzrávají plodnice s vřecky a askosporami. Askospory jsou jediným zdrojem šíření onemocnění. Postupně se v závislosti na dešťových srážkách uvolňují po dobu 3-5 týdnů. Za vegetace vznikají v postiženém pletivu listů plodničky a v nich konidie, ty však neklíčí a nejsou zdrojem dalšího šíření onemocnění. K šíření onemocnění dochází především za teplejšího a vlhkého počasí v průběhu května a června.

Padlí jabloňové (Podosphaera leucotricha)

Padlí jabloňové

Padlí jabloňové

Napadá listy, letorosty a květy, které pokrývá bělavý-mi povlaky podhoubí. Silně postižené rostlinné části se deformují, tmavnou a zasychají. Na plodech způsobuje padlí síťovitou rzivost. Napadána je především jabloň (velmi náchylné jsou např. odrůdy Jonathan a Idared), méně často hrušeň. Padlí přezimuje jako podhoubí v pupenech (65 % terminální pupeny). Na jaře po vyrašení porůstá bělavé podhoubí mladé rostlinné části. Na podhoubí se vytvářejí konidionoše a na nich konidie, jimiž se onemocnění dále šíří (sekundární infekce). Období významného šíření trvá od fáze špiček růžového poupěte (7-10 dní před květem) do července. Padlí se šíří především za vyšších teplot (optimum 22-24 °C) a vyšší nebo střídavé vzdušné vlhkosti. Šíření podporuje přehnojení dusíkem, zejména za současného nedostatku draslíku.

Strupovitost jabloně (Venturía inaequalis)

Strupovitost jabloně

Strupovitost jabloně

Na listech pozorujeme sazovité, hnědočerné až šedo-čemé různě velké skvrny. Napadená místa nekrotizují, silně postižené listy opadávají. Obdobné skvrny vznikají na květech a plodech. Časně a silně napadené plody opadávají, dochází k deformacím a praskání plodů. Náchylné jsou odrůdy Golden Delicious, Goldspur, Starkrimson, Mac Intosh, Spartan, Gloster aj. Rezistentní jsou odrůdy Prima, Florina, Jolana, Melodie. Parazit přezimuje na napadených listech, kde na jaře vyzrávají v plodnicích ve vřeckách askospory, které jsou zdrojem primárních infekcí. Převážná část askospor se uvolňuje v období od fáze růžového poupěte asi do 2 týdnů po odkvětu (90-95 %). Za vegetace se choroba šíří konidiemi z napadených listů a plodů. K infekcím dochází za deštivého počasí (nezbytné je ovlhčení) a za vyšších teplot (optimum 17-24 °C). Hrušeň napadá příbuzná strupovitost hrušně (Venturía pilina).

Rez hrušňová (Gymnosporangium sabinae)

Rez hrušňová

Rez hrušňová

Dvoubytná rez, jejímiž hostiteli jsou jalovce (jalovec čínský a jalovec klášterský) a hrušeň. Podhoubí přezimuje ve větvích jalovců. Na jaře v období květení hrušně (konec dubna, začátek května) se vytvářejí na napadených větvích jalovců nápadné sloupce zimních výtrusů (teleutospor – viz obrázek), které jsou za vlhka rosolovité, za sucha rzivé a prášivé. Teleutospory klíčí a basidi-ospory infikují listy, výjimečně i letorosty a plody hrušně. Na listech vznikají ohraničené oranžové, v létě červeně lemované skvrny (viz obrázek). Později se na horní straně skvrn vytvářejí černé tečky spermogonie a na spodní straně pohárkovité aecidie. Aecidiospory infikují jalovce. Onemocnění se šíří především za teplejšího deštivého počasí. Výskyt onemocnění významně omezí izolace mezi hostiteli. Účinná je již vzdálenost 150-200 m.

Bakteriální spála růžovitých rostlin (Erwinia amylovora)

BAKTERIÁLNÍ SPÁLA

BAKTERIÁLNÍ SPÁLA

Onemocnění bylo na našem území zjištěno v roce 1986. V současné době se vyskytuje ve středních, severních a východních Čechách. Hlavními hostiteli jsou rody hrušeň, jabloň, kdouloň, mišpule, hloh, skalník, hlohyně, jeřáb, kdoulovec a muchovník. Patogen napadá letorosty, listy, květy, plody i dřevní části rostlin. Na infikovaných zelených rostlinných částech vznikají vodnaté skvrny, postižené části zavadají a usychají. Letorosty se hákovitě ohýbají. Za vlhka pozorujeme na napadených částech bělavé až jantarové kapky bakteriálního slizu. K infekci dochází především přes květy, dále přes průduchy, lenticely a poranění. Bakterie přenáší opylující hmyz a další živočichové, mohou být rozšiřovány pylem, vodou, větrem a napadeným školkařským materiálem. Patogen přezimuje ve dřevě napadených stromů. Podezření na výskyt musí být nahlášeno rostlinolékařské službě.

Kadeřavost broskvoně (Taphrína deformans)

KADEŘAVOST BROSKVONĚ

KADEŘAVOST BROSKVONĚ

Velmi škodlivé houbové onemocnění, které postihuje především broskvoň. Na listech vznikají zpočátku mírně vypouklé skvrny, později nápadné, světlezelené nebo červenofialové puchýře. Při napadení letorostů dochází ke zduření a deformacím. Na napadených listech pozorujeme od konce května bělavé povlaky vřecek, v nichž se diferencují spory. Postižené listy zasychají a opadávají, letorosty odumírají. Přezimují blastospory na kůře a pupenech v korunách stromů, částečně i za šupinami pupenů. Riziko infekcí podporuje chladné a vlhké počasí po vyrašení, které současně významně prodlužuje infekční období. Infikovány mohou být především mladé listy do velikosti 1-1,5 cm. K významnému napadení dochází pouze v období od vyrašení do ukončení kvetení.

Skvrnitost listů třešně (Blumeriella jaapii)

SKVRNITOST LISTŮ TŘEŠNĚ

SKVRNITOST LISTŮ TŘEŠNĚ

Houba napadá především náchylné odrůdy višně (Morela pozdní, Morellenfeuer, Fanal a další) a porosty třešně ptačí v podnožových a ovocných školkách. Na líci napadených listů vznikají malé červenofialové skvrny, které splývají, listy žloutnou nebo červenají a předčasně opadávají. Na rubu listů pozorujeme bělavé povlaky konidií. Výjimečně dochází k napadení stopek a plodů. Onemocnění se šíří především za deštivého a teplého počasí (optimum 20-25 °C). V důsledku předčasného opadu listů jsou nepříznivě ovlivněny sklizeň i diferenciace květů, dochází k redukci přírůstků a horšímu vyzrávání dřeva. Parazit přezimuje na napadených opadlých listech, kde se vyvíjejí plod-nice a v nich spory. Ty jsou zralé v období 3-4 týdny po odkvětu. Za vegetace se choroba šíří konidiemi z napadených listů.

Moniliový úžeh, moniliová hniloba (Sclerotinia laxa)

MONILIOVÝ ÚŽEH, HNILOBA

MONILIOVÝ ÚŽEH, HNILOBA

Houba napadá všechny druhy peckovin. K infekcím dochází především v období kvetení (moniliový úžeh) a v období dozrávání (hniloba plodů). Při napadení květů prorůstá podhoubí čnělkou do semeníku a dále stopkou do větviček. Postižené části vadnou, hnědnou a postupně usychají. K infekci květů dochází, pokud je v období kvetení deštivé a chladné počasí (teploty pod 12 °C). Napadené plody hnědnou a na poškozených částech vyrůstají v soustředných kruzích porosty konidionošů a konidií. Postižené plody mumifikují a zůstávají v korunách stromů. Plody bývají napadeny nejčastěji při poškození (praskání, kroupy, požerky škůdců) za vlhkého a teplého počasí (optimum 20-22 °C). Parazit přezimuje především jako podhoubí v napadených částech rostlin, na nichž se na jaře vytvářejí porosty konidionošů a konidií.

Virózy fazolu

Virózy fazolu

Virózy fazolu

Fazol, ale i ostatní luskoviny, jsou napadány řadou původců virových chorob. K nejrozšířenějším patří obecná mozaika fazolu, ale i žlutá mozaika a nervová nekróza jsou běžné virózy této plodiny. Důležité je, že některé tyto virózy jsou přenosné i osivem. Příznaky jsou velmi variabilní, a to nejen podle konkrétního původce, ale i v závislosti na řadě dalších faktorů. Nejčastějšími příznaky jsou mozaikovité kresby na listech, vydouvání listových čepelí a stáčení jejich okrajů směrem dolů. Dalšími příznaky jsou zakrnělý nebo metlovitý vzrůst a tmavé zabarvení listových nervů a následně i mezižilkových pletiv. Jednotlivé odrůdy fazolu jsou k virózám různě citlivé.

  • 7. Příznaky obecné mozaiky fazolu
  • 2. Příznaky nervové nekrózy fazolu

Kořenová spála a vadnutí hrachu

Kořenová spála a vadnutí hrachu

Kořenová spála a vadnutí hrachu

Jedná se o tzv. komplexní chorobu, kterou sice může způsobit jen jeden původce, častěji však více druhů současně. V tomto případě to může být několik půdních mikroskopických hub, zejména druhy z rodů Fusarium, Pythium, Phytophthora a Rhizoctonia. Kořeny hrachu (ale i fazolu, pelušky, čočky, bobu a vikví) postupně hnědnou až černají a boční kořeny odumírají. Následkem toho rostliny od spodu žloutnou, vadnou, krnějí a nakonec odumírají. Choroba se velmi často šíří v ohniscích, nejvíce v květnu a červnu. Původci choroby jsou přenášeni osivem a půdou, kde převážně přežívají na mrtvé organické hmotě. Přednostně jsou napadány rostliny v těžké, studené a vlhké půdě a rostliny nějakým způsobem stresované (nesprávná agrotechnika, výživa, klimatické a půdní podmínky, nevhodné použití herbicidů apod.).

Rostliny hrachu s počátečními příznaky kořenové spály a vadnutí

Obecná strupovitost brambor (Streptomyces scabies)

Obecná strupovitost brambor (Streptomyces scabies)

Obecná strupovitost brambor (Streptomyces scabies)

Obecnou strupovitost způsobuje bakterie (aktinomyceta), méně rozšířenou prašnou strupovitost pak primitivní houba. Skvrny na hlízách se postupně zvětšují, praskají a korkovatějí. Při silné infekci mohou skvrny pokrýt prakticky celý povrch hlíz. Někdy se udává, že tato choroba je jen určitou „vadou krásy“, která nemá vliv na výnos a vnitřní kvalitu. Ve skutečnosti jsou strupovité hlízy hůře skladovatelné z důvodu většího výparu vody a možnosti druhotné nákazy původci skládkových hnilob. Kromě toho je při jejich kuchyňském zpracování větší odpad, hlízy mají menší obsah škrobu a mohou být i hůře klíčivé. Chorobu podporuje vysoká půdní teplota, suché a zásadité půdy, malý obsah humusu v půdě, nedostatečné střídání plodin, používání nevyzrálého (slamnatého) hnoje a vápnění přímo pod brambory.

Čárkovitost listů brambor (Potato virus Y – PVY, Y virus brambor)

Čárkovitost listů brambor

Čárkovitost listů brambor (Potato virus Y – PVY, Y virus brambor)

Y virus je nejzávažnější bramborový virus u nás: Výnosy snižuje až o 60 %. Kromě brambor napadá i rajčata, papriky, lilek a některé okrasné rostliny (např. petúnie). Na napadených rostlinách se nejprve projevuje mozaikovitou skvmitostí listů. Později na listových žilkách a někdy i na lodyhách a řapících vznikají tmavohnědé čárkovité skvrny. V pokročilejších fázích listy kadeřavějí, hnědnou a odumírají, avšak zůstávají viset na stoncích. Na takových rostlinách pak zůstávají jen koncové růžice nejmladších listů. Intenzita příznaků je závislá na prostředí, na kmenu viru, kterých je celá řada a popř. i na kombinaci tohoto viru s jinými viry. Virus je přenosný mechanicky šťávou, mšicemi a hlízami.

Svinutka brambor (Potato leaf roli virus – PLRV)

Svinutka brambor

Svinutka brambor (Potato leaf roli virus – PLRV)

Tato virová choroba je u nás běžně rozšířena a patří mezi tzv. těžké virózy brambor. Základním příznakem je kornoutovité svinování listů podél hlavního nervu. Svinuté listy jsou křehké, kožovité, často nažloutlé a někdy i načervenalé až bronzovité. Nejdříve se svinují spodní listy. Trsy napadených rostlin jsou minimálně o třetinu, častěji ale o více než polovinu nižší než u rostlin zdravých. Příznaky choroby jsou často odlišné v závislosti na prostředí a výživě. Vlivem této choroby se výnosy hlíz snižují o 40 až o 80 %, neboť hlízy jsou menší a je jich méně. Největší škody způsobuje v nížinných, tzv. degenerač-ních oblastech, kde jsou vhodné podmínky pro mšice, zejména mšice broskvoňové, makové a řešetiákové, které tuto chorobu rozšiřují.

Plíseň bramborová (Phytophthora infestans)

Plíseň bramborová

Plíseň bramborová (Phytophthora infestans)

Plíseň bramborová je celosvětově nejzávažnější chorobou brambor. Hlavním zdrojem infekce jsou nemocné hlízy, kterými se choroba přenáší z jednoho roku do druhého. První příznaky se objevují na špičkách a okrajích listů jako nejprve vod-natě zelené, později žluté a nakonec hnědé skvrny. Ty se zvětšují a postupně rozšiřují na celý list a na celou nať. Za vlhkého počasí jsou na okrajích skvrn bílé povlaky houby. Dešťovou vodou se infekce dostává z listů do hlíz na kterých se projevuje vpadlými stříbřitými skvrnami. Na průřezu jsou hlízy hnědé. Rozvoj plísně bramborové je závislý zejména na teplotě a na vlhkosti. Aby došlo k infekci, musí být list vlhký po dobu 2 až 3 hodin při teplotě 10 °C a 1,5 hodiny při teplotě 20 až 25 °C. Brambory jsou náchylné zejména v raných růstových fázích. Škodlivost spočívá v předčasném zničení natě a poškozením hlíz hnilobou.

Černání stonku brambor (Erwinia carotovora pv carotovora)

Černání stonku brambor

Podzemní části stonků brambor s typickou hnilobou (černá noha)

Tato bakteriální choroba se vyskytuje zejména v chladnějších oblastech nebo při chladnějším počasí na začátku vegetace. Stonky pod zemí a částečně i nad zemí černají (proto též „černá noha“), zahnívají a dají se z půdy snadno vytáhnout. Napadené rostliny nebo jen některé jejich stonky odumírají. Někdy rostliny odumřou ještě před tím, než vyrostou nad zem. Choroba se v porostech často šíří ohniskovitě. Ve skládce se hniloba projevuje mokrou, kašovitou hnilobou hlíz, která se však v suchém prostředí může projevit i vyschnutím a ztvrdnutím napadených hlíz. Choroba se vyskytuje i na jiných plodinách, jako např. rajčatech, řepě, mrkvi, ale i dalších, včetně plevelných rostlin. Zdrojem infekce je převážně nekvalitní sadba

Přečetli jste članek, teď ji můžete ohodnotit:

1 bod2 body3 body4 body5 bodů (zatím žádná hodnocení)
Loading...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Comment moderation is enabled. Your comment may take some time to appear.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Webové stránky vseozahrade.eu používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací zde.

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít