Duben na zahradě

Co dělat v dubnu na zahradě?

Zakládáme nové okrasné trávníky.
Od kvétajícím cibulovinám odstraňujeme semeníky.
Osazujeme truhlíky a další nádoby na okna a balkony.
Vysazujeme jehličnany a stálezelené okrasné dřeviny.
Ukončíme tvarovací řez živých plotů.
Rozsazujeme později kvetoucí druhy trvalek.
Na záhony vysazujeme sazenice košťálovin.
Do fóliovníku koncem měsíce zasadíme papriky a rajčata.
Do volné půdy vyséváme pozdní košťáloviny, řepu, letní salát a další zeleniny.
Ukončíme výsadbu ovocných stromků a keřů.
Ošetříme vinnou révu proti roztočům způsobujícím plstnatost a kadeřavost.
Na ovocných stěnách ohýbáme a vyvazujeme výhonky do požadované polohy.

BALKÓNOVÁ SEZONA S NOVOU ZEMINOU

Do vyčištěných truhlíků použijeme nový substrát, protože loňský je vyčerpaný a mohou v něm být zárodky chorob i škůdců. Čerstvý je obohacený o živiny, které rostlinám postačí na první týdny po výsadbě. Pravidelně začneme přihnojovat až od konce května, když jsou rostliny větší.

ÚRODA KEDLUBNŮ

Úrodu kvalitních kedlubnů po celé léto získáme postupným výsevem od dubna do začátku srpna. Pro letní pěstování jsou vhodné modré rané a polorané odrůdy s kratším vegetačním obdobím. Sazenice před pěstujeme venku na výsevném řádku. Při dobré péči jsou za 5 – 6 týdnů připravené na výsadbu. Kedluben při dostatku vláhy a živin poměrně rychle dorůstá do konzumní velikosti a je proto vhodný jako druhá plodina po sklizni jarní zeleniny.

OŽIVÍME TRÁVNÍK

Vertikutací trávník doslova oživíme. Zbytky posekané trávy vytvořily pevnou vrstvu, která brání přístupu vody, vzduchu a živin ke kořenům. Současně zlepšuje podmínky pro šíření mechu a plevelů. Vertikutací tuto vrstvu narušíme a přístup vody a vzduchu ke kořenům obnovíme. Na menších plochách postačí železné hrábě, na větší je vhodná technika.

ČAS NA RANÉ BRAMBORY

V dubnu sázíme předklíčené rané odrůdy brambor do půdy vyhno-jené kompostem nebo zralým hnojem. Dobře předklíčené brambory mají krátké silné klíčky zelené nebo fialové barvy. Sázíme je do řádků vzdálených 65 – 70 cm, s odstupem 30- 35 cm. Hlízy ukládáme do hloubky 8 -10 cm klíčky nahoru, opatrně, aby se neulo-mily. Při dřívější výsadbě zakryjeme záhon netkanou textilií na ochranu před jarními mrazíky a na urychlení růstu. Po oteplení, když dorostou do výšky 10 – 15 cm, ochranu odstraníme a brambory přihrneme – nakopčíme. Po sklizni úrody koncem června máme volný záhon s kvalitní půdou připravený na pěstování další zeleniny.

ŠEŘÍKOVÝ OLEJ

Květy šeříku jsou léčivé – olej z nich pomáhá při revmatických obtížích. Na jeho přípravu potřebujeme 20 g květů těsně před rozkvětem a 100 ml kvalitního rostlinného oleje. Květy necháme v oleji louhovat dva týdny a přecedíme. Hotový přípravek jem ně vtíráme na postižená místa.

JARNÍ ÚKLID BEZ OHNĚ

Všichni víme, že jarní vypalování travnatých ploch a mezí je nebezpečné, škodlivé a trestné, přesto k němu ještě občas dochází. Oheň ničí mnoho užitečných drobných živočichů a poškozuje i některé rostliny. Může se nebezpečně rozšířit a zapříčinit ničivý požár. Zákaz vypalování proto musíme respektovat. Chráníme tím přírodu i vlastní zdraví.

PROTI VĚTRU

Nádoby s velkými rostlinami může převrátit silný vítr. Stabilnější jsou těžké květináče z terakoty a pálené hlíny. Nádoby z plastu nebo ze dřeva na ochranu proti větru zatížíme. Při výsadbě dáme na dno ve kameny a až potom naplníme zeminou. Kameny můžeme položit i nahoru na substrát. Pokud budeme rostlinu přenášet, můžeme je prostě sundat a nádobu snáze uneseme.

Návod na pikýrování

Slovo pikýrování dobře zná každý zahrádkář. Hodně frekventované je hlavně v jarních měsících při před pěstování zeleniny a květin. Je to vlastně přesazování mladých rostlinek, které vzešly z výsevu. Rostlinky, které narostly v miskách nebo mělčích truhlících, potřebují pro další růst více místa. Většina druhů je vhodná na přesazování, když se objeví první pravé listy. Z vlhké kypré zeminy vyndáváme rostlinky zašpičatělým kolíčkem velkým jako tužka. Dřívko zasuneme pod rostlinky, jemně nadzdvihneme a vyjmeme bez poškození kořínků. Sázíme je jednotlivě do květináčů nebo truhlíků na vzdálenost přiměřenou pěstovanému druhu.

ODKRÝVÁME, ČISTÍME, DĚLÍME

Z květinových záhonů odstraníme zimní ochranu – chvojí nebo vrstvu listí- dřív, než začne omezovat růst nových výhonků. Upravíme okrasné trávy. Těsně u země odřežeme stará stébla, která chránila trs v zimě. Půdu vyčistíme od plevele, zkypříme a vylepšíme kompostem. Dělíme a přesazujeme trvalky, které kvetou v létě a na podzim.

VĚTRÁME SKLENÍKY

V dubnu přicházejí teplé slunečné dny a teplota ve sklenících i fóliovnících se rychle zvyšuje. To může narušit růst pěstovaných rostlin nebo je dokonce poškodit. Musíme proto denně větrat, aby se udržela přiměřená teplota. Čerstvý vzduch otužuje rostliny a pomáhá předcházet houbovým chorobám. Při vyšších teplotách se zvyšuje i odpařování vody, takže pravidelně zaléváme.

ROZKVETLÝ BŘEH JEZÍRKA

Na březích zahradních jezírek a potůčků jsou podmínky pro pěstování rostlin, které na obyčejných záhoncích nerostou. Pokud toužíte po rozkvetlém záhonu kolem jezírka, právě v tomto období si tento sen můžete klidně splnitstačí začít sázet. Výběr druhů je skutečně pestrý. Například kosatec japonský {Iris ensata), sibiřský (/. sibirica) a žlutý (/. pseudacorus), ostřice (Carexelata) nebo známý blatouch bahenní(Caltha palustris). Takřka celé léto kvete pomněnka bahenní {Myosotis palustris). Některé druhy snášejí dočasné sucho, třeba kyprej vrbice {Lythrum salicaria) či
některé prvosenky (Primula flo-rinóae, p.japonica, p. farinosa). Vyberete-li vhodné rostliny, mohou břehy jezírka kvést od jara až do podzimu.

Měsíčni jahody

Chutné měsíční jahody s drobnými aromatickými plody postupně dozrávají od června až do podzimu. Rostliny s drobnějšími listy nevytvářejí šlahouny a jsou vhodné i na lemování záhonů. Vyžadují humózní půdu, nesnášejí sucho, dobře rostou i v polostínu. Na jednom místě vydrží i několik let.

Jak si je před pěstovat jahody:
1. Sazenice si před pěstujeme ze semen. Drobná semínka vyséváme v dubnu do kvalitní zeminy na urovnaný povrch.
2. Zasypeme je tenkou vrstvou prosátého písku nebo jemné zeminy
a uložíme na teplém místě, ale ne na slunci.
3. Opatrně zvlhčíme a nádobu zakryjeme sklem nebo průsvitnou fólií, aby se udržela vlhkost.
4. Mladé rostlinky se třemi listy přesazujeme do většího truhlíku do sponu 5 x 5 cm, do sadbovačů nebo do květináčků. Ve druhé polovině května je zasadíme ven do zahrady.

PŘEKVAPENÍ ZE SEMÍNEK

Květinová semena získaná z vlastní zahrádky mohou přinést mnoho překvapení. Každé semeno má totiž dědičné znaky dvou rodičů. Známá je matka, z níž jsme získali semena, ale otce, který dodal pyl, neznáme. Mohl ho přivát vítr nebo zanést včela i ze vzdálené rostliny. Na potomstvu, které ze semen vyroste, se potom projeví znaky obou rodičů v různé kombinaci. Častá je změna barvy květu, jeho tvaru nebo velikosti. U velmi přešlechtěných odrůd se často ztrácí plnokvětost, neobvyklá barva listů či květů. Výjimečně se může objevit zcela nečekaná barva nebo tvar.

ZELENÝ PARAVÁN

Zelená stěna z pnoucích nebo vysokých letniček vytvoří na zahradě nebo na terase trochu soukromí a ochrání nás před cizími pohledy. Vybrané druhy zaseté v dubnu do léta dorostou na zelenou stěnu plnou květů. Vhodné jsou vysoké odrůdy slunečnice, které nepotřebují oporu, zelenou stěnu rychle vytvoří i kukuřice cukrová. Oporu potřebují ovíjivé rostliny, například fazol šarlatový, povíjnice, okrasné tykve, lichořeřišnice a hrachor.

Poškození ovocných dřevin mrazem

Pozdní jarní mrazy často poškodí květy ovocných dřevin a jahodníků a tím sníží nebo v horším případě i zlikvidují budoucí úrodu. Ohrožené jsou zejména meruňky a broskvoně, které rozkvétají mezi prvními. O poškození se přesvědčíme dva až tři dny po mrazu. Rozhodující je stav semeníku ukrytého ve středu květu: zdravý je zelený, poškozený mrazem hnědne. Na jahodníku ztmavne původně žlutý střed květu, korunní lístky mohou zůstat bílé, nepoškozené.

ZAČÍNÁ JARNÍ VÝSADBA

Duben je měsíc výsadby stromů, keřů a trvalek ve všech oblastech. Jarní teplo podporuje růst, ale při déletrvajícím slunečném počasí může být nedostatek vláhy. Před výsadbou proto dobře zavlažíme půdu v jámě a teprve pak sázíme. Další dávkou vody splavíme půdu mezi kořeny a na povrch navrstvíme čerstvou zeminu, kterou už nezaléváme. Předejdeme tak vytvoření půdního škraloupu.

Balkonovky odolné proti větru

Na balkonech a oknech vystavených větru se těžko bez poškození vypěstují křehké petúnie a pelargonie, které vytvářejí vodopády květů. Těmto nepříznivým podmínkám spíš odolají druhy s kompaktním růstem a menšími listy i květy, jako například begonie, měsíčky, aksamitníky, netýkavky či verbeny.

Narcisy ve váze

Narcisy jsou oblíbené řezané květiny. Do vody ve váze však vylučují sliz, který způsobí vadnutí jiných druhů. Před kombinováním s jinými květinami dáme proto narcisy na několik hodiny samostatně do vázy. Sliz se uvolní do vody, kterou vylijeme. Pak už můžeme aranžovat.

JIŘINKY NA BALKONĚ

Jiřinky kvetou na záhonu celé léto až do podzimních mrazů. Stejně dlouho mohou kvést i v nádobách na balkoně. Vhodné jsou odrůdy vysoké 30 – 60 cm, s kompaktním růstem. Hlízy zasadíme koncem dubna do větších květináčů s drenážní vrstvou na dně tak, aby mírně vyčnívaly nad povrch zeminy. Můžeme je zasadit už začátkem dubna, ale musíme je nechat na chráněném místě, třeba na chodbě, verandě či v zimní zahradě, aby jejich mladé výhonky nepoškodil mráz.