Vysoké i vyvýšené záhony pro pěstování zeleniny

Vysoké i yvýšené zahony

Vysoké i vyvýšené záhony se zpravidla budují na podzim, aby v předjaří byly připraveny k osázení nebo osetí. Jejich princip spočívá v tom, že uvnitř záhonu probíhá intenzivní rozklad biomasy, který zahřívá povrchovou vrstvu země. Plodiny na nich rostou rychleji než na běžných záhonech. Jako surovinu k výrobě tepla, humusu a živin lze využít vhodné organické látky, zejména odpady. Používají se veškeré nekonzumované části plodin, suchá tráva, sláma, silnější kmeny, pařezy, větve, piliny. Vhodný je také papír, lepenka, noviny. Nepoužívá se barevný tisk, který může v barvivech obsahovat škodlivé látky. Z méně obvyklých materiálů se používají například staré žíněné matrace, peří, kožky… Všechny tyto látky jsou postupně rozkládány různými bakteriemi, houbami a dalšími mikroorganismy. Při použití silnějších kmenů a pařezů a trvanlivých bočních stěn, je životnost vysokých záhonů dvacet let. Je zřejmé, že tyto záhony se obdělávají pohodlněji a zahrádkařit na nich mohou i vozíčkáři.

vyvýšené záhony jak na to

založení vyvýšeného záhonu

Vyvýšené záhony jak na to

Šířka záhonu má být asi metr šedesát, aby se z obou stran dosáhlo do středu záhonu. Délka může být libovolná. Výška bočních stěn by měla být asi metr dvacet. Boční stěny se dají postavit z vlnitých eternitových desek bez příměsí azbestu, dřevěných trámů, kůlů. Mohou se vy-zdít z cihel nebo betonu.
Jednotlivé materiály se ukládají v následujících vrstvách: dřevo a pařezy, novinové papíry a kartony, rozřezané větve, listí a další zbytky ze zahrádky, částečně rozložený kompost, dobrá zahradní zemina. Aby zetlelé materiály nevytvořily příliš kyselý substrát, přidá se do spodních vrstev vápenec. Spodní vrstvy prosyperne zeminou a každou vrstvu průběžně zavlažíme, aby se slehla. Máme-li větší množství chlévské mrvy, přidáme ji do každé vrstvy, aby co nejdříve proběhlo kvašení a aktivoval se rozklad pomalu rozložitelných látek. Máme-li menší množství mrvy, vytvoříme z ní vrstvu na rozsekaných větvích. Při vrstvení záhonu v něm zůstalo mnoho vzduchových mezer a zemina bude postupně klesat. Proto je třeba ve vhodné době, např. po sklizni určité plodiny, přidat dobrou zem nebo povrchovou vrstvu průběžně v době vegetačního období pokrývat nastýlkou. Tím zároveň omezíme růst plevelů a zabráníme vysoušení. Do spodní vrstvy je vhodné dřevo listnatých stromů, jako například bříz, habrů apod. Akátové dřevo není vhodné, protože se pomalu rozkládá a vylučuje látky, které brzdí růst. Může se použít na boční stěny.

Na těchto záhonech můžeme pěstovat veškeré rostliny našich zahrádek, ale přednost dáváme teplomilným a na živiny náročnějším rostlinám. Zejména plodovým zeleninám a košťálovinám.

Přečetli jste članek, teď ji můžete ohodnotit:

1 bod2 body3 body4 body5 bodů (1 hodnocení: 5,00 bodu z 5)
Loading...

1 Komentář

  1. Pingback: Duben na zahradě | Zahradní kalendář-duben

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Webové stránky vseoyahrade.eu používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close