Řebčík královský - Fritillaria imperialis

Řebčík královský patřil k nejoblíbenějším květinám venkovských zahrad, ze současných se však pomalu vytrácí. Jako by jí její spanilá krása a nepopiratelná dominance bránily najít místo i v moderních zahradách.

Komonka královská

Možná vás pravý botanický název této rostliny – komonka královská (Petilium imperiale) – trochu překvapuje. Pravda je, zeji všichni známe pod méně libozvučným názvem řebčík královský Fritillaria imperialis), který uvádí i odborná literatura a mnohé obchody. Naše babičky jí říkaly královská koruna, protože postavení květů na rostlině připomíná královskou korunu. Je to poměrně mohutná rostlina, která dorůstá do výšky přibližně jednoho metru. Převislé zvonkovité květy vyrůstají na pevném stonku ukončeném chocholem listů. Na jednom stonku může vyrůst v kruhu pět až osm květů, někdy i v několika řadách nad sebou. Nejčasněji se pěstuje tradiční oranžová forma řebčíku královského, ale na trhu je i několik zajímavých odrůd. Hodně oblíbená je oranžovočervená ‚Aurora‘ nebo žlutá ‚Lutea‘. Mimořádně velkými květy se může chlubit robustní červeně kvetoucí ‚Rubra Maxima‘ a její žlutá varianta lutea Maxima‘.
Kromě vzhledu si dřepčíku na vesnicích dříve cenili kvůli nepříjemnému zápachu cibulí, který údajně odpuzoval krtky. Cibule jsou charakteristické také barvou a velikostí — jsou krémové a mohou mít průměr až dvanáct centimetrů.

Oblíbené odrůdy řebčíků

Královský řebčík můžeme nechat na jednom stanovišti několik let. To je jejich obrovská výhoda.

VÍTE, ŽE…

…řebčík královský začal svou hvězdnou kariéru v tureckých zahradách v roce 1570? Kvetoucí řebčíky se staly prestižní záležitostí a platily se za ně vysoké sumy.
…o pár let později začal úspěšně dobývat i Evropu? Poprvé rozkvetl ve Vídni v roce 1576. Výjimečná krása a neobvyklý vzhled vedly k jeho pojmenování ‚The Crowne Imperial‘ – královská koruna a ke zveřejnění v zahradním lexikonu z roku 1629. Ten ho zařadil na první místo mezi zahradními květinami.

Řebčík královský pěstování

Na stanoviště má podobné nároky jako lilie. Dává přednost mírně zastíněnému stanovišti, dostatečně světlému, ale bez odpoledního úpalu. Dobře se mu daří v hlubokých hlinitých a dostatečně propustných výživných půdách.
Na vhodném stanovišti bývá poměrně dlouhověký a vyžaduje jen občasné dělení trsů těsně před zatáhnutím.
Cibule se vysazují už koncem srpna do hloubky 20 až 25 cm a mírně šikmo, aby se v prohlubni nad pupenem nedržela voda, která by mohla způsobit hnití.
Kvést řebčík začíná na přelomu dubna a května. V okrasné zahradě může být příjemným společníkem rašících bohyšek, rozvíjejících se listů kapradíči žlutozeleného pryšce mnohobarvého (Euphorbia polychroma).
Nejlépe vynikne v menších skupinkách mezi brzy kvetoucími tulipány a narcisy.
Zvadlé květy je třeba postupně odstraňovat a po zatažení odstranit i zbytky listů.