ZKUŠENOSTI NA RIJEN.
K podzimní výsadbě meruněk a broskvoní.
Každý zahrádkář ví, že není ani v současnosti lehké sehnat potřebnou odrůdu meruňky nebo broskvoně. Je třeba souhlasit s odborníky, že je výhodnější vysazovat je na jaře. Přitom na podzim bývá ve školkách nabízen poměrně široký sortiment obou těchto oblíbených ovocných druhů.
Za uplynulých deset let jsem získal dobré zkušenosti s poměrně spolehlivým způsobem výsadby ze stejných zkušeností a znalostí o náročnosti těchto teplomilných druhů.
Při podzimní výsadbě je třeba dodržovat tyto zásady:
- Pečlivě vybereme místo výsadby. Půda musí být propustná, dobře zásobena všemi živinami, důležitými pro peckoviny, to je s vyšším obsahem přijatelného vápníku a vyrovnaným obsahem ostatních živin. Nevhodné jsou mrazové kotliny, jílovité podloží, vysoká hladina spodní vody.
- Výsadbová jáma musí být dostatečně prostorná o průměru nejméně 60 cm (raději větším) a 50 cm hluboká. Do vykopané zeminy, která je dobře prokypře-ná přidáme několik lopat dobrého kompostu a pokud možno stejný přídavek prosáté staré omítky nebo mletého vápence.
- Okolí prázdné jámy musíme důkladně zavlažit, aby nově vysazený stromek netrpěl suchem a současně se zmírnil vliv mrazu, neboť voda chrání před zmrzáním! Deset kbelíků vody provlhčí okolí jámy do šířky jednoho metru. Tuto nezbytnost nepodceňujeme.
- Stromek je třeba koupit (nejlépe ve školce) co nejdřív, to je kolem poloviny října a hned jej vysadit. Meruňku i broskvoň musíme před výsadbou důkladně se-střihnout – kořeny až na zdravé bílé dřevo, nadzemní část sesadíme na krátký kmínek (60 až 70 cm) a postranní obrost na tři, nejvýše čtyři základy budoucích větví. Sestřihávám ještě o něco víc, než uvádí v článku ing. V. Jabůrek, zejména broskvoně.
- Zeminu připravenou k zasypání kořenů musíme současně prolévat čistou vodou, aby dobře přilehla ke všem kořenům. Vodou nešetřeme, nepospíchejme, nechme ji dobře vsáknout, i kdybychom měli spotřebovat dalších deset kbelíků. Po výsadbě musí zůstat místo očkování nebo roubování aspoň tři až pět centimetrů nad povrchem již slehlé, kompostem a omítkou obohacené půdy.
- Po slehnutí zeminy, třeba za týden, musíme vysazený stromek nakopčit dalším lehkým substrátem aspoň do výše 40 až 50 cm. Spotřebují se na to nejméně tři kolečka míchanice, například shrabaného listí s jakoukoliv zeminou (kromě jílu). Toto vysoké
nakopčení i když se během zimy trochu slehne, zabrání vysychání vody z výsadbové jámy a její promrzání do hloubky a především zabrání ztrátě vody ze samotného stromku během celé zimy.
V říjnu a celý listopad je v hloubce od 20 do 60 cm pod povrchem půdy teplota vyšší než šest až sedm stupňů Celsia, potřebná pro začátek a pokračování růstu nových kořínků a přijímání vodných roztoků meruňkami a broskvoněmi (jádrovinám stačí dva stupně!). Půlmetrovým nakopčením udržíme teplotu blíže u povrchu a také v prostoru výsadbové jámy – a to je pro ujmutí stromku velice důležité. I kdyby se stalo, že koncové pupeny nad nakopčeným substrátem z nějakého důvodu nevyraší, můžeme se spolehnout na všechny nižší pupeny, zakryté nakopčením. Následný řez k úpravě kotlovité korunky dovede už udělat každý zkušenější zahrádkář.
Podobné příspěvky:
Přečetli jste članek, teď ji můžete ohodnotit:
(2 hodnocení: 4,50 bodu z 5)
Loading...
