Zpracování a uchování jahod

Protože dnes nestojí za to vozit drobné ovoce do výkupen, které za ně nabízejí směšně nízké ceny, rozhodl jsem se zpracovat toto ovoce pro svoji potřebu. Zpracuji rybíz, angrešt, jahody, maliny, ostružiny, černé jeřabiny aj. Ovoce musí být dobře vyzrálé. Některé odrůdy angreštu a bílého rybízu sklízím až v září.

Jahodová dřeň

Zralé až přezrálé drobné ovoce přebereme, zbavíme stopek a příměsí a postupně rozdrtíme v mixeru. Rozdrcenou směs vlijeme do hrnce, dřevěnou měchačkou vytlačíme vzduchové bubliny, hladinu urovnáme a zalijeme slabou vrstvou převařené vody (asi 5 mm). Takto upravený hrnec dáme „odležet“ do druhého dne (nejméně dvanáct hodin) na dno chladničky. Druhý den rozmixovanou hmotu ručně prolisujeme přes nerezové nebo silonové sítko. Prolisovanou hmotu osladíme podle chuti a požadavku svého zdraví. Můžeme sladit i umělým sladidlem. Vyrobenou ovocnou dřeň nalijeme do mikroténových sáčků, ale jen takové množství, které budeme moci později najednou zkonzumovat. Můžeme ji dát do kelímků nebo jiných vhodných nádob a uskladníme v mrazničce.

Zmrazenou ovocnou dřeň využíváme v zimě a nebo v předjaří, kdy je nedostatek čerstvých vitamínů, na přípravu ovocných pohárů.

Výroba ovocného moštu

Drobné ovoce, podobně jako při výrobě dřeně, rozdrtíme v mixéru, drť nasypeme do hrnce, zalijeme větším množstvím vody než při výrobě dřeně a necháme stát v chladničce nejméně dvanáct hodin. Potom směs znovu rozředíme převařenou vodou v poměru hrubé drtě a vody 1:1 a prolisujeme přes sítko. Prolisovaný mošt necháme asi hodinu stát. Mezitím si připravíme řádně vyvařené plátno nebo bavlněnou plenu a přes ně mošt přefiltrujeme. Potom jej podle chuti opět osladíme.

Hotový mošt nalijeme do pečlivě vymytých a vyvařených lahví s korunkovým uzávěrem (lahve od limonád nebo piva). Plníme až přes okraj hrdla lahve. Naplněné lahve dáme do zavařovacího hrnce a zahříváme na teplotu 80 °C. Během zahřívání odtéká z lahví zpěněný mošt. Po dosažení stanovené teploty hrdlo lahve očistíme a zazátkujeme korunkovým uzávěrem anebo korkovou zátkou. Korunkové uzávěry uzavíráme speciálním zátkovačem, který koupíme již hotový anebo jej můžeme upravit ze stojanu k ruční elektrické vrtačce.

Lahve s moštem necháme zvolna chladnout v odstaveném hrnci. Po vychladnutí je vhodné korkovou zátku zalít roztaveným voskem. Rovněž nebude na závadu, když voskem zalijeme korunkový uzávěr.

Mošt nevaříme a nesbíráme z něj pěnu, jak radí mnohé jiné předpisy, ale zahříváme jen na 80 °C z důvodu zachování maximálního množství vitamínů. Během skladování stavím lahve s moštem dnem vzhůru nebo aspoň naležato v chladu a ve tmě. Po otevření lahve se obvykle objeví v moštu jakýsi chuchvalec hmoty, protože jsme mošt nepřevařovali. Proto jej před konzumací přeléváme přes sítko z umělé hmoty.

Na uzavření lahví lze dnes již koupit několik přístrojů. Máme-li však stojan k ruční elektrické vrtačce, můžeme jej využít. Podle průměru upínací objímky si necháme u soustružníka vyrobit jednoduchou uzavírací hlavu. Protože existuje několik rozměrů upínacích objímek, musíme před výrobou objímku přeměřit. Jen u českých výrobků jsou obvyklé tyto průměry: 43, 45, 50, 57. Víčko na lahev nalisujeme posuvem páky dolů. Lahev raději podložíme prkénkem z měkkého dřeva, abychom ji při silnějším tlaku nerozbili.