Dezinfekce zeminy

Dezinfekce zeminy

Pěstování zahradních plodin má několik specifických znaků. Jedním z nejdůležitějších je poměrně značná intenzita pěstování, která kromě jiného má za následek relativně rychlé šíření půdních škodlivých činitelů (chorob, škůdců a plevelů) a současně snadný vznik půdní únavy. Platí to zejména pro nejintenzivnější zahradnické plochy, tj. pro skleníky, pařeniště a fóliovníky. Protože výměna zeminy v těchto prostorách je velmi pracná a nákladná, přichází v úvahu dezinfekce zeminy (půdy, pěstebních substrátů), která může být buď tepelná nebo chemická.

Tepelná dezinfekce

Tepelná dezinfekce

I když způsobů tepelné dezinfekce může být více druhů, prakticky se pod tímto pojmem myslí jen propařování, které využívá horkou vodní páru. K účinnému propařování je třeba, aby propařovaná zemina byla zahřátá na teplotu minimálně 90 °C a to po dobu aspoň 15 až 20 minut. Při nižších teplotách je propařování jen málo účinné. Při teplotách vyšších než 100 °C dochází k poškozování fyzikálních a chemických vlastností propařované zeminy. Důležité je vědět, že v čerstvě propařené půdě je přebytek přístupného dusíku, což může na některé rostliny působit nepříznivě. Zahrádkáři k propařování zeminy nejčastěji používají různě upravené nádoby na vaření brambor (pařáky).

Chemická dezinfekce

U chemické dezinfekce rozlišujeme dezinfekci totální (úplnou) a selektivní (výběrovou). Při totální dezinfekci, ke které je třeba počítat i tepelné propařování, dochází k usmrcování všeho živého v půdě, ať to jsou bakterie, houby, živočišní škůdci (včetně háďátek) či plevele. K takovéto dezinfekci používáme přípravky, z nichž pro zahrádkáře je v současné době nejvhodnější Basamid granule. Méně vhodný je formaldehyd a do nedávné doby bylo možné používat i Nematin a pro pařeniště pak i allylalkohol. Aby účinnost těchto přípravků byla dobrá, je třeba u každého z nich přesně dodržovat nejen jejich dávkování, ale i ostatní doporučení, která jsou u každého přípravku jiná a poměrně náročná. Společné pro všechny pak je to, že dezinfikované zeminy se po určitou dobu nesmějí používat k pěstování, neboť zbytky přípravků v zemině jsou toxické i pro pěstované rostliny.

chemické dezinfekce

Kromě totální chemické dezinfekce se někdy používá i selektivní chemická dezinfekce. Při ní se používají chemické přípravky, které působí jen na některé půdní organismy. Tak např. insekticidní přípravky zničí v půdě jen živočišné škůdce, ale neuškodí bakteriím či houbám. Přípravky proti houbovým chorobám však většinou nejsou účinné proti všem houbám, ale likvidují jen některé. Přes značné výhody jsou selektivní půdní dezinfekce v praxi málo využívány, neboť předpokládají, že pěstitel přesně ví, co mu v půdě způsobuje škody na rostlinách a co proti těmto konkrétním škůdcům je účinné. Z tohoto důvodu se v praxi upřednostňují totální způsoby dezinfekce, které však mají též řadu nevýhod.

Kromě značné finanční náročnosti, a to jak u dezinfekce chemické, tak i tepelné (propařování), komplikuje půdní dezinfekci i další skutečnost, která je mezi zahrádkáři téměř neznámá, ale která je velmi často příčinou toho, že dezinfikovaná zemina může být po určité době horší než zemina nedezinfikovaná. Je třeba si uvědomit, že zemina správně a důkladně dezinfikovaná jakýmkoliv totálním prostředkem (včetně propařování) je ve skutečnosti sterilní. Zemina nejenže neobsahuje pro rostliny škodlivé organismy, ale nejsou v ní ani organismy, které tyto škodlivé patogenní mikroorganismy za normálních podmínek udržují v určitých mezích. Takovéto organismy se nazývají antagonistické nebo hyperparazitické. Jestliže se však sterilní zemina dostane do styku s nějakým škodlivým mikroorganismem, je jím ve velmi krátké době zcela osídlena, neboť nic mu nepřekáží v tom, aby se v ní velmi rychle rozmnožoval a šířil. Konečným výsledkem pak je, že za určitou dobu je původně pracně a nákladně dezinfikovaná zemina škodlivými mikroorganismy více infikována než před dezinfekcí. V odborné literatuře se tomuto jevu říká „bumerangový efekt“. Co však dělat, aby k tomuto nedošlo? Především si musíme nejdřív rozmyslet, které zeminy je vhodné dezinfikovat. Za nevhodnou považuji dezinfekci všech venkovních ploch, neboť k opětné infekci zde velmi snadno dochází z okolních nedezinfikovaných ploch, i ze spodních vrstev půdy. Kromě toho, tyto plochy je vždy vhodnější ozdravit vhodným osevním postupem, což už není vždy tak jednoduché u skleníků, pařenišť nebo fóliovníků. Zde již je dezinfekce půdy více opodstatněná, avšak je třeba počítat s tím, že musí být důkladně dezinfikována celá plocha, včetně okrajů, neboť nedostatečně dezinfikované části bývají nejčastějším ohniskem nového zamoření. Nejvíce oddůvodněná je dezinfekce zeminy, která se používá k výsevům a k předpěstování sadby, zejména u drobnoplo-dých a citlivých plodin. Ale i s touto zeminou musíme zacházet velmi opatrně. V žádném případě ji nesmíme skladovat na volné zemi, ale vždy ji musíme dostatečně izolovat od všeho nesterilního (např. čistými fóliemi). Dezinfikovanou zeminou můžeme plnit jen čisté a vydezinfikované výsevní bedničky a truhlíky a také všechno používané nářadí by mělo být dostatečně dezinfikované. Jedině tak splní dezinfekce svůj požadovaný účinek.

Dezinfikování kompostů

Na závěr ještě několik vět k často dotazovanému dezinfikování kompostů. Nejenže by dezinfekce kompostů byla značně nákladná, pracná a téměř vždy málo účinná, ale ve skutečnosti je i nežádoucí a škodlivá. Aby vznikl kvalitní kompost, musí v něm proběhnout mohutné a velmi složité biologické pochody, to je procesy, kterých se účastní obrovské množství nejrůznějších mikroorganismů. Dezinfekcí však všechny mikroorganismy záměrně ničíme a proto by zde vlastně žádné biologické procesy probíhat nemohly. Kdyby byl kompost skutečně důkladně dezinfikován, musely by v něm teoreticky všechny kompostované složky zůstat po řadu let v takovém stavu, v jakém byly v době dezinfekce. A to přece nechceme. Dáváme-li však do kompostů některé rostliny nebo jejich části, které jsou napadeny chorobami nebo škůdci a máme-li strach z toho, že kompostovacími procesy se nezničí, pak je možné tento materiál (např. shnilé plody nebo listí napadené strupovitostí) dezinfikovat zvlášť (v nádobě nebo v jámě) a do kompostů je přidat až po odeznění dezinfekčních účinků použitých přípravků.

Přečetli jste članek, teď ji můžete ohodnotit:

1 bod2 body3 body4 body5 bodů (5 hodnocení: 4,60 bodu z 5)
Loading...

1 Komentář

  1. Anna Buchtová

    Již několikátý rok mám problém s pěstováním česneku, ačkoliv měním místa výsadby i druhy česneku a poctivě výsadbu mořím proti plísním. Po podzimní výsadbě na jaře česnek krásně vzroste, je silný v krčku, ale zhruba v červnu začnou listy žloutnout a na vrchní slupce česneku se vytvoří bílý plísňový povlak. Dočetla jsem se, že se jedná o napadení plísní sclleroticum, jehož spory přetrvávají v půdě i několik let. V dřívějších dobách existoval přípravek BRASSICOL na dezinfekci půdy. Ptám se , zda tento dávno neexistující přípravek mohu něčím nahradit.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Comment moderation is enabled. Your comment may take some time to appear.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

slottica-casino.com

Webové stránky vseozahrade.eu používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací zde.

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít