Tohle poetické jméno patří penízovce sametonohé, pojmenované také pe-nízovka (Flammulina velutipes Curt: Fr. Sing). Je to houba se sametově plstnatým třeném. Roste během mírných a vlhkých zim. Aby myce-lium začalo plodit,
potřebuje projít chladovým „šokem“. Často v listopadu přicházejí první, někdy i značné mrazy a sníh. Tato mrazivá vlna však dlouho netrvá a většinou začátkem prosince nastane obleva. Teploty vystoupí i nad 10° C a to stačí, aby „sametonožka“ začala růst. Proto byla též nazvána vánoční houbou a spolu se snítkou jmelí je pro skutečné houbaře symbolem těchto svátků.
Penízovka sametonohá je otužilá houba. Mráz jí nevadí a po oblevě znovu pokračuje v růstu. Celé tajemství je skryto v tom, že ji chrání vrstva slizu na kloboučku a také to, že má pružné a ztluštělé blány buněk, které se nepoškodí. I když celá plodníce promrzne, neutrpí na kvalitě a je vždy jako čerstvá. Potkat houbaře s lyžemi na nohou není tedy houbařská latina.
Flammulina velutipes Curt
Penízovka sametonohá roste na neodkoměných pařezech, kmenech i silnějších větvích listnatých a vzácně také jehličnatých dřevin. Pro nižší enzymatickou činnost mycelia je to houba druhého sledu, která napadá pouze oslabené, nemocné, různě poškozené nebo jinými houbami již napadené a odumřelé stromy a keře. Svojí přítomností nás upozorňuje na špatný zdravotní stav dřevin. Například na ořešáku poničeném mrazem nebo některou agresivněji působící houbou, se začnou objevovat plodnice sametonožek, často i vysoko v koruně stromu. Proto houbař ke sběru této jedlé a chutné houby někdy potřebuje i žebřík. Její sběr je naprosto bezpečný. Z těchto hub, které rostou v trsech na dřevě a v zimě, je jediná s tak slizkým kloboučkem, který je žlutavě až medově okrovo hnědavý, do 10 cm velký. Lupeny jsou dost řídké, široké, bělavé až nažloutlé. Tuhý trubkovitě tenký třen je žlutavě okrový a zdola tmavěji až černohnědě sametový. K jídlu bereme pouze kloboučky, které ne-loupeme. Jen je dobře opereme, abychom je zbavili části slizu. Pro tuto značnou slizkost kloboučků nejsou sametonožky vhodné na smaženici s vejci. Zato v bílé smetanové omáčce jsou výborné. Stejně až překvapivě chutné je, když trochu sametonožek podušených na tuku přidáme do rybí polévky. Tento recept nás zavádí k vánočnímu stolu, kam také patří houbový kuba. V rendlíku, nejlépe na sádle zpěníme cibulku, pak nasypeme krupky, které jsme před tím propláchli studenou vodou, uhladíme do roviny a zalijeme vodou, až krupky z části plavou. Pod pokličkou je v troubě vaříme do měkka. Mezitím na tuku podusíme sametonožky. Krupky smícháme s trochou utřeného česneku, kmínu, majoránky a soli. V dobře vymaštěném rendlíku střídáme vrstvy krupek a hub, vždy tak, že začínáme a končíme krupkami. Nakonec vše pokapeme tukem a zapečeme.
Je zajímavé, že penízovka sametonohá je i v Japonsku oblíbená a na rozdíl od nás i pěstovaná tržní houba. Tam si ji však váží nejen pro její kulinářské hodnoty, ale hlavně proto, že obsahuje antibiotickou látku – flammulin, který má mít cytostatické (protinádorové) účinky. Bylo také prokázáno, že má příznivé účinky při onemocnění cukrovkou. A ještě důležité upozornění všem sběratelům sametonožek – v žádném případě nesmíme při sběru poškodit, nebo dokonce loupat kůru. Sametonožky by přestaly plodit.
Podobné příspěvky:
Přečetli jste članek, teď ji můžete ohodnotit:
(2 hodnocení: 3,00 bodu z 5)
Loading...
