Penízovka sametonohá – vánoční houba

Tohle poetické jméno patří penízovce sametonohé, pojmenované také pe-nízovka (Flammulina velutipes Curt: Fr. Sing). Je to houba se sametově plstnatým třeném. Roste během mírných a vlhkých zim. Aby myce-lium začalo plodit,
potřebuje projít chladovým „šokem“. Často v listopadu přicházejí první, někdy i značné mrazy a sníh. Tato mrazivá vlna však dlouho netrvá a většinou začátkem prosince nastane obleva. Teploty vystoupí i nad 10° C a to stačí, aby „sametonožka“ začala růst. Proto byla též nazvána vánoční houbou a spolu se snítkou jmelí je pro skutečné houbaře symbolem těchto svátků.
Penízovka sametonohá je otužilá houba. Mráz jí nevadí a po oblevě znovu pokračuje v růstu. Celé tajemství je skryto v tom, že ji chrání vrstva slizu na kloboučku a také to, že má pružné a ztluštělé blány buněk, které se nepoškodí. I když celá plodníce promrzne, neutrpí na kvalitě a je vždy jako čerstvá. Potkat houbaře s lyžemi na nohou není tedy houbařská latina.

Flammulina velutipes Curt

Flammulina velutipes Curt

Penízovka sametonohá roste na neodkoměných pařezech, kmenech i silnějších větvích listnatých a vzácně také jehličnatých dřevin. Pro nižší enzymatickou činnost mycelia je to houba druhého sledu, která napadá pouze oslabené, nemocné, různě poškozené nebo jinými houbami již napadené a odumřelé stromy a keře. Svojí přítomností nás upozorňuje na špatný zdravotní stav dřevin. Například na ořešáku poničeném mrazem nebo některou agresivněji působící houbou, se začnou objevovat plodnice sametonožek, často i vysoko v koruně stromu. Proto houbař ke sběru této jedlé a chutné houby někdy potřebuje i žebřík. Její sběr je naprosto bezpečný. Z těchto hub, které rostou v trsech na dřevě a v zimě, je jediná s tak slizkým kloboučkem, který je žlutavě až medově okrovo hnědavý, do 10 cm velký. Lupeny jsou dost řídké, široké, bělavé až nažloutlé. Tuhý trubkovitě tenký třen je žlutavě okrový a zdola tmavěji až černohnědě sametový. K jídlu bereme pouze kloboučky, které ne-loupeme. Jen je dobře opereme, abychom je zbavili části slizu. Pro tuto značnou slizkost kloboučků nejsou sametonožky vhodné na smaženici s vejci. Zato v bílé smetanové omáčce jsou výborné. Stejně až překvapivě chutné je, když trochu sametonožek podušených na tuku přidáme do rybí polévky. Tento recept nás zavádí k vánočnímu stolu, kam také patří houbový kuba. V rendlíku, nejlépe na sádle zpěníme cibulku, pak nasypeme krupky, které jsme před tím propláchli studenou vodou, uhladíme do roviny a zalijeme vodou, až krupky z části plavou. Pod pokličkou je v troubě vaříme do měkka. Mezitím na tuku podusíme sametonožky. Krupky smícháme s trochou utřeného česneku, kmínu, majoránky a soli. V dobře vymaštěném rendlíku střídáme vrstvy krupek a hub, vždy tak, že začínáme a končíme krupkami. Nakonec vše pokapeme tukem a zapečeme.
Je zajímavé, že penízovka sametonohá je i v Japonsku oblíbená a na rozdíl od nás i pěstovaná tržní houba. Tam si ji však váží nejen pro její kulinářské hodnoty, ale hlavně proto, že obsahuje antibiotickou látku – flammulin, který má mít cytostatické (protinádorové) účinky. Bylo také prokázáno, že má příznivé účinky při onemocnění cukrovkou. A ještě důležité upozornění všem sběratelům sametonožek – v žádném případě nesmíme při sběru poškodit, nebo dokonce loupat kůru. Sametonožky by přestaly plodit.

Přečetli jste članek, teď ji můžete ohodnotit:

1 bod2 body3 body4 body5 bodů (1 hodnocení: 5,00 bodu z 5)
Loading...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Webové stránky vseoyahrade.eu používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close