Pelargonie - květiny k výzdobě oken, balkonů a teras

Jak pelargonie převislé (Pelargonium peltatum hort.) tak pelargonie páskaté (Pelargonium zonale hort.) patří mezi květiny již tradičně používané k výzdobě oken, balkonů, teras apod. Tyto květiny mohou být velmi dekorativní ozdobou pěkných domů i domků, ale jen v tom případě, že jsou dobře pěstovány. Přestože řada pěstitelů to již i u nás zvládá zcela bezvadně, stále jsou i méně zběhlí pěstitelé, kteří mají s touto relativně nenáročnou květinou určité potíže. Proto se domníváme, že nebude na škodu, když pár nejdůležitějších zásad opět zopakujeme.

Obě zmíněné skupiny pelargonií mají přibližně stejné nároky na stanoviště i na způsob pěstování. Jestli se rozhodneme pro pelargonie převislé nebo páskaté, záleží spíše na tom, který typ se nám více líbí a pak také, bohužel, trochu i na tom, co se nám podaří koupit v našem květinářství.

Pelargónie páskaté a pelargonie převislé

Chceme-li mít z našich pelargonií radost, musíme pro výsadbu do pěstebních nádob používat pouze osvědčené kvalitní odrůdy. V dnešní době je i na našem trhu k dostání, i když ne vždy v celém sortimentu, řada velmi dobrých odrůd v nejrůznějších barvách, typech květů, listů i charakteru růstu. Poloplné a plnokvěté odrůdy jsou zvláště oceňovány těmi, co mají rádi pohled na rostlinu v detailu. Odrůdy s jednoduchými, pětičetnými květy ale mají většinou mnohem více květenství, což velmi výrazně zvyšuje jejich celkový dekorační účinek ve srovnání s odrůdami plnokvětými. Mnozí z vás si zajisté všimli, že např. i v Rakousku ty nejefektnější „vodopády“ převislých pelargonií vytváří odrůdy s pětičetnými květy, jako je např. série odrůd ‚Ville de Paris‘ apod.

Totéž platí i pro odrůdy pelargonií páskatých. U tohoto druhu jsou v současné době ve značné oblibě kompaktnější odrůdy, které bohatě kvetou, ale méně zastiňují okna. Někteří pěstitelé přesto stále preferují vzrůstnější odrůdy, které sice zastiňují okna o trochu víc, ale zase mají dominantnější uplatnění. Velká výhoda pelargonií páskatých je, že jsou pěkné nejen zvenčí domu, ale i při pohledu z místnosti, kdy jejich velká kvě-tenství zvlášť dobře vnímáme.

Pelargonie převislé i páskaté mají rády slunné stanoviště pokud možno trochu chráněné před větrem. Větrnější polohy většinou lépe snášejí pelargonie páskaté.

Výsadba pelargonie

Pelargonie vysazujeme na venkovní stanoviště většinou až po ledových mužích. V některých létech je však i duben tak pěkný, že nás to svádí dát pelargonie již ven. To však můžeme doporučit jen v případě, že budeme bedlivě sledovat předpovědi počasí, abychom byli schopni v případě nebezpečí mrazíků rostliny krátkodobě přemístit na bezpečné místo s úměrnou teplotou a světlem (např. na chodbu).

Pro výsadby používáme různé pěstební nádoby podle prostředí, v kterém mají být umístěny. Pro výzdobu oken se nejčastěji používají různé druhy truhlíků. Na terasách a balkonech se mohou dobře uplatnit truhlíky, různé misky, mísy nebo koryta. Abychom docílili zvlášť pěkných a efektních porostů, zejména u pelargonií převislých, můžeme umístit i dva truhlíky pod sebe. Pěstební nádoby mohou být z různých materiálů. Pro celkový estetický dojem je vhodnější, jsou-li méně vtíravých barev. Velmi důležité je, aby tyto nádoby měly drenážní otvory. Pokud je zakoupené nádoby nemají, musíme si je v nich udělat sami. Jinak by se nám mohlo po návratu z deštivého víkendu stát, že bychom pelargonie našli v prostředí vhodném spíše pro pěstování leknínů. Z takového přemokření by se nám pelargonie zcela nevzpamatovaly ani do konce sezóny. Truhlíky pro pelargonie by měly mít vnitřní hloubku i šířku asi 15 – 20 cm.

Pokud pro výsadby použijeme pěstební nádoby již jednou použité, měli bychom je umýt a vydezinfikovat např. přípravkem SÁVO, který dostaneme běžně v drogerii. Na dno truhlíků je vhodné dát asi 3 cm drenážní vrstvy z jemnozrnného štěrku nebo hrubozrnného písku, kterou překryjeme oddělovací vrstvou např. z velmi hrubé rašeliny nebo i z porofóiie či silonové sítě na mouchy. Na tuto vrstvu již umístíme substrát, do kterého vysazujeme rostliny ve vzdálenosti asi 20 – 25 cm od sebe.

Pelargonie můžeme do truhlíků umístit i v květináčích. V tomto případě bychom je však měli aspoň přesadit do květináčů o průměru minimálně 14 cm.

Pro pelargonie se většinou používá středně těžký substrát s dobrou strukturou a dostatečným množstvím živin. V současné době, kdy jsou substráty většinou již k dostání, je asi nejlepší zakoupit si ho v obchodě. Takovýto substrát má nejen odpovídající poměr jednotlivých složek, ale i úměrné počáteční množství hnojiv a upravenou kyselost nebo-li pH.
Substrát na pelargonie si můžeme připravit i sami např. z jednoho dílu ornice, jednoho dílu rašeliny a jednoho dílu dobře uleželého kompostu. Velmi vhodná je i přísada kompostu s uleželým hnojem nebo drůbežím trusem a to k našemu substrátu i ke kupovanému.
Pelargonie jsou poměrně náročné na živiny, proto je musíme včas, tj. asi za 4 týdny po výsadbě, začít přihnojovat. Nejčastěji se doporučuje přihnojování tekutými hnojivy v koncentraci 0,3 – 0,4 % v intervalu 7 -14 dní nebo dlouhodoběji působícími tabletovými hnojivy. Jaké hnojivo si máte pro pelargonie zakoupit vám poradí v každé květinářské prodejně. V každém případě je nutné pečlivě dodržovat návod uvedený na obalu, abychom rostliny nepřehnojili. Dalším důležitým faktorem je úměrná a relativně pravidelná zálivka odpovídající průběhu počasí. Pelargonie nesmějí být ani příliš suché ani příliš mokré, a to ani občas. Na přelití i na zaschnutí reagují rostliny zežloutnutím listů, které později zaschnou. Nevhodná je zálivka za plného slunce. Nejlepší je zalévat večer nebo i ráno. Pokud nemáme možnost pelargonie pravidelně zalévat, musíme si pořídit některý z typů samozavlažovacích truhlíků.

Při dobré péči dokážou pelargonie vytrvale a bohatě kvést až do zámrazu. Pokud je však chceme uchovat přes zimu, musíme je před nástupem mrazů včas uložit, nejlépe na nějaké světlé místo s teplotou 3 – 12 °C. Na přezimování musíme rostliny připravovat již od poloviny srpna, kdy je přestaneme přihnojovat hnojivy obsahujícími dusík. Od poloviny září se omezí i zálivka a nepřihnojuje se již vůbec. Pelargonie se většinou seřezávají na podzim. Někteří pěstitelé však preferují jarní seříznutí. Seříznuté části rostlin si můžeme upravit na vrcholové řízky a zakořenit si je. Během zimního období zaléváme rostliny zcela minimálně. Koncem února nebo začátkem března rostliny přesadíme do nového substrátu, dáme je do teplejšího prostředí (asi 20 °C) a začneme je normálně zalévat a později i přihnojovat.

Přezimováváme a přemnožujeme zásadně jen naprosto zdravé, vitální a bohatě kvetoucí rostliny. Jen tak můžeme získat zdravé pelargonie pro příští sezónu. Pokud by se mezi našimi pelargoniemi začalo objevovat více nemocných nebo slabších rostlin, doporučujeme zakoupit si nové. Další možností, která se dnes stala již dostupnou, je koupit si semínka F1 hybridů pelargonií páska-tých a vypěstovat si nové rostliny sami. Nemocné rostliny nikdy nevyhazujeme do kompostu, neboť by byly zdrojem další infekce při nedokonalém pro-paření substrátu. Chceme-li skutečně naše pěstění ozdravit, musíme si nejen opatřit nové rostliny, ale též vydezinfikovat všechny pěstební nádoby a opatřit nový propařený pěstební substrát. V domácích podmínkách si můžeme substrát propařit, např. v plátěném pytlíku v troubě nebo ve sterilizačním hrnci při teplotě 90 °C po dobu 20 minut.

Pokud toto všechno zvládneme, jistě se brzy dočkáme aspoň tak pěkných pelargonií, jako jsou na našich fotografiích.

Pelargonie převislé (Pelargonium peltatum) a pelargonie páskaté (Pelargonium zonale) tyto květiny mohou být velmi dekorativní ozdobou pěkných domů i domků, ale jen v tom případě, že jsou dobře pěstovány.