Množení šeříků bylinnými řízky

Rozmnožování šeříků zelenými řízky se u nás v pěstitelské praxi dosud neprovádí. Je to hlavně proto, že takto namnožené rostliny rostou ve školce zřetelně slaběji než ty, které jsou štěpované na vlastním semenáči. U šeříků vypěstovaných na vlastních kořenech, odpadá každoroční odřezávání kořenových výmladků od podnože planého šeříku. Pravokořenný šeřík je identický s mateřskou rostlinou ve všech znacích i vlastnostech. Řízkování je jeden ze způsobů vegetativního množení rostlin, kdy získáme dědičně totožné rostliny.

S poměrně nízkým stupněm zkušeností a bez technického vybavení lze si vypěstovat novou rostlinu šeříku ze zelených řízků. Nejprve bychom si měli zvolit vhodnou mladší rostlinu, z které budeme odebírat řízky. U šeříku klesá schopnost zakořeňování s přibývajícím stářím. Nejvhodnější doba k odebrání zelených řízků je u raně kvetoucích druhů konec května a začátek června, např. u S. oblata, S. hyacinthiflora, S. meyeri, S.x chinensis, S. pinnatifolia a další. U většiny ostatních, později kvetoucích druhů od začátku do poloviny června např. kultivary od S. vulgaris, S.x prestoniae, S.x josiflexa, S. emodi, S. villosa, a další botanické druhy a mezidruhové hybridy. Podmínkou dobrého zakořenění řízků je určit správnou dobu pro začátek odběru řízků, což záleží na průběhu počasí během růstu a na lokalitě. Letorosty příliš měkké, rychle vadnou a podléhají snadno plísním. Zpravidla se jedná o nevyzrálé vrcholové části, které se pro řízky nehodí. Pro množení používáme střední až spodní část letorostu. Pozdě odebrané a příliš zdřevnatělé řízky špatně a dlouho zakořeňují, nejčastěji kořeny vůbec nevytvoří. Určit správnou zralost řízků vyžaduje jisté zkušenosti. Bylinné řízky mají být na řezu zelené s nevýrazným středním válcem. Z červnového množení získáme do podzimu silné rostliny s dobře vyzrálými výhony, které bez ztrát přezimují. Nejlépe je řezat řízky brzy ráno, aby při odběru a další úpravě nedošlo k zavadnutí materiálu. Nastříhané letorosty upravíme na délku řízku v místnosti na stinném místě a ihned pícháme do množícího media. K množení se používají řízky v délce 4-5 párů oček. Spodní řez na řízku se dělá nožem kolmo a těsně pod posledním párem listů. Ze dvou nejnižších párů oček se listy odříznou. Kresba č. 1.

Vejké listy o polovinu zakrátíme. Řízky s nezakrá-cenými listy lépe zakořeňují. Dva páry nejnižších oček se napíchají do substrátové směsi drcené rašeliny a hrubého písku v poměru 1:1 nebo 2:1 s přídavkem perlitu. Třetí pár oček je na povrchu množárenského media a dva páry v prostoru nad zakořeňovacím substrátem. Substrát musí být při píchání řízků dostatečně vlhký. Směs si musí ponechávat stálou vlhkost a dobré provzdušnění, které je nesmírně důležité pro rozvoj kořenů. Silnější řízky se píchají přímo do substrátu, u slabých, jemnějších druhů šeříku se předpíchají dřevěnými kolíčky jen tak hluboko, aby pod řízky nezůstal volný prostor. To by se nepříznivě projevilo na zakořeňování. Řízek musí pevně držet v substrátu, a proto se po zapíchnutí musí dostatečně přimáčknout. Pro lepší zakořeňování používáme stimulátoru.
Dobře zakořenělý bylinný řízek šeříku ukazuje kresba č. 2.

Zahrádkáři, který si chce zakořenit menší počet řízků šeříku, doporučuji použít většího květináče. Řízky pícháme do přiměřeně vlhkého substrátu tak daleko od sebe, aby se ne-tísnily. Do květináče o průměru 13 cm vysadíme 6-8 řízků. Podle kresby č. 3 zasuneme květináč s řízky do foliového sáčku, podepřeného kostrou ze dvou drátů, a nahoře pevně uzavřeme. V uzavřeném prostoru plastového sáčku se vytvoří mikro-skleníkové prostředí. Po dobu zakořeňování neměl by se sáček otevírat. Květináč umístíme nejlépe do skleníku, folníku nebo pařeniště.

Pro namnožení většího počtu řízků můžeme použít dřevěný truhlík. Ten naplníme substrátem a do něho napícháme řízky. Do bočních stěn truhlíku vyvrtáme otvory do kterých zasuneme tři silné dráty, vytvarované do obloučků. Na tuto zhotovenou kostru nasuneme polyetylenovou folii o tloušťce 0,015 mm. Oba konce navlečené folie vzduchotěsně uzavřeme. Kresba č. 4. Prostor, ve kterém řízky zakořeňují, dosahuje téměř 100 % relativní vzdušné vlhkosti. Teploty za slunečných dnů dosahují pod folií téměř 50 °C, ale při vysoké vzdušné vlhkosti nemají tyto teploty nepříznivé účinky na řízky. Folie upevněná nad řízky zabraňuje unikání vlhkosti do prostoru a odpařená voda vysrážená na spodní straně folie odkapává zpět na rostliny a zakořeňovací substrát. S větráním začínáme velmi opatrně až v době, kdy jsou všechny řízky zakořenělé. Doba potřebná k plnému zakořenění je u různých druhů šeříku rozdílná. Lépe a rychleji zakořeňují např. S. meyeri, S.x chinensis, S. mic-rophylla, S.x josiflexa, S.x prestoniae, hůře a déle koření bílé a tmavě fialové kultivary S. vulgaris. Snadno kořenící druhy mohou být po měsíci zakořenělé. Kořeny u těžko množitelných druhů se začínají tvořit do 8-12 týdnů. Zakořenělé řízky ponecháme v truhlíku nebo květináči až do jara. Přezimujeme je v pařeništi zakryté chvojím nebo okny.

 

Přečetli jste članek, teď ji můžete ohodnotit: