Ochranné lhůty u postřiků

V poslední době je možné stále častěji slyšet hlasy, které zatracují veškeré používání chemických přípravků na ochranu rostlin (tzv. pesticidy). Je skutečností, že v zahrádkách můžeme tyto přípravky zcela vyloučit, neboť i při silném výskytu některého škodlivého činitele, kdy dojde třeba i k totálnímu zničení určité pěstované plodiny, si takto zničenou sklizeň může zahrádkář nahradit nákupem, aniž by ho to ekonomicky nebo i existenčně zruinovalo. Jiná je však situace u tržních pěstitelů. I většina drobných zahrádkářu-samozásobitelů chce, aby jejich námaha a úsilí byly korunovány dostatečným množstvím kvalitních výpěstků. Zde se ale většinou již neobejdeme bez toho, abychom občas některý ten „postřik“ s rozumem a s potřebnými vědomostmi použili. Každý, kdo pesticidy používá musí vědět, že existují určitá základní pravidla, která vždy musí být dodržena. I když některé pesticidy jsou méně jedovaté než např. běžná kuchyňská sůl, stále mezi nimi existují i takové, které při neodborném používání mohou být i lidskému zdraví škodlivé.

Jednou ze základních hygienických zásad při používání přípravků na ochranu rostlin je dodržování ochranných lhůt. Tato lhůta je uváděna na každém originálním balení pesticidů a udává nejkratší přípustný interval, uvedený ve dnech, mezi posledním ošetřením a sklizní. Někdy je, a to i v některých „odborných“ publikacích, nesprávně uváděno, že je to termín mezi ošetřením a konzumací. Rozdíl mezi těmito definicemi je podstatný. Jestlliže např. v pondělí ošetříme okurky přípravkem, který má ochrannou lhůtu tři dny, pak okurky můžeme sklízet nejdříve ve čtvrtek. Podle uvedeného nesprávného výkladu by se mohly plody sklízet např. již v úterý nebo ve středu, ponechat je jeden nebo dva dny v chladničce a konzumovat je ve čtvrtek. Avšak při konzumaci takovýchto okurek by v nich bylo zbytků postřiků (tzv. rezidui) právě tolik, kolik jich bylo v době sklizně, tj. jeden nebo dva dny po ošetření, neboť při skladování sklizených plodů v nízkých teplotách se rezidua přípravků v plodech již nesnižují.

Je-li uvedena ochranná lhůta např. u okrasných rostlin, znamená počet dnů po ošetření, kdy se nesmí vstoupit do ošetřeného prostoru (např. ve sklenících nebo fóliovnících) nebo s ošetřenými rostlinami (ale např. i osivem a sadbou) jinak manipulovat (např. řezat květy nebo používat osivo a sadbu k setí a výsadbě).

V některých případech není uveden u ochranné lhůty žádný konkrétní časový údaj nebo je uvedeno označení „AT“. Je to v těch případech, kdy konkrétní ošetření je povoleno jen v určité počáteční fázi růstu rostliny (např. k moření osiva a sadby nebo pro předjarní postřiky ovocných stromů) nebo až po sklizni konzumních částí (např. u drobného ovoce) a do nejbližší sklizně je dostatečně dlouhá doba, aby bylo třeba určovat konkrétní časový údaj. Ochranná lhůta není také udávána pro ošetření porostů, které nejsou určeny ke konzumu (např. semenářské porosty). V některých případech se ochranná lhůta neuvádí i jen z toho prostého důvodu, že přípravek rezidua nezanechává.

V žádném případě nelze podle délky ochranné lhůty usuzovat i na přímou jedovatost (toxicitu) přípravku pro člověka nebo opačně, podle známé toxicity si sami určovat ochrannou lhůtu. Jsou totiž přípravky, které jsou při manipulaci pro člověka nebezpečné a přitom mají ochrannou lhůtu velmi krátkou, neboť se po aplikaci velmi rychle rozkládají na neškodné látky. Příkladem je např. Phosdrin 24 EC, který je tak jedovatý, že jej běžný zahrádkář nesmí vůbec používat (je zařazen mezi tzv. zvlášť nebezpečné jedy). Přitom ochranné lhůty u něj se pohybují v rozmezí pouhých 2 až 7 dnů. Na druhé straněm např. relativně neškodný Rovral 50 WP má v některých plodinách ochrannou lhůtu 14, ale i 28 dnů. Délka ochranných lhůt není vždy stejná pro všechny plodiny, kde ten který přípravek je možné používat. Množství reziduí přípravku v ošetřených rostlinách nezáleží totiž jen na době mezi ošetřením a sklizní, ale na řadě dalších faktorů. Jako příklad lze uvést fungicid Aliette, který při použití proti plísni okurkové má ochrannou lhůtu jen 3 dny, kdežto při použití ve chmelu 14 dnů. Důvod není jen ten, že v plodech okurek se tento přípravek odbourává rychleji než ve chmelu, ale i proto, že plody okurek, zejména nakládaček, za pouhé 3 dny několikanásobně zvětší svůj objem a tím se i množství přípravku v něm podstatně „zředí“, což nelze říci o chmelových hlávkách. Délka ochranné lhůty není určována jen nezávadností vůči člověku. Fungicidy Kuprikol 50 a bordeauxská jícha které jsou považovány za prakticky hygie nicky nezávadné a mají proto ve většině případů velmi krátkou ochrannou lhůtu mají ale v případě použití do révy vinné pěstované pro výrobu vína ochrannou lhůt 35 dnů. V tomto případě to však není z dů vodu hygienických, ale proto, že tyto, ale i některé další přípravky mohou negativne ovlivňovat kvasné procesy při výrobě vína

V souvislosti s ochrannými lhůtami je třeba se ještě zmínit o „době účinnosti* neboť zahrádkáři tyto dva pojmy někdy za měňují. Dobou účinnosti se rozumí doba po kterou přípravky dokáží rostlinu chránit před chorobami nebo škůdci, jestliže s nimi byly rostliny ošetřeny. Příklad opét uvedu na plísni okurkové, kde kromě jiného je možné použít i přípravky Curzate K a již zmíněný Aliette. Oba mají v tomto případě ochrannou lhůtu 3 dny, avšak AIi ette má delší dobu účinnosti než přípravě Curzáte K. V praxi to znamená, že ošetře ní přípravkem Aliette nemusíme tak část opakovat jako u přípravku Curzate K.

A aby toto vše nebylo tak jednoduché existuje ještě u některých fungicidních při pravků termín „délka kurativní účinnosti“ Tento termín, který je udáván v hodinách, označuje, za jakou dobu po začátku infekce rostliny je ještě účinné ošetření. Tá např. přípravky Dithane M 45 nebo Novo zir MN 80 jsou proti strupovitosti jádroví účinné jen do 16 hodin po začátku infekce ale přípravky Atemi C, Score 250 EC, To pas C 50 WP a Topas MZ 62 WP ještě ó 96 hodin.

Přečetli jste članek, teď ji můžete ohodnotit:

1 bod2 body3 body4 body5 bodů (6 hodnocení: 5,00 bodu z 5)
Loading...

1 Komentář

  1. Stanislav Zábranský

    Dobrý den , mám dotaz : Z důvodu plísně jsem postříkal rajčata před 3 týdny Kuprikolem 50 .Jelikož za celou dobu zapršelo jen lehce , na plodech se vytvořily po dešťových kapkách bleděmodré flíčky . Stříkáním vody z hadice se nesmyjí ale ve vodě v ruce jdou smýt. Prosím zkušené zahrádkáře , rostlinolékaře o radu , zda takovéto umyté plody je možno konzumovat bez zdravotního nebezpečí.Děkuji za odpovědi.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Comment moderation is enabled. Your comment may take some time to appear.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Webové stránky vseoyahrade.eu používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close