Drvopleň obecný – škůdce stromů

Drvopleň obecný (Cossus cossus)

Drvopleň obecný (Cossus cossus), motýl z čeledě drvopleňovítých (Cossidae), je nenápadný, avšak dostatečně nepříjemný škůdce mnoha ovocných i okrasných listnatých stromů.

Nejčastěji se se škůdcem setkáme na podzim, kdy dospělé housenky, dlouhé 80-100 mm, nápadně krémově žluté s rudohnědými štíty na hřbetě všech článků těla, vylézají z kmenů napadených stromů a hledají si vhodný úkryt pro přezimování. Těchto nápadných a velkých housenek je třeba se dotýkat opatrně, neboť jejich černá hlava je vyzbrojena silnými kusadly, která v obraně dovedou citelně kousnout.

Dospělý drvopleň obecný je poměrně velký motýl. Křídla v rozpětí dosahují u samců 65-70 mm, u samic dokonce 80-90 mm. Tím se řadí mezi naše největší motýly. Je přitom značně zavalitý, a tím i nemotorný. Celkové zabarvení je možné charakterizovat jako hnědošedě mramorované, Dospělci vyletují z kukel zjara. V přírodě se s nimi setkáváme v červnu a červenci. Poletují pouze večer a v noci, přes den sedí na kmenech stromů a vzhledem ke svému ochrannému zbarvení splývají s kůrou stromů.

Oplodněné samičky snášejí hluboko do prasklin kůry vajíčka ve skupinách. Asi po týdnu se z vajíček líhnou malé housenky, které okamžitě pronikají pod kůru stromů. Do příštího jara žijí ve společné chodbě, pak se rozlézají a každá z nich si vyhryzává svou vlastní chodbičku – mladé housenky těsně pod kůrou, starší již hluboko do dřeva. Chodby, vzhledem ke tvaru těla housenky na průřezu, jsou elipsovité. Často ústí na povrch kmene stromu a jejich též elipsovitá ústí jsou vyplněna rozhryzanou drtí a trusem, které housenky z chodeb vytlačují. Tyto příznaky vedle chřadnutí napadených stromů jsou jedinými známkami napadení. Ani v tomto roce se však ještě nekuklí, přezimují opět jako housenky. Část jich zůstává ve kmeni, část na podzim vylézá a přezimuje v kokonech z rozhryzaného dřeva a různých rostlinných zbytků. Někdy přezimují i pod povrchem půdy. Zjara se pak v kokonech kuklí a za dva až šest týdnů, podle klimatických podmínek, vyletují dospělci.

V literatuře se často uvádí charakteristický zápach housenek, nejčastěji po octu. Toto se traduje již mnoho let a vyplynulo to asi z pozorování housenek vyvíjejících se v dubech, neboť právě dubové dřevo silně zapáchá po octu. U chovaných housenek z ovocných
stromů se s charakteristickým zápachem nesetkáme a zdá se tedy, že pochází z typu požívané potravy.

Největší škody vznikají z ovocných stromů na jabloních, hrušních, slívách a třešních. Housenky žijí pouze ve zdravém dřevě a v jednom stromu jich bývá i několik desítek. Stromy napadené jednou jsou pak napadány chronicky, neboťsamičky velmi často kladou vajíčka do kůry stromů, na kterém se zrodily. Ochranná opatření jsou vzhledem ke skrytému způsobu života velmi obtížná. Zkoušelo se proti nim vše možné, od špičatého ohebného drátu zaráženého do děr až po vstřikování různých omamných jnebo edovatých látek s následným utěsněním otvorů. Žádné ze zkoušených opatření však nemělo dostatečnou účinnost.

Přečetli jste članek, teď ji můžete ohodnotit:

1 bod2 body3 body4 body5 bodů (1 hodnocení: 5,00 bodu z 5)
Loading...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Webové stránky vseoyahrade.eu používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close