V současné době jsou převislé pelargónie (Pelargonium peltatum hort.) velmi oblíbené a nenahraditelné při osazování okenních a balkónových truhlíků i různých nádob, ze kterých vytlačují známé pelargónie páskaté (P. zonale) a petunie. Nové, více větvené vyšlechtěné odrůdy, téměř s nepřetržitým bohatým květen-stvím, zaujmou krásou každého, zvlášť při výsadbě jedné barevné odrůdy. Jsou to hlavně kaskádovité, drobně a jednoduše kvetoucí odrůdy ze skupin Luisenhof, Cascade a Decora. Značnému zájmu se těší též velkokvěté poloplné i jednoduše kvetoucí odrůdy převislých pelargónií, kde kromě dokonalejšího květenství působí též dekorativnost celého olistění.
Pěstování pelargonie
Okenní a balkonové truhlíky mají být pokud možno prostorné. Jsou-li široké a hlubší, zemina tak rychle nevysychá a rostliny netrpí suchem. Materiál, z něhož jsou truhlíky vyrobeny, má být špatným vodičem tepla, jinak trpí kořeny na sluneční straně. Proto jsou nevhodné plechové truhlíky.
Všechny truhlíky musejí mít dobrou drenáž, aby rostliny netrpěly přemokře-ním.
Ve větších truhlících se může výsadba převislých pelargónií kombinovat s pelar-góniemi páskatými, popřípadě některými letničkami. Poněvadž převislé pelargónie překlesávají svými výhonky přes okraj truhlíčku, vysazujeme k nim jiné rostliny, k protějšímu okraji. Pelargonie páskaté vysazujeme do truhlíků v druhé polovině dubna, ale ven je dáváme v druhé polovině května. Na jeden běžný metr počítáme se čtyřmi až pěti rostlinami.
Substrát pro pelargónie má být zdravý, propustný, pokud možno dezinfikovaný nebo propařený, dostatečně živný. Nejčastěji je to směs vyzrálé kompostní zeminy, ornice, rašeliny a ostřejšího písku, v poměru 3:1:1:1:1/2, obohacená o plnohodnotná hnojiva, jako je Cererit, Herbasyn, NPK, apod., v dávce 1 kg na 1 m3. Reakce směsi 6,0 až 6,5 pH. Pro zlehčení substrátu se osvědčuje přidat kompostovanou drcenou kůru jehličnatých stromů, nebo vločky pěnového polystyrénu. V zahradnických závodech a prodejnách jsou dnes potřebné substráty pro pelargónie k dostání.
Vysazené truhlíky s pelargóniemi umístíme na nejsvětlejší místa, neboť jsou velmi náročné na světlo. Dobře se jim daří v přímém oslunění, přechodně snášejí i menší zastínění. Ideální teplota pro dobrý růst a kvetení je v rozmezí 18 až 22 °C ve dne a 12 až 16 °C v noci. Velmi dobře rostou a kvetou v chladnějších podhorských oblastech. Zalévat je nutné odstátou vodou (ne studenou) nejlépe v ranních nebo večerních hodinách. Kromě běžného ošetřování je nutné všechny vysázené rostliny v truhlících pravidelně přihnojovat. Pelargónie jsou poměrně náročné na živiny a jejich nedostatek se projeví zaražením růstu, žloutnutím listů a chudším kvetením. Poprvé je přihnojujeme za tři až čtyři týdny po výsadbě a zakořenění a potom každých deset dní 0,3-0,4 % roztokem vícesložkového hnojiva, jako je Vegaflor, Floran, Pelargin, OBM apod. Chceme-li dosáhnout zvlášť bohatého „závoje“ květů, dáme dva až tři truhlíky nad sebe, aby se květenství částečně překrývala.
Na přezimování pelargónií se připravujeme už během léta. Omezíme přihnojování, takže do poloviny září přihnojujeme pouze draslem, aby výhony vyzrály. Potom již nehnojíme a omezíme zálivku. Před příchodem mrazů pelargónie uložíme, neboť nízké teploty nesnášejí a již při -2 °C zmrznou. Rostliny přezimujeme s nádobami, ve kterých jsou vysazeny. Delší výhony včas zakrátíme a řízky použijeme k množení. Rostliny očistíme od suchých nebo vadných listů, stonků a zaschlých květenství. Rostliny z volné výsadby nebo z velkých nádob vyndáme a přesadíme do květináčů nebo menších truhlíků. Kořeny i stonky při tom částečně zakrátíme a rostliny mírně zalijeme.
Přezimování pelargónií
Pro přezimování pelargónií jsou vhodná světlá místa, kde nemrzne a teplota je v rozmezí 6 až 10 °C. Nejlepším prostředím je málo vytápěný skleníček, zimní zahrada, mohou to být vzdušné a světlé
chodby, verandy, schodiště, okna chladnějších bytů a světlejší prostory sklepů v blízkosti okna. Absolutně se nehodí zatemnělé garáže, šeré sklepy, chodby a místnosti, zvlášť je-li tam při nedostatku světla ještě vyšší teplota.
V teplém prostředí se snaží pelargónie růst i v zimě a při nedostatku světla rostou pouze tenké dlouhé a světlé výhonky. Tím se rostlina silně vyčerpává. Teplota též nemá zbytečně kolísat. Zálivku omezíme na minimum. U páskatých a převislých pelargónií, podle teploty prostředí a zdravotního stavu rostlin, stačí jednou za dva až tři týdny. Při umístění v teplejší místnosti, avšak s dostatkem světla, zaléváme častěji, ale vždy až po úplném vyschnutí kořenového balu. V průběhu zimy kontrolujeme zdravotní stav rostlin a často je čistíme, neboť většina spodních listů zežloutne a opadne. Někteří pěstitelé s větším i menším zdarem pře-zimují pelargónie bez půdy. Rostliny vyndají ze země, kořenový bal zabalí do papíru, zaváží a kořeny vzhůru zavěsí ve sklepě.
V předjarním období, to je v polovině února, začínáme přezimované rostliny pozvolna více zalévat a začátkem března je už přesazujeme. Pelargónie přesazujeme každý rok, neboť rostliny v předcházejícím vegetačním období vyčerpaly zásobu živin a přes zimní období zůstane v nádobě i dost odumřelých vlasových kořenů, které dalšímu pěstování škodí. Vždy musíme použít čerstvý propustný substrát. Při přesazování rostliny zakrátíme na tři až pět kolének loňských výhonků. U starších rostlin veškerou zem vy-třepeme a opatrně odstraníme staré a odumřelé vlasové kořínky. U přezimova-ných mladých rostlin z letního a podzimního množení necháváme malý balíček. Rostliny zasadíme do truhlíčků nebo přechodně do nevelkých květináčů. Další postup je podobný jako při pěstování pelargónií ze semen.
Přečetli jste članek, teď ji můžete ohodnotit: