Zahrádkářský kalendář – Listopad

Květiny

Listopadové květy v přírodě jsou vzácné. Náleží k nim zvláště chryzantémy. Může kvést několik druhů velmi pozdních podzimních krokusů. Jestliže tyto přechodné druhy nemají příznivé podmínky k vývoji v listopadu, vykvetou třeba v lednu. Koncem měsíce začíná kvést vilín viržinský (Hamamellis virginiana). Vykvétá bez ohledu na počasí, mrazivé dny mohou jen na několik dnů kvetení oddálit.
Pokud počasí dovolí, vysazujeme ještě listnáče a růže. Růžím věnujeme zvláštní pozornost, zvláště když je vysazujeme na méně vhodné stanoviště.

Likvidujeme uschlé letničky i květiny z truhlíků, které nechceme nebo nemůžeme uchovat. Z balkonových květin přezimujeme zejména pelargónie a fuchsie, ale také oleandr, olověnec (Plumbagó), Clivia, Haemanthus a další. Nejvhodnější místo pro květiny, které v zimě zcela neukončují vegetaci, je studený skleník. Můžeme je také
dát do jakékoliv chladné místnosti, kde je dostatek světla a teplota se udrží i za silnějších mrazů nad nulou. V chladu umístěné květiny nezapomínáme zalévat, ale opatrně a ne příliš často. Prázdné truhlíky můžeme osadit dvouletkami a cibulovinami, které pokvetou časně na jaře. Osázené truhlíky postavíme na záhon případně ponecháme v přístřešku, kde je lépe ochráníme před silnějšími mrazy než na oknech a terasách, kde snáze promrznou i zespodu. Také tyto truhlíky nezapomeneme občas zalít a při nebezpečí silnějších mrazů přikrýt.

Zelinina

Vysazujeme ještě cibuloviny, které nevyžadují k zakořenění delší dobu, ale naopak při brzké výsadbě předčasně raší a narašené listy snadno namrzají. Mezi takové druhy náleží modřence, cibulnaté kosatce, snědky, Ipheion, Ixiolirion, z choulostivějších cibulovin, které musíme řádně chránit před mrazem, např. pěknosemenec (Calochortus) a zvláště Ixia. Můžeme také vysázet cibuloviny, které jsme získali na poslední chvíli a cibuloviny pro pozdní termíny rychlení. Všechny pozdě vysázené cibuloviny, které neměly čas zakořenit, zakrýváme chvojím. Přikrýváme také květiny, které k dobrému přezimování potřebují v zimě sucho. Používáme dřevěných přístřešků, oken nebo polystyrenu. Dále přikrýváme čerstvě vysázené a choulostivé keře i trvalky. Tuto pozornost vyžadují zejména stálezelené dřeviny – stálezelené skalníky, bobkovišeň, Kalmia, komule (Buddleja), ibišky, stálezelené zimolezy (Lonicera pileata, L nitida) i cesmína, zvlášť důkladně chráníme oblíbenou trávu Cortaderia. K rododend-ronům a azalkám přihrneme opadané listí, k mladým keřům přidáváme rašelinu. Některým dřevinám stačí pouze zastínění proti slunci, nejlépe větvičkami chvoje, kmínky magnólií je vhodné ovázat textilií. Růže na kmín-ku ohneme k zemi, zakotvíme je a zasypeme kompostem. V žádném případě neobalujeme fólií.

Máme-li přijatelné podmínky, tzn. skleníček nebo místnost s dostatkem světla, můžeme řízkovat pelargónie. Rostliny množené v tomto období dobře narostou a na jaře začínají brzo kvést.

V listopadu můžeme vysévat jednoletou ostrožku stračku (Consolida regalis). Z podzimního výsevu dostaneme silné a brzo kvetoucí rostliny.

S běžnými výsevy a výsadbami jsme už skončili, právě teď je však vhodná doba pro vyzkoušení netradičního výsevu před mrazem, zejména u cibule a petržele. Semena vysetá v listopadu před zimou jen nabobtnají, ale vzejdou až na jaře. Rostliny tak získají značný časový náskok, zejména na těžších půdách, kde se nedá brzo na jaře vysévat. Nepříznivý průběh zimy může ovšem kulturu vážně poškodit. Pokračujeme také v dělení trsů vytrvalých zelenin a v přípravě trsů pažitky a vytrvalé cibule sečky pro zimní rychlení v květináčích.

Ovocnářství

Také většina ostatních prací na zahradě souvisí s přípravou na jaro. Hluboko zryjeme záhony pro květiny, obrýváme trvalky a keře. Při rytí můžeme zapravit základní dávky průmyslových hnojiv.

Začátkem měsíce lze ještě v příznivějších podmínkách vysazovat stromy a keře. Maliník vysazujeme asi o 5 cm hlouběji, než rostl ve školce. Výhony sazenic přihrneme zemí do výše až 20 cm.

Odebíráme rouby peckovin pro dlouhodobé uchování a ukládáme je do mírně vlhkého písku v chladném sklepě nebo do půdy na severní straně budovy, popř. v ledničce do mikroténových sáčků, přičemž spodní část roubů obalíme kouskem vlhké vaty. Často kontrolujeme, aby rouby nepřeschly, nebo naopak v mokru nezačaly plesnivět.
Pokračují výsadby stromků, dokud nezamrzne půda. Dbáme, aby výpěstky byly vysazeny ve stejné úrovni, jako rostly ve školce. V selských sadech dokončíme hnojení s nepříliš hlubokým zapravením do půdy. U mělce kořenících jabloní a hrušní na typových podnožích neobrýváme pásy ani mísy okolo kmenů, abychom nepoškodili kořeny. Chybějící živiny ve formě fosforečných nebo draselných a hořečnatých hnojiv můžeme dodat do půdy pomocí injektorů (vpichy do hloubky 0,3 až 0,4 m). Při nedostatku vápníku v půdě aplikujeme vápenatá hnojiva (na lehkých půdách přednostně mletý dolomitický vápenec, na těžších půdách pálené vápno. Obvykle vápníme ve tříletých intervalech. Před nástupem mrazů ještě důkladně zalijeme bobuloviny. Do odplevelených a slabě nakypřených porostů jahod „na široko“ rozhodíme vyzrálý kompost.

Spadané listí důsledně shrabujeme, abychom omezili zdroj infekce strupovitostí, a kompostujeme je prosypané vápnem. Obdobně odstraníme po sklizni ze stromů i ze země veškeré mumifikované plody a spálíme je. Upravíme chrániče kolem stromků a včasnou opravou plotu bráníme vstupu zvěře na zahradu.

Stromy

Dokončíme výsadbu ovocných stromků. Pokud máme broskvoně a meruňky, založíme je do země, nejlépe u jižní strany domu, přikryjeme suchým listím a před mokrem chráníme igelitem. Vysadíme je až na jaře. – Okolo vysazených stromků nahrneme 30 až 40 cm zeminy proti namrznutí kořenů. – Důležité jsou podzimní výsadby rybízu a angreštu. Oba druhy velmi brzo raší. – Nezapomeneme také vysadit lísku. Budeme-lí ji pěstovat v kmenném tvaru, nezabere mnoho místa. – Dokončíme mechanické ošetření ovocných stromů a posbíráme moniliózní plody. – Začneme s prosvětlovacím řezem jádrovin, který jsme u peckovin dělali v časném podzimu. Odřežeme suché a poškozené větve a větší rány zamažeme.

Kontrolujeme ovoce uložené ve sklepě. Začínáme konzumovat postupně podle jednotlivých odrůd nejprve velké plody, které rychleji dozrávají a také se mohou dříve kazit. Kontrolujeme také konzervované výrobky, zejména jahodové kompoty a za studena připravené šťávy.

Dokončit musíme urychleně všechny sklizně s výjimkou zimního póru, kadeřávku a růžičkové kapusty. Endivii, polníček, a hlávkovou čekanku sklízíme až začátkem zimy, protože snesou i větší mráz. V mírné zimě při lehkém krytí dokonce přezimují. Ve skleníku a ve fóliovníku chráníme dorostlé zeleniny před mrazem netkanou textilií, v pařeništi okny nebo rohožemi. Na venkovních záhonech zůstávají jen ozimé odrůdy špenátu, salátu, česneku, kapusty a cibule, které dorostou ke sklizni až na jaře. Před holomrazy se mladé rostliny těchto zelenin dají chránit listím, slámou nebo nevyzrálým kompostem. Je nutné postarat se o jejich ochranu před ptáky a zvěří.

Sklizně

Sklízíme poslední zeleniny pro zimní uskladnění. V zemi necháme pórek, který přezimuje na záhoně, stejně jako růžičková kapusta. Po přejití mrazem se její jakost zvyšuje. – Kořenovou i košťálovou zeleninu je nejlépe ukládat do písečných hrůbků, které neustále udržujeme mírně vlhké. Místo písku možno také použít piliny, rašelínu nebo sterilní zeminu, Nemáme-li sklep, ukládáme zeleninu do vyvezeného pařeniště nebo do venkovních hrůbků, ve kterých ji přikryjeme slámou, střídavě se zeminou. Uděláme větrací komínky. – Ze záhonů odstraňujeme všechny zbytky zelenin a košťály spálíme. – Podle osazovacího plánu pohnojíme některé plochy hnojem a celou zeleninovou zahrádku nahrubo zryjeme, aby půda dobře promrzla a zvětrala.

Pohnojíme a v případě potřeby zalijeme a obryjeme okrasné stromy a keře, včetně jehličin. Rododendrony jenom zalijeme a zem nad kořeny jim přikryjeme listím, které na jaře pohodíme zeminou a necháme na místě, – Po prvním mírném mrazíku ohneme stromkové růže k zemi, korunku přiháčkujeme a přikryjeme suchým listím, přes které dáme chvojí a mírně zaházíme zeminou. To se týká i kmínku. – Proti holomrazům chráníme chvojím sazenice dvouletých květin (macešky, sedmikrásy, karafiáty aj.). – Odstraníme všechny zbytky letniček a půdu přeryjeme. – Uděláme průklest okrasných stromů a vyhrabeme trávníky. – Některým pokojovým květinám, které v zimě nekvetou, snižujeme zálívku a nepříhnojujeme je. – Kontrolujeme uskladněné hlízy a cibule.

 

 

 

 

Přečetli jste članek, teď ji můžete ohodnotit: