Vánoční houbové pokrmy

V prosinci, kdy se blíží vánoční doba, bývá vše uspěchané a většinou nezbývá čas na složitější pokrmy. Naši předkové se vždy o Vánocích vraceli ke staročeským pokrmům z hub. Bývala to vánoční polévka, ve které byly sušené houby, staročeský k u b a se stročkem trubkovitým, různé vánoční hubníky, v nichž byly různé směsi sušených hub. Ve směsích byly nejčastěji: hřiby pravé, podoubníky, kačenky (strakoše), klouzky. Pochoutkou k masovým pokrmům byly houby naložené v octových nálevech, a to především ryzce pravé.
Dnešní přátelé hub mají nejen houby sušené, sterilované a často i zmrazené; z nich mohou připravovat různé pokrmy, jako z hub čerstvých. Do směsí mají nasušeny, sterilovány nebo zmrazený nejen druhy hub svrchu jmenované (hřibovité), ale mnohé další jako holubinky, různé druhy čirůvek, bedel, pečárek, hlív, líh a dalších druhů jedlých hub. Do octových nálevů bylo během let vyzkoušeno mnoho druhů hub, o nichž se našim předkům ani nezdálo, že by mohly být v nálevu velmi chutné.

Stalo se tak zejména díky soutěžím o nejchutnější houby v kyselých nálevech, které pořádají Mykologické kroužky České mykologické společnosti již přes 25 let. Záleží zejména na dobrém nálevu! Pro zajímavost některé takové houby uvádíme:

plamenka šedohlínová,
čemo-sol smrkový,
ryzec čemohlá-vek,
ryzec šeredný,
ryzec citrónový,
třepenitka maková,
kuřátko květákové,
trsnatec obrovský,
choroš šupinatý,
chorošovec sírový,
patyčka rosolovitá,
líha klubčitá a mnohé další!

Dnes mají příležitost mít čerstvé houby po celý rok i nehoubaři. Mohou si koupit nejen čerstvé pěstované žampiony, ale i další houby, jako je hlíva ústřičná nebo dokonce i exotická šií – také, u nás pěstovaná (hodně drahá), nebo i sušené ucho Jidášovo. Abychom vyhověli nadpisu článku, musíme se vrátit k penízovce sametonohé, pravé zimní houbě, kterou nazval Dr. F. Smotlacha houbou „vánoční“. Tuto houbu musí mít pravověmý houbař ve štědrovečerní polévce. Penízovka sametonohá {Co-llybia velutipes) vyrůstá v trsech. Kloboučky jsou žlutook-rové, hnědavé, zejména na temeni, někdy jsou velmi drobné, větší dosahují nejvíce 6 cm šířky. Bílé, nažloutlé lupeny jsou dosti husté. Třeně jsou válcovité, někdy prohnuté, nahoře žlutavé, dole kaštanově hnědé, celé jakoby sametové.

Také popis stročka trubkovitého (Craterellus cornuco-pioides) bude čtenáře zajímat. Plodničky jsou nálevkovité a podobají se trumpetkám. Jsou vysoké 30 – 80 mm a široké 30 – 40 mm (většinou menší), duté, na okrajích pod-vinuté, zvlněné a někdy roztřepené. Na vnější straně jsou vrásčité, šedavé až modro-černé, uvnitř jsou tmavě hnědé až černé, jemně šupinaté. Dužnina je tence masitá, tmavě hnědá, má příjemnou, ale nevýraznou chuť i vůni. Výtrusný prach je bílý. V loňském prosincovém Zahrádkáři jsme uvedli recept na Staročeského kubu a na Vánoční hubník z Podkrkonoší. Letos zkusíme něco exotičtějšího.

Houbové pokrmy

Čínská houbová polévka

10 g sušených hub (ucho Jidášovo / černá čínská houba),
200 g čínského zelí
4 vejce
30 g rýže
3 g gluta-solu
silný kuřecí vývar
sůl

Sušené houby vložíme den předem do misky s vodou. Čínské zelí drobně nakrájíme a vaříme ve vývaru z kuřecího masa, osolíme, přidáme glu-tasol a houby. Před dohotovením vyklepeme do polévky vejce (jako do ztracena). Podává se v šálcích, vařená rýže samostatně. Číňané jedí polévku porcelánovými lžícemi a podávají ji na konci jídla.
Nezapomeňte na různé ozdoby na vánoční stromeček, připomínající hříbečky nebo červené muchomůrky. I ty patří do vánoční nálady.

zdroj: časopis zahrádkář 12/97