Změny počasí mohou způsobit, že se ještě koncem srpna narodí ježci, kteří nemohou dosáhnout požadované minimální hmotností 700 gr, potřebnou k zimnímu spánku. V poměrně chladných nocích už nenajdou nic k obživě, někdy ji neumí ještě hledat. Také dospělé ježky, které vidíme bloudit ve dne, nebo jeřd na sněhu nejsou v pořádku. Někteří z nich … Číst dál
V ovocném sadu shrabeme spadlé listí, poprášíme je prachovým páleným vápnem a zkompostujeme. Kompost nesešlapujeme, ale necháme jej vzdušný, aby se v něm při přiměřené vlhkosti vytvořila působením teplotvorných bakerií vyšší teplota, která spolu s podpůrným účinkem páleného vápna zničí zárodky chorob, zvláště strupovi-tostí. Na listí zničí přezimující stádia škodlivého hmyzu. K omezení strupovitosti pomáhá … Číst dál
Organickou hmotu, která udržuje správnou strukturu půdy a poutá i živiny pro rostliny zajistíme nejlépe pravidelným zapravováním kompostu. Často ale potřebné množství kompostu nemáme a v takovém případě je vhodné použít zelené hnojení, kdy do půdy zarýváme zelenou hmotu rostlin, které vysejeme. Zelené hnojení nepatří sice k postupům intenzivního pěstování, je však důležitou součástí pěstování, … Číst dál
Polyetylénová fólie nebo netkaná textilie z polypropylénu jsou materiály, které se s úspěchem používají k nastýlání (mulčování) půdy. Vliv nastýlání různými materiály je příznivý pro celkový vývoj rostlin i pro udržení úrodnosti půdy. Projevuje se zejména ve zvýšené ranosti a výnosech pěstovaných zelenin. Mulčování se uplatňuje především v netradičním zahrádkaření. Nastýlání fólií přispívá k ochraně … Číst dál
LEWISIE STÁLE ATRAKTIVNÍ Velmi oblíbenou a stále žádanou skalničkou zůstává lewisie (Lewisia Pursh – Portulacaceae, šruchovité). Existuje 16 botanicky čistých druhů, které se dělí do tří skupin. Lewisie jsou poněkud náročnější na pěstování, ale při splnění jejich základních životních požadavků dobře rostou a každý rok i bohatě kvetou. Stanoviště, na kterém je pěstujeme, má být dopoledne … Číst dál
Základní poučkou o výživě rostlin je zákon minima, který formuloval Justus von Liebig: „Výše výnosu plodiny je závislá na té nezbytné živině, které je v půdě obsaženo nejmenší množství.“ Často je Liebígův zákon znázorňován jako řetěz s jedním slabým článkem nebo jako káď, kde výši hladiny (výnosu) určuje nejnižší dýha (živina v minimu). Při hnojení … Číst dál
Voda má význam užitkový i okrasný. Pěstované rostliny můžeme sebevíc hnojit a sebelépe ošetřovat, nedáme-li jim však při nedostatku srážek potřebné množství vody, trpí podvýživou. Nejlepší je voda dešťová, kterou střádáme do různých sudů, nejlépe kovových, ve kterých se dobře prohřeje. Můžeme-li ale postavit bazén, nemusíme mít obavy o dobrou úrodu zeleniny a ovoce ani … Číst dál
Vzhledem k příznivým povětrnostním podmínkám v letních měsících uplynulých let, došlo místy ke škodlivému rozmnožení molice také ve venkovních podmínkách na kulturních rostlinách i na plevelích. Povězme si proto, zda mohou tyto „venkovní“ molice přezimovat mimo skleník a jakým způsobem snižovat jejich výskyt, stejně jako výskyt obávaného druhu – molice bavlníkové (Bemisia tabaci) ve sklenících. … Číst dál
Ideální by bylo, aby každý zahrádkář byl současně i včelařem a samozřejmě, každý včelař i zahrádkářem. Na včely je totiž třeba pohlížet nejen jako na producenty medu, vosku, propolisu a včelího jedu, ale především jako na důležité opylovače, bez nichž by výnosy našich výpěstků byly mnohdy výrazně nižší. Avšak mezi včelaři a zahrádkáři-pěstiteli, co občas … Číst dál
Takřka před sto lety napsal učitel Xaver Bedřich Pelikán útlou knížku Malý sběratel motýlů, v níž dělí motýly do čtyř hlavních skupin. Kromě denních motýlů a tzv, drobnušek tak vyčlenil ještě „šerátka“ (např. lišaje) a „nočňátka“ (např. můry, pídalky). Od těch dob samozřejmě vědecká systematika prodělala velké změny, nicméně mezi lidem obecným stále zjednodušené dělení … Číst dál