Včely a chemie

Ideální by bylo, aby každý zahrádkář byl současně i včelařem a samozřejmě, každý včelař i zahrádkářem. Na včely je totiž třeba pohlížet nejen jako na producenty medu, vosku, propolisu a včelího jedu, ale především jako na důležité opylovače, bez nichž by výnosy našich výpěstků byly mnohdy výrazně nižší. Avšak mezi včelaři a zahrádkáři-pěstiteli, co občas používají chemickou ochranu rostlin, dochází i k určitým rozbrojům a nevraživostem. Včelaři někdy považují takovéto pěstitele za jednoznačné nepřátele svých včel a někteří pěstitelé pak zase obviňují sousední včelaře, že kvůli jejich včelám nemohou ochranu dělat a tím mají menší nebo méně kvalitní výnosy.

Ve většině případů se však jedná o oboustranné neznalosti, neboť obě strany by měly vědět, jaká mají v tomto směru práva a povinnosti. Budou-li tyto na obou stranách dodržovány, pak pěstitelé a včelaři by měli být vždy jen dobrými sousedy. Přitom zmíněná práva a povinnosti jsou dokonce dána právní normou (vyhláška MZe č. 40/1997 Sb.), takže není možné se vymlouvat na jejich neznalost.

Obě strany by měly vědět, že ve vztahu ke včelám se všechny přípravky na ochranu rostlin (pesticidy) rozdělují do 4 skupin:

1. Přípravky ve vztahu ke včelám neklasifikované jsou takové, které svým způsobem nebo termínem aplikace vylučují zasažení včel. Sem patří např. mořidla osiv a sadby, přípravky aplikované do půdy nebo na její povrch (především herbicidy), návnady pro hlodavce či slimáky nebo přípravky na ošetření ran (vosky, balzámy apod.). Je pak logické, že tyto pesticidy uškodit včelám nemohou, avšak za předpokladu, že se nepoužívají k jiným účelům, než se používat smějí.
2. Převážná většina všech registrovaných přípravků je zařazena mezi přípravky pro včely relativně neškodné. Jejich použití není ve vztahu ke včelám nijak omezeno a smějí se proto používat i na kvetoucí porosty, avšak samozřejmě jen v povolených dávkách a koncentracích. Do této skupiny patří prakticky všechny herbicidní přípravky (kromě těch, které patří do 1. skupiny), převážná většina přípravků proti houbovým chorobám (fungicidy), ale i některé selektivní protihmyzí přípravky – insekticidy (např. Agrion delta, Biobit, Decis, Dimilin, Dipel, Dragon, Karate, Omite, Vaztak nebo Zolone).
3. Při používání pesticidů zařazených do skupiny přípravků pro včely škodlivých však už existují omezení, která musí každý jejich uživatel plně respektovat. Tyto přípravky nesmějí být používány na kvetoucí porosty, stromy a keře navštěvované včelami v době, kdy včely létají. Přitom za kvetoucí porost je považován takový, na jehož jednom metru čtverečním v době ošetření kvetou v průměru více než dvě rostliny, ale i porosty navštěvované včelami v době výskytu medovice, vylučované některými druhy hmyzu (zejména mšicemi) nebo mimokvětní-ho nektaru (např. na řapících nebo palistech). Patří sem většina insekticidů, které nebyly uvedeny u předchozího bodu (např. Actellic, Cyper 10 EM, Oleo-ekalux, Oleoekol, Reldan 40 EC, Ripcord 20 EC, Thiodan 35 EC), ale i např. fungicid Anvil 5 SC a některé herbicidy používané i na kvetoucí porosty a dokonce i třeba borax používaný k odstranění deficitu boru.
4. Pro pesticidy ze skupiny přípravků pro včely jedovatých pak platí shodná omezení jako pro přípravky pro včely škodlivé, ale navíc se s nimi nesmějí ošetřovat kvetoucí porosty, stromy a keře i v době, kdy včely nelátají, to znamená po celou dobu květu nebo vylučování medovice či nektaru. Do této skupiny patří jen velmi omezený sortiment pesticidů. Z těch, s kterými se mohou setkat zahrádkáři, jsou to např. insekticidy Basudin 600 EW, Diazinon 69 EC, Mesurol 50 WP, Sumithion Super, Torant a Vertimec 1,8 EC. Je logické, že tyto přípravky, ale i přípravky pro včely škodlivé, smějí být aplikovány jedině tak, aby bylo zaručeno, že vzdušné proudy je na kvetoucí rostliny nebo dokonce přímo na stanoviště včelstev nezanesou.

Do které skupiny je ten který přípravek zařazen, se každý pěstitel dozví velice snadno, neboť tato informace musí být uvedena na etiketě každého balení. Třeba je též poznamenat, že podle uvedené vyhlášky se pod pojmem „včely“ nerozumí jen včela medonosná, ale
i samotářské včely a opylující rody čmeláků.
Povinnosti ve vztahu k ochraně včel však nemají jen pěstitelé, ale i sami včelaři, i když je to zejména ve vztahu k ošetřování velkých produkčních ploch. Každý včelař je povinen vždy do 25. března nahlásit na příslušný obecní úřad trvalá stanoviště včelstev. U kočovných stanovišť včelstev je pak třeba nejméně pět dnů před jejich přemístěním mimo zastavěnou část obcí oznámit tuto skutečnost a doložit ji i jednoduchým situačním plánkem. Z důvodu ochrany včel před případnou leteckou aplikací pesticidů je třeba na obecním úřadu oznámit i hromadný let včel za zdroji snůšky (s uvedením trasy letu), který je sledovatelný ze země zrakem a sluchem. Obecní úřad je pak povinen včas (do 18 hodin dne předchozího dni, v němž bude ošetření provedeno) oznámit začátek leteckého ošetřování porostů. V případě, že včelař má důvodné podezření na poškození včel pesticidy, oznámí tuto skutečnost příslušné okresní veterinární správě, která provede místní šetření a zajistí odběr vzorků včel a ošetřených rostlin. Obecní úřady a Státní rostlinolékařská správa se tohoto šetření nemusí zúčastňovat.

Přečetli jste članek, teď ji můžete ohodnotit: