Molice patří mezi nejčastější škůdce skleníkových rostlin a v teplých letních měsících mohou napadnout i venkovní kultury. Poznáte je jako drobné bílé „motýlky" s trhavým letem, kteří se zvedají z listů při otřesení rostliny. Jejich sání oslabuje rostliny, může přenášet virová onemocnění a způsobovat žloutnutí a odumírání listů. Ochrana proti molicím vyžaduje včasné rozpoznání druhu a vhodnou volbu metody – od prevence přes biologickou ochranu až po chemické prostředky v závažných případech.
Vzhledem k příznivým povětrnostním podmínkám v letních měsících uplynulých let došlo místy ke škodlivému rozmnožení molice také ve venkovních podmínkách na kulturních rostlinách i na plevelích. Povězme si proto, jak molice rozpoznat, zda mohou přezimovat mimo skleník a jakým způsobem snižovat jejich výskyt – včetně obávaného druhu, molice bavlníkové (Bemisia tabaci), která byla k nám zavlečena okrasnými rostlinami z dovozu.
Jak molice poznat: Příznaky napadení
Molice patří mezi stejnokřídlý hmyz. Dospělci připomínají drobné 1 až 2 mm dlouhé bílé motýlky s trhavým letem. Jejich tělo, pokryté jemnými zrníčky bělavého vosku, vypadá jako posypané moukou. Latinské jméno čeledi molicovitých (Aleurodidae) pochází z řeckého aleuron – mouka. Jejich bodavé ústní ústrojí je uzpůsobeno k sání rostlinných šťáv.
Hlavní příznaky napadení molicemi:
- Žloutnutí a odumírání listů, zejména starších spodních
- Lepkavý výměšek (medovice) na listech, na němž může růst černá sazovitá houba
- Drobná oválná vajíčka na spodní straně listů, často uspořádaná do kruhu nebo oblouku
- Ploché průsvitné larvy přichycené k listu, nepohyblivé
- Oblak drobných bílých „motýlků" při otřesení rostliny
Při slabém napadení můžete molice přehlédnout, protože dospělci často sedí na spodní straně listů a larvy jsou téměř průhledné. Pravidelná kontrola spodní strany listů, zejména u rajčat, okurek, paprik a okrasných rostlin ve skleníku, pomůže odhalit problém včas.
Kdy je třeba zasáhnout
Ne každý výskyt molic vyžaduje okamžitý zásah. Jednotlivé dospělce ve skleníku můžete tolerovat, pokud pravidelně kontrolujete rostliny a výskyt se nešíří. Zasáhnout je nutné, když:
- Vidíte více než 5–10 dospělců na jedné rostlině
- Na spodní straně listů najdete vajíčka nebo larvy
- Listy začínají žloutnout a na povrchu se objevuje lepkavá medovice
- Napadení se rychle šíří na sousední rostliny
Čím dříve začnete s ochranou, tím snazší bude molice dostat pod kontrolu. V pokročilém stadiu, kdy je napadena většina rostlin, může být chemická ochrana neúčinná a biologická metoda nestihne populaci regulovat.
Molice: Biologie a vývojový cyklus
Vývojový cyklus molic prochází několika stupni: vajíčko, tři stadia larvy (nymfy), pupárium a dospělec. Samičky molic kladou obvykle na spodní stranu listu hostitelské rostliny podélně oválná vajíčka, která jsou k pokožce listu uchycena krátkou stopkou. Z nich se líhne asi po týdnu (podle teploty prostředí) první stadium ploché vejcovité pohyblivé nymfy. Ta aktivně vyhledává vhodné místo k sání, do vzdálenosti několika centimetrů od místa vylíhnutí a přichytí se k podkladu pomocí voskového lemu, který vylučuje po obvodu těla. Postupně dochází k redukci končetin a nymfa je nadále nepohyblivá. Po dvojím svlékání se z třetího stadia nymfy vyvine pupárium, klenutý oválný útvar často se zesíleným obvodem, který lze přirovnat ke kukle, například brouků. Pupárium je důležité pro určení druhu molice. Během několika dnů se v něm vyvíjí dospělý okřídlený hmyz, který vylézá ven otvorem ve hřbetní části.
Samičky molic mohou snášet i neoplozená vajíčka, z nichž se líhnou buď jen samci nebo jen samice. Délka vývojového cyklu závisí hlavně na teplotě a vlhkosti prostředí i na druhu hostitelské rostliny. Ve skleníku při teplotách kolem 25 °C může být generace dokončena za 3–4 týdny, venku v chladnějších podmínkách trvá vývoj déle.
Druhy molic a jejich hostitelské rostliny
U nás žije asi dvacet druhů molic, z nichž některé napadají jen jeden druh rostliny (monofágové), některé skupiny botanicky příbuzných druhů (oligofágové) a některé velký počet vzájemně nepříbuzných rostlinných druhů (polyfágové). Většina těchto druhů molic žije volně v přírodě na divoce rostoucích druzích rostlin, je schopna venku přezimovat a obvykle nepůsobí škody na kulturních rostlinách.
Snad jen molice vlaštovičníková (Aleurodes proletella), která napadá vlaštovičník a brukvovité rostliny, může působit škody na košťálové zelenině pěstované venku i ve skleníku. Dospělci této molice jsou nápadní třemi (řidčeji dvěma) tmavými skvrnami na křídlech.
Jako škůdci jsou však známí spíše u nás nepůvodní zavlečené polyfágní druhy molic – molice skleníková (Trialeurodes vaporariorum) a molice bavlníková (Bemisia tabaci). Rovněž ony mohou v letním období působit škody i na venkovních kulturách v okolí skleníku, jsou to však teplomilné druhy, které nemohou mimo skleníky přečkat středoevropskou zimu.
Ochrana proti molici vlaštovičníkové
Molice vlaštovičníková napadá především košťálovou zeleninu (kapustu, brokolici, květák, kedlubny). Ochrana spočívá v pravidelné kontrole rostlin a včasném zásahu při prvních příznacích napadení.
Mechanické a preventivní metody:
- Pravidelná kontrola spodní strany listů, zejména u mladých rostlin
- Odstranění silně napadených listů
- Používání žlutých lepových desek k odchytu dospělců a monitoringu výskytu
- Důsledné odstraňování rostlinných zbytků a plevelů po sklizni
Proti molici vlaštovičníkové na košťálové zelenině je v případě silnějšího napadení možno použít registrované insekticidní přípravky. Sortiment povolených přípravků se průběžně mění, proto doporučujeme konzultovat aktuální seznam na webu Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) nebo se poradit s odborným prodejcem. Vždy je nutno dodržet předepsanou ochrannou lhůtu po použití přípravků a dbát dalších pokynů uvedených na obalu.
Ochrana proti molici skleníkové
Molice skleníková pochází pravděpodobně ze Střední Ameriky a je častým dominantním živočišným škůdcem v porostech skleníkových rajčat, okurek a paprik. Z okrasných rostlin dává přednost rodům Azalea, Calceolaria, Euphorbia, Fuchsia, Pelargonium a Verbena.
Preventivní opatření ve skleníku:
- Pravidelná kontrola nově nakoupených rostlin před umístěním do skleníku
- Instalace žlutých lepových desek k včasnému odhalení výskytu
- Udržování hygieny ve skleníku, včasné odstraňování odumřelých listů a rostlinných zbytků
- Zabránění přemnožení tím, že rostliny nejsou přehnojené dusíkem (měkké listy jsou náchylnější)
- Dostatečné větrání a zabránění přílišné vlhkosti, která podporuje rozmnožování
Biologická ochrana: U nás je k ochraně okrasných rostlin a zelenin proti molici skleníkové možno použít vosičku Encarsia formosa. Tato drobná parazitická vosička klade vajíčka do larev molic. Parazitovaná pupária zčernají, což je známka úspěšného parazitování. Biologická ochrana funguje nejlépe při teplotách nad 18 °C a vyžaduje opakované vypouštění vosičky v pravidelných intervalech. Je třeba ji zavést včas, při prvních příznacích výskytu, ne až při masovém napadení.
Chemická ochrana: V případě silného napadení je možno použít registrované insekticidní přípravky. Sortiment se mění, doporučujeme konzultovat aktuální seznam na webu ÚKZÚZ. Při použití chemických přípravků je třeba postupovat opatrně, protože molice mohou vyvinout odolnost při opakovaném použití stejné účinné látky. Doporučuje se střídání přípravků s různými mechanismy účinku.
Ochrana proti molici bavlníkové
Mnohem obtížnější je ochrana proti molici bavlníkové. Tento druh pochází z oblasti Středomoří a postupně se rozšířil do subtropických a tropických oblastí všech světadílů, kde je vážným škůdcem, zvláště na tabáku a bavlníku. Asi ve druhé polovině osmdesátých let se molice bavlníková začala šířit do evropských skleníků. Zde napadá zejména rajčata, papriky, okurky, salát a z okrasných rostlin hlavně Euphorbia pulcherrima (vánoční hvězda), Gerbera a Hibiscus. Celkem bylo popsáno asi pět set rostlinných druhů ze 74 čeledí, které mohou být napadeny molici bavlníkovou. Evropská a středozemní organizace ochrany rostlin (EPPO) zařadila tuto molici do seznamu karanténních organizmů a doporučuje kontrolovat její výskyt v dováženém zboží rostlinného původu.
Odlišnost tohoto druhu od molice skleníkové je především v délce vývojového cyklu, který je u molice bavlníkové kratší, což vede ke snadnějšímu vzniku odolnosti proti přípravkům na ochranu rostlin. Dosud byla zjištěna odolnost několika populací škůdce proti pyrethroidům a organickým sloučeninám fosforu, ale i k morforegulátorům. Oba druhy se mohou vyskytovat ve skleníku společně, což dále komplikuje chemickou ochranu. Biologická metoda ochrany pomocí vosičky, použitelné proti molici skleníkové, působí na molici bavlníkovou nedostatečně a vyžaduje odlišný způsob zavádění do porostu. Pupária molice bavlníkové, parazitovaná vosičkou, jsou jantarová, na rozdíl od černých parazitovaných pupárií molice skleníkové.
Prevence zavlečení molice bavlníkové:
- Pečlivá kontrola nově nakoupených rostlin ještě před umístěním do skleníku, zejména pryšce (Euphorbia pulcherrima)
- Prohlížení spodní strany listů v nižších partiích rostlin, kde molice bavlníková často zůstává i po vylíhnutí (na rozdíl od molice skleníkové, která vyletuje na vrcholky)
- Zachování hygieny ve sklenících a v jejich okolí, včasná likvidace zbytkových porostů a odstraňování plevelů
- V případě podezření na molici bavlníkovou konzultace s odborníky (Státní rostlinolékařská správa, ÚKZÚZ)
Tyto problémy v ochraně proti molici bavlníkové způsobují, že pokud se ve skleníku rozmnoží, lze se jí zcela zbavit jen obtížně. Zpravidla je nutná likvidace pěstovaných rostlin i zaplynování a dezinfekce prázdného skleníku. Proto je velmi důležité zabránit zavlečení této molice do skleníku. V Evropě je molice bavlníková rozšiřována hlavně na pryšci Euphorbia pulcherrima.
Další nepříznivou vlastností molice bavlníkové je její schopnost přenášet asi šedesát rostlinných virů, které napadají kulturní rostliny. To činí z tohoto škůdce ještě vážnější hrozbu než z molice skleníkové.
Molici bavlníkovou lze od skleníkové dobře rozlišit podle některých charakteristických znaků na pupáriu, určení však vyžaduje stereomikroskop a určitou zkušenost. V případě potřeby rozlišení těchto druhů je možno se obrátit na Státní rostlinolékařskou správu nebo krajské inspektoráty, které určí škůdce bezplatně.
Prevence a souhrnná doporučení
Nejúčinnější ochranou proti molicím je prevence. Jen souhrnným preventivním postupem je možno se vyhnout problémům spojeným s uplatňováním ochranných opatření proti tomuto nebezpečnému škůdci:
- Pravidelná kontrola rostlin, zejména spodní strany listů
- Používání žlutých lepových desek k včasnému odhalení výskytu
- Pečlivá kontrola nově nakoupených rostlin před umístěním do skleníku
- Udržování hygieny ve skleníku i v okolí, odstranění rostlinných zbytků a plevelů
- Vyvážená výživa rostlin, vyvarování se přehnojení dusíkem
- Dostatečné větrání a kontrola vlhkosti
- Včasný zásah při prvních příznacích, kombinace mechanických, biologických a v případě potřeby chemických metod
- Střídání přípravků s různými účinnými látkami k zabránění vzniku odolnosti
Dodržováním těchto zásad výrazně snížíte riziko vážného napadení molicemi a zajistíte zdravý růst vašich skleníkových i venkovních rostlin.
