Suché květy

Kromě stále zelených jehličnanů a některých skleníkových a pokojových rostlin, je v zimě použitelný rozmanitý suchý rostlinný materiál. Ten sbíráme a sušíme po celý rok a připravujeme si jej pro tuto dobu do zásoby. Nejznámější takové rostliny s květy nazýváme souborně slaměnky. Jejich květy po usušení nemění barvu. Můžeme je snadno pěstovat ze semen na záhoně. Některé sbíráme v přírodě, např. trávy a bodláky. Abychom zachovali jejich tvar a barvu, musíme je sušit ve svazečcích nebo v malých kyticích na drátech. Zavěšujeme je květem dolů, aby si zachovaly přirozený tvar. Sušíme je ve stínu, při teplotách od 20 do 35 °C a skladujeme je v suchu po celou dobu před použitím do vazby. Pokud je nutné při vazbě je tvarovat, krátit nebo řezat, doporučuje se před prací je několik hodin nechat na vlhkém místě, aby nebyly příliš lámavé. Některé suché květy lze také barvit. To se často dělá ve vazámách věnců pro komerční účely, ale jen výjimečně taková úprava působí vkusně.

Slaměnka (Helichrysum bracteatum) – smil listnatý – pochází z Austrálie. Je to vděčná letnička s krásnými květy barvy bílé, oranžové, červené až tmavě purpurové nebo hnědé. Často se prodává na květinových trzích. Slaměnka se pěstuje ze semen, dorůstá až do jednoho metru. Listy se před sušením odtrhávají. Vyrábějí se z nich malé věnečky a to tak, že se úbory zapichují do kulaté podložky ze slámy nebo polystyrénu.

Limonka chobotnatá – krasatina (Limonium sinuatum) – velmi známá slaměnka, používá se často v zahradnictví pod jménem statice do vazeb v barvě modré, bílé a růžové. Krátce stříhaná květenství se svazují drátky do malých kytiček.

Limonka širokolistá (Limonium latifolium) kvete od června do srpna fialově modrými kvítky v latách. Vhodný kultivar pro pěstování je L latifolium VIOLETTA s většími, tmavě modrými květy, které tvoří velké závoje.

Limonka tatarská statice tatarská (Goniolimon tataricum) – suchobýl tatarský je asi 30 cm vysoká slaměnka z jihovýchodní Evropy a Sibiře. Má přízemní růžice šedozelených listů, kvete v červenci a srpnu bílými až bělavě růžovými kvítky v hustých kláscích. Jednotlivá hustá květenství po usušení jsou velmi ozdobná a bohatá, slouží i jako přízdo-ba k řezaným květům, fiežeme hned po odkvětu, je vhodná i do závěsů na stuhách. Mezi tzv. skalkové statice patří Limonium minutum s drobným fialovým květenstvím a červeně kvetoucí Limonium speciosum.

Limonka Suworowova (Statice Suworowi) – suchobýl – má dlouhé květenství z fialových klásků. Je vhodná pro bytovou dekoraci a vazby.

Smilek růžový (Helipterum roseum syn. Acroclinium roseum hoň.) – je původem také z Austrálie jako slaměnka (smil listnatý). Dá se snadno pěstovat jako letnička ze semen, prodává se často na trhu pod jménem Acroclinium. Má suchomázdřité, jemné květy bílé, žluté a výrazně růžové, čtyři až pět centimetrů široké, velmi chutná zajícům, nutno ji vždy oplotit.

Slaměnka křídiatá (Ammobium alatum) – nazývá se také pískožil a pochází z Austrálie. Má hustě větvené stonky s bílými, dva centimetry velkými květy a temným středem. Často se používá tato slaměnka k barvení a zdobení věnců a věnečků o Dušičkách i o Vánocích.

Suchokvět roční (Xeranthemum annuum) – slaměnka 30 až 40 cm vysoká kvete v červenci až září jako letnička v různých barvách. Slaměnky se dříve nazývaly nesmrtelky nebo immortelky).

Šater latnatý {Gypsophilla panículata) – lidově nevěstin závoj, je oblíbenou trvalkou. Bohaté květní laty jsou zakončeny drobnými bílými nebo růžovými kvítky a stonky jsou hustě větvené. Šater se používá k výzdobě svatebních kytic a do kytic růží, sušený do vazeb, ozdobných misek a suchých kytic pro zimní výzdobu jsou vyšlechtěny i kultivary s většími bílými květy BRISTOL FAIRY a růžové plnokvěté FLAMINGO.

Hortenzie velkolistá (Hydrangea macrop-hylla) – velké květenství hortenzií v různých barvách zelené, purpurové i lila jsou velmi vhodnou výzdobou zimních váz a kytic, nemění barvu ani tvar po usušení a jsou velice dekorativní. Kromě tohoto druhu má krásné květy i hortenzie latnatá (Hydrangea panicu-lata) a hortenzie popínavá (H. petiolaris).

Mochyně židovská (židovská třešeň) (Physalis alkekengi) – je to rostlina ozdobná hlavně tím, že barva svítivě oranžově červená je mezi suchými květy vzácná. Známé červené lampionky jsou vlastně uschlý a zvětšený kalich květu, který obsahuje dozrávající bobuli. Stonky mochyně vážeme na podzim do svazků, spodní část zbavujeme listů a věšíme na suché místo. Suché červené plody mohou být i ozdobou vánočního stromku. Mochyně se snadno pěstuje, v zahradě však často za-pleveluje stanoviště.

Laskávec krvavý (Amaranthus sanguine-us)-\e vysoká bylina s klubkatou, hustou latou kvítků, často velmi zbarvených, např. ohnivě červeně – laskavec krvavý nebo iaskavec latnatý (A. paniculatus), laty se po usušení často ohýbají dolů, nutno opatrně a dobře vysušit. Působí dekorativně, hlavně ve vysokých kyticích v proutěných koších a rohožích, v závěsech na stěnách.

Bělotrn modrý (Echinops ritro) – vysoký bodlák, který často zplaňuje do okolí ze zahrad, kde se pěstuje jako ozdobná rostlina, je až metr vysoký. Květenství jsou zelené až kovově modré strbouly, po dozrání se rozpadávají. Proto sušíme ve svazcích jen mladé, rozkvétající rostliny.

Máčka ladní (Eryngium campestre) – velmi ozdobný bodlák, jehož rod roste u nás v několika druzích (E. planum, E. maritima, E. alpinum). Máčka tvoří sivozelené lodyhy s ostnitě zubatými listy, také strbouly bělavých kvítků jsou protaženy v dlouhé ostny. V zahradnictví se uplatňují další velmi ozdobné druhy, například Eryngium bourgettii a jiné, s krásně ametystově fialovými lodyhami. Máčky jsou vysloveně suchomilnými druhy, rostoucími na píscích, stepích, suchých loukách a stráních jako jiné xerofytní typy rostlin.

Štětka soukenická (Dipsacus sativus) – byla k nám původně dovezena z jižní Francie, protože se používala na pročesávání Inu při zpracování sukna a divoce zplaněla na suchých místech. Před sušením se zbavuje listí, často se prodávají různě zbarvená bodlinatá květenství. Hodí se do vysokých kytic, anebo se uřezávají květenství na ozdobení jehličinových věnců a přizdobování vánoční vazby. U nás roste ještě štětka lesní (D. sylvestris). Velké úbory s listeny rozkvétají postupně k vrcholu, štětky se dobře množí semeny. Jsou oblíbenou zimní dekorací v interiéru.

Ostropestřec mariánský (Sylibum marianum) -je léčivá bylina, dnes hojně pěstovaná. Má lesklé listy s bílým mramorováním a fialové ostnité úbory.
zdroj: časopis zahrádkář 12/94

Přečetli jste članek, teď ji můžete ohodnotit: