Červenec na zahradě

Ovocná zahrada v červenci

• Dokončíme sklizeň jednouplodících odrůd jahod.
• Z dalších druhů drobného ovoce pokračují rybízy černé, červené a bílé, angrešt, maliny a zahradní borůvky.
• Češeme také pozdní odrůdy třešní (chrupky), višně, meruňky, broskve a ve druhé polovině měsíce i letní odrůdy jablek nebo hrušek.
• Nestačíme-li ovoce zkonzumovat v čerstvém stavu, přebytky zpracujeme na džemy, marmelády, kompoty, šťávy či ovocná vína. Na zmrazení nebo sušení jsou výtečné zejména meruňky a višně, z drobného ovoce jahody, rybíz a maliny, na kompoty třešně, višně, meruňky, hrušky, borůvky i další druhy ovoce.
• Při déletrvajícím suchu zavlažujeme hlavně rybíz, angrešt, jabloně a broskvoně, které na zvýšenou spotřebu vody reagují výrazně vyššími výnosy.
• Platí, že vždy jsou lepší větší dávky vody najednou, než časté, ale povrchové kropení, které nepronikne ke kořenům stromů.
• Na svazích chráníme půdu před erozí.
• Vyčistíme i porosty jahodníku od starých listů a nežádoucích odnoží a přihnojíme je kombinovanými či jednosložkovými hnojivy podle výsledků rozboru půdy.
• Odrůdy jabloní náchylné k hořké pihovitosti čili fyziologické skvrnitosti plodů (Dukát, Clivie, Lord Lambourne, Vanda) ošetříme přípravkem Kalkosan (0,5 až 1 %) na list. Nouzově lze použít i ledek vápenatý (nikoli ledek amonný s vápencem, který má vápník ve formě nepřijatelné pro stromy).
• Od poloviny července začínáme s očkováním jednotlivých ovocných dřevin ve druhé míze. Známkou dostatečné mízy je intenzívní růst podnoží a snadné odchlípnutí kůry při řezu do tvaru písmene T.
• Až ve druhé polovině měsíce, s ohledem na jednotlivé odrůdy, obvykle po ukončení růstu krátkých letorostů, zahájíme letní řez. Časnější termín, popř. i hlubší zásah do olistěné koruny mohou vést k předčasnému vykvétání stromů na podzim. Při červnovém řezu může dojít i k nežádoucímu prorůstání letorostů.

Jabloně v červenci

Hořká pihovitost neboli fyziologická skvrnitost jablek je způsobena především nedostatečným zásobením plodů vápníkem.

Projevuje se nejvíce při sklizních z nově vysazených stromků, v prvních letech po přeroubování nebo velmi nízké úrodě, kdy plody mají nadměrnou velikost (vápník se v nich „zřeďuje“). Proto u odrůd citlivějších k této fyziologické poruše dbáme všech opatření, abychom výskytu pihovitosti zabránili. Kromě uvedených postřiků omezuje fyziologickou skvrnitost plodů i doplňkový pozdně letní řez v srpnu.

Při každoročním uplatňování letního řezu se v některých letech může stát, že stromy vykvetou již na podzim. Tento nežádoucí jev potlačíme tím, že neřežeme jabloně zkracováním dvouletých nebo starších výhonů s diferencovanými květními pupeny dříve než koncem července až začátkem srpna, v době, kdy skončil růst krátkých letorostů. Na snímku pořízeném koncem září vidíme předčasné vykvétání jabloně odrůdy ‚Idareď po letním řezu ve druhé polovině července.

 

Zeleninová zahrada v červenci

• Počátkem měsíce ukončíme výsadbu póru pro přezimování pozdních kedlu­ben, raného květáku, zelí a hlávkové kapusty pro podzimní sklizeň.
• Od první třetiny měsíce sejeme hláv­kový salát pro podzimní sklizeň (např. Faraon, tvoří větší žlutozelené hlávky, vlastnosti odpovídají odrůdě Král má­je, nevybíhá, Maraton je také výborně odolný proti vybíhání, má velké žluto­zelené hlávky s bublinatými listy, vel­mi chutný, Deon má střední světle ze­lenou hlávku, vysoká odolnost proti vybíhání).
• Na výsevné záhony sejeme rané ked­lubny.
• Přímo na záhony sejeme ředkev (krát­kou vegetační dobu má Japana F1, ta­ké se dobře skladuje celou zimu), čer­nou ředkev a vodnici, polníček.
• V polovině měsíce přímo sejeme pe­kingské zelí (tradiční odrůdu Nozaki rozšiřují např. Disco F1, Monako F1) a endivii (štěrbák).
• Koncem měsíce sejeme špenát pro podzimní sklizeň (např. Monores, Carambole F1).
• Tyčková rajčata průběžně vyvazujeme, vyštipuje­me nežádoucí výhony a přihnojíme. Koncem mě­síce zaštipujeme vrcholy, aby vyzrály kvalitní plody.
• Postupně, jak dozrávají, sklízíme luštěniny, zrají i první tykvovité zeleniny.
• Komposty chráníme před přeschnutím, vlhčíme vodou, proléváme hnojivým zákvasem anebo močůvkou. Můžeme využívat také urychlovačů kompostů, abychom měli dostatek organické hmoty pro podzimní práce.
• Vysazené rostliny okopáváme a plečkujeme, pod­le potřeby zavlažujeme a podle nároků jednotli­vých druhů přihnojujeme.

Výsev vodnice v červenci

VODNICE u nás mnoh­dy patří k opomíjeným zeleninám, ale její po­pularita v cizině na­růstá. Vyséváme ji sa­mostatně anebo spo­lečně s ředkvičkou, kte­rou sklízíme dříve a ne­brání vodnici v dalším růstu anebo také spo­lečně s karotkou. Vyho­vuje ji i bezprostřední sousedství např. vyso­kých fazolí, rajčat, které poskytují zastínění a ne­dochází tak k vybíhání do květu. Vodnice patří mezi brukvovité zeleni­ny, nutno pamatovat na možnost nákazy ná­dorovitostí košťálovin.

Nesázíme ji následně po košťálovinách a pravidelně střídáme výsevní plochy. Bulvy jsou křehčí a šťavnaté při časté zálivce. V červenci je optimální doba pro výsevy k zimnímu uskladně­ní. Pěstovat ji ovšem můžeme již zjara, sklízí se pak v červnu. Podzimní odrůdy vyséváme po sklizni raných zelenin a obilo­vin. Na půdu neklade zvláštní nároky, dobře se pěstuje i v chladnějších oblastech. Příznivá je i vyšší vzdušná vlhkost. Vodnice snáší podzimní mrazíky až do -7 až -8 °C. Seje se do řádků 20 až 40 cm, vzdálenost v řádku u raných odrůd 6 až 8 cm, u pozdních 12 až 20 cm. Na za­hrádce ji můžeme vysévat i do řádků na­hrůbkovaných pozdních brambor.

Pór zimní

PÓR vysazujeme na konečné pěstební záhony ve sponu 20 až 25 cm v době, kdy je silný jako tužka. Příliš dlouhé listy, které se při přesazování ohýbají až k ze­mi, zkrátíme. Za sucha velmi prospívá závlaha. Pór můžeme sázet do rýhy hluboké asi 7 cm, do dna, kde uděláme jamky sázecím kolíkem, tím dosáhneme kvalitní vybělené kořenové části. Když nemáme možnost ihned vysazovat do takto hlubokých rýh, můžeme zhruba za měsíc kolem každé rostlinky dát manže­tu asi 15 cm z tvrdého papíru, která za­stíní část rostliny a dojde k žádoucímu vybělení.

Okrasná zahrada v červenci

• Pravidelně sečeme a zaléváme trávník, podle potřeby ho uválíme.
• Vybereme veškeré zbylé zatažené cibuloviny a hlíznaté kvě­tiny. Uložíme na chráněné suché a chladné místo. Vyřadíme veškeré nemocné jedince.
• Sestřiháváme průběžně odkvetlé květy a květenství, pone­cháváme je pouze tam, kde potřebujeme získat osivo.
• Sklízíme květy na řez.
• Přihnojíme růže plným hnojivem.
• Stříháme živé ploty ze stálezelených dřevin a jehličnanů, především u dru­hů, kde dochází při zimním řezu ke hnědnutí jehličí (např. túje).
• Přepichujeme dvouletky vyseté v čer­vnu a karafiáty z květnových výsevů, pokračujeme s výsevy dvouletek a tr­valek.
• Vysoké květiny, např. mečíky, Jiřinky, vyvazujeme, velké trsy fixujeme např. do kruhů.
• Řízkujeme růže a vřesovištní rostliny.
• Podle potřeby zavlažujeme celou okrasnou zahradu, přihnojujeme pře­devším fosforečnými a draselnými hnojivy, aby se podpořilo kvetení a vy­zrávání.

Přesazujeme ko­satce

Od poloviny července do poloviny srp­na nastupuje období, kdy můžeme ko­satce přesazovat. Odrůdy kosatců Iris x barbata ponecháváme na stanovišti tři až čtyři roky. Starší výsadby vyjmeme, oddenky rozdělíme, odumřelé části od­straníme, listy sestřihneme na polovinu a přesadíme na nové stanoviště. Kořeny nezkracujeme. Oddenky podsypeme hrs­tí písku, jejich kořeny rozdělíme do stran a přihrneme zeminu. Horní část oddenku zůstane nad povrchem půdy.

Vlčí boby

Lupiny (Lupinus x hybridus) kvetou od června do srpna. V sortimentu jsou kultivary v pestrých barvách od bílé přes žlutou až po čer­venou, růžovou, fialovou a modrou. Moderní odrůdy se vysazují na rabata a trval­kové záhony. Nejlépe prospí­vají v neutrální až mírně ky­selé půdě. Odkvetlá květen­ství hluboko seřízneme ihned po odkvětu. Zajistíme tak dal­ší květy během podzi­mu.

Trávník v červenci

Potřebuje v delších obdobích sucha pravidelnou zálivku. Po suchém a hnědém tráv­níku nechodíme, snadno se poničí zbylá tráva. Ušlapané trávníky musí­me provzdušnit a násled­ně zalít. Proti dvoudělož­ným plevelům, nejčastěji sedmikrásce a pampe­lišce se používají herbici­dy. Nepoužíváme je za dlouhotrvajícího sucha ani před deštěm, účinek se výrazně snižuje.

Cibuloviny v červenci

Vysazujeme cibuloviny kvetoucí na podzim, většinou to jsou šafrány a lužanka (Sternbergia). Léto je také ideálním obdo­bím pro přípravu sortimentu budoucích jarních cibulovin. Zjistíme, které můžeme použít z vlastních zásob a rozvrhneme si nákup dalších cibulí pro podzimní výsadbu.

Výsev macešek

V červenci je čas na výsev macešek pro jarní kvetení. Osivo vyséváme nejlépe do studeného pařeniště a nenecháme půdu přeschnout. Po vzejití semenáčky rozsadí­me na vzdálenost 6 cm. Během září rostliny vysadíme na stanoviště nebo do truhlíku k přezimování.

Ochrana rostlin v červenci

• Ošetřujeme proti obaleči švestkovému, původci „červivosti“ švestek a ostatních slivoní.
• Důsledně sledujeme napadení ovocných dřevin mšicemi a podle potřeby provádíme ochranu.
• Podle potřeby pokračujeme v zásazích proti strupovitosti jabloní a hrušek.
• V oblastech s pravidelným výskytem ošetřujeme proti hnědnutí listů meruněk.
• Pomocí měďnatých přípravků ošetřujeme ořešáky proti bakteriální skvrnitosti a proti antraknóze.
• Po sklizni jahod zasahujeme proti bílé a fialové skvrnitosti a podle potřeby i proti roztočíku jahodníkovému.
• Mladé rostliny brukvovité zeleniny chráníme pomocí netkaných textilií proti plodomorce zelné.
• V případě, že brukvovitá zelenina je opět silně napadena molicí vlašťovičníkovou, provedeme potřebné ošetření. Největší škody jsou způsobovány na růžičkové kapustě.
• Za deštivého počasí začneme s ochranou celeru měďnatými přípravky proti septoriové skvrnitosti.
• Podle potřeby ošetříme petržel a výjimečně i mrkev proti padlí.
• Okurky ošetřujeme podle signalizace proti plísni okurkové a podle potřeby i proti padlí.
• V teplejších oblastech začínáme ošetřovat vinnou révu proti plísni šedé (botrytidě) a podle potřeby i proti obalečům.
• Pokračujeme v ochraně proti plísni révové a proti padlí révovému.
• U skleníkových a pokojových kultur podle potřeby provádíme ochranu proti mšicím, molicím, sviluškám, popř. i proti třásněnkám.
• Celoročně bedlivě sledujeme a prohlížíme všechny okrasné rostliny (venkovní i pokojové) a podle potřeby zasahujeme proti správně určeným škodlivým organizmům.

I OŘEŠÁKY MAJÍ SVÉ PROBLÉMY

Zejména v loňském roce byly listy, letorosty a plody ořešáku vlašského (královského) silně poškozeny. Největší podíl na tom měla bakteriální skvrnitost ořešáku (Xanthomonas juglandis) a hnědnutí listů (antraknóza) ořešáku (Gnomonia leptostylla). I když původci jsou zcela odlišní (bakterie a houba), příznaky bývají často zaměnitelné a zejména pak ochrana je proti oběma značně podobná. Preventivní ochranou je důsledný a včasný sběr a likvidace spadlého napadeného listí. Před výskytem chorob je možné ošetřit Kuprikolem 50 nebo Championem 50 WP. Účinek je však omezený a taktéž praktické ošetření vzrostlých stromů je víceméně jen iluzorní. Kromě těchto dvou chorob se na poškození listů a plodů podílí i roztoč vlnovník ořešákový (Eriophyes erineus). I když poškození na prvý pohled bývá výrazné, skutečné škody jsou minimální a praktický význam mají snad jen v ovocných školkách. Výskyt tohoto vlnovníka může omezovat dravý roztoč Typhlodromus pyri, kterého je i u nás možné získat u specializovaných firem.

JAHODNÍK PO SKLIZNÍ POTŘEBUJE OCHRANU

Významným termínem pro ochranu jahodníku je období po sklizni. Každopádně všechny porosty starší než tři roky by měly být zlikvidovány a nové porosty by měly být založeny ze zdravých sazenic, které pocházejí z uznaných porostů. Mladší porosty ponecháváme jen tehdy, jsou-li zdravé nebo jen velmi slabě napadeny chorobami nebo škůdci. Jsou-li rostliny napadeny bílou nebo fialovou skvrnitosti listů jahodníku (Mycosphaerella fragariae a Diplocarpon earliana), je vhodné rostliny bezprostředně po sklizni posekat a listy zlikvidovat. Po tomto zákroku je vhodné ošetřit měďnatými přípravky nebo přípravky Dithane DG nebo Novozir MN 80. Posečení natě jahodníku po sklizni je účinné i proti některým dalším chorobám a škůdcům, z nichž je závažný zejména roztočík jahodníkový (Tarsonemus fragariae). Zde by však vždy měla být provedena následná chemická ochrana (Basudin 600 EW, Diazinon 60 EC nebo Sumithion Super) a to tím způsobem, že se pod velkým tlakem ošetřují především srdéčka rostlin. Podle potřeby je toto ošetření možné zopakovat v následujícím roce na jaře, avšak nejpozději do doby začátku tvorby poupat.

Přečetli jste članek, teď ji můžete ohodnotit: