Trubač popínavá dřevina

Jde o neobyčejně půvabnou dřevinu s popínavým růstem. Rod má pouze dva druhy. Bohatě kvetou velmi pohlednými šarlatově červenými květy, uspořádanými ve velkých latách.

Trubač velkokvětý – Campsis grandifiora je dřevina čínského a japonského původu, dorůstající do výšky 3-6 m. Tvoří méně přísavných destiček než následující druh – trubač velkokvětý. Proto je zapotřebí přivést hlavní výhon k opoře, které se později již sám přichycuje. Má opadavé, zpeřené eliptické listy, složené z 9-13 vejčitých až vejčitokopinatých lístků, hlouběji a hustěji pilovitých, než u následujícího druhu. Květy, jež se objevují od července do září na mladých výhonech, jsou až 8 cm velké, tmavě oranžové až šarlatově červené, velice nápadné, uspořádané ve velkých koncových latách. Předností trubače velkokvětého, který se pěstuje už od roku 1800, jsou především velké trubkovité květy a také pozdnější doba kvetení. Bohatství květů přináší hlavně na slunných, teplých, dobře chráněných stanovištích.

Zmínku si zasluhuje i skutečnost, že je celkem nenáročný a pokud mu poskytneme spolehlivou zimní ochranu, netrpí mrazem. Jelikož kvete na mladých výhonech, vyžaduje, podobně jako réva vinná, každoroční řez v předjaří. Znamenitě se hodí k oživení domovních zdí, vysokých plotů, pergol, loubí i sloupů v chráněných polohách. Před příchodem zimy je vděčný za pokrývku půdy nad kořeny vrstvou humózního materiálu.

Trubač kořenující – Campsis radicans se podobá předešlému druhu, květy má však o trochu menší, vně oranžové, uvnitř šarlatové, trubkovité, podobné malým gloxíniím, uspořádané ve shlucích. Tento druh, původem ze Severní Ameriky, dorůstá do výšky 8 m, ve vinorodých oblastech až do 10 m a má více přísavných destiček než trubač velkokvětý. Trubač kořenující se pěstuje v zahradách už od roku 1640.

Oba druhy patří k hodnotným popínavým dřevinám. Trubač kořenující je však více mrazuvzdomý. Vyžadují kyprou, lehce alkalickou, dobře propustnou a hlubokou půdu s bohatým obsahem humusu. Rostlinám velmi prospívá zastínění kořenových krčků, třeba předsadbou vyšších trvalek nebo nižších jehličnanů. Trubače rozmnožujeme výsevem semen pod sklo se spodním teplem nebo kořenovými řízky, které zakládáme do truhlíku a před příchodem zimy přenášíme do teplého prostředí. Mladé rostliny pak předpěstujeme v květináčích, než je vysadíme na určená stanoviště.