V roce 1907 napsal nestor moravského ovocnářství František Suchý „Moravské ovoce“ a jeho mnohá doporučení o pěstování jsou aktuální dodnes, zvlášť pokud jde o nutnost hnojení, řezu, ochrany a péče ve školkařské výrobě. Dříve se stromy švestek hnojily skromně, ale urodilo se jich dostatek na koláče, knedlíky, k vaření povidel i na sušení, zvlášť na … Číst dál
Najdeme ji na zahrádkách v různých zákoutích, u kompostu, setkáváme se s ní i ve volné přírodě na okraji lesů, mýtin či remízků; zpevňuje dosud zachované meze uprostřed polí. Jde o lísku obecnou (Corylus avellana), nenáročný keř, který se vyskytuje jednak zplaněle jako semenáč, jednak ušlechtilý, pěstován v několika odrůdách. Hospodářský význam lísky v našich … Číst dál
Rez dřevin je relativně obtížná práce, kterou se podrobně zabývalo mnoho autorů v různých publikacích. Prvou starostí při průklestu stromů je odstranění větví suchých, pahýlů a větví přesahujících na cizí pozemky. Dodržování sousedských práv je vždy výhodné. Odřezávání větví je potřebné zejména z těchto důvodů: – odstraněním suchých a zasychajících větví snížíme riziko výskytu podkorního … Číst dál
Obaleč jablečný, obaleč švestkový, nebo jinými slovy červivost jablek a švestek. Generace našich dědů a pradědů jako prvá sáhla, ve snaze mít nečervivá jablka, po chemických pesticidech. A že to nebyly nijak idylické snahy, o tom svědčí staré zápisy o ochraně jabloní ze začátku 20. století. Tři až čtyři ošetření jabloní za sezonu arzeničnanem vápenatým, … Číst dál
Mrazové zimy v způsobily velké poškození ovocných výsadeb, zejména peckovin a ořešáků. Vliv těchto zim se u ořešáků projevil podle oblastí v hloubce namrznutí větví, ojediněle v úhynu celých stromů. Někde se silné na mrznutí i silných větví dosud nezacelilo. Stromy jsou v období vegetace zpravidla jen řídce olistěné a proschlé větve se působením větrů … Číst dál
Jde o skupinu odrůd broskvoní, které se pěstují pro konzervárenský průmysl na výrobu kompotů. Jsou to odrůdy, jejichž charakteristickým znakem je pevná neměknoucí dužnina s neodlučitelnou peckou a neloupa-telnou slupkou. Tento typ odrůd broskvoní, výlučně určených pro zpracování na kompoty, se ve Francii označuje jako pavie, v Itálii percoche, USA používají název cling, clingstone, nebo … Číst dál
Maliny mají jemnou, vysoce aromatickou chuť a vůni, jsou lehce stravitelné. Používají se pro přímý konzum, i do džemů, kompotů apod.. Velký význam mají také maliny pro včelařství, protože se vyznačují dlouhou dobou květu a za příznivého počasí silně medují. Pěstování maliníku je možné ve většině našich oblastí. Nejvhodnější jsou půdy lehčí až středně těžké, … Číst dál
Listy některých odrůd jabloní začínají v létě náhle „rezavět“ a stáčejí se skoro do trubičky. Nejčastěji se rez vyskytuje na mladých stromech v zahradách i ve školkách. Napadené stromy trpí předčasným opadem plodů, ovoce nedozrává a oslabené stromy v zimě snadno namrzají. Původcem napadení jsou housenky molověnky hnědé – Smaethis pariana, motýlka z čeledi molověnkovitých … Číst dál
Nejstarší záznamy o pěstování nektarinek pochází z Číny kolem roku 1000 n. I. Někteří autoři je považují za druhotnou odrůdu broskvoně, která vznikla jako mutace a odlišuje se jen dokonale hladkou slupkou, menší velikostí a výraznější chutí. Nektarinky patří do skupiny broskvoní s hladkou slupkou a s bílou, žlutou i načervenalou dužninou, odlučitelnou od pecky … Číst dál
Jedním z nejvýhodnějších způsobů využití netkané textilie je u podzimní kultury pekingského zelí. Ta bývá poměrně silně napadána škůdci, hlavně dřepčíky a květilkou, a také chorobami, jakými jsou listové nekrózy, alternária a další. Netkanou textilií nejen vyloučíme chemickou ochranu proti škůdcům, ale snížíme i výskyt chorob a prodloužíme sklizeň až do prosince. Pro podzimní pěstování … Číst dál