O pěstování okurek stručně a popořádku

Místo pěstování okurek:

Volná půda, pařeniště, nízký fóliový kryt, fóliový tunel, fóli-ovník nebo skleník.
Půda spíše kyprá, propustná a zá-hřevná s vysokým obsahem humusu a živin. Vhodná půdní reakce (pH) kolem 6.

Typy – Nakládačky, salátovky polní i k rychlení a hadovky skleníkové.

Doporučené odrůdy na pěstování okurek:

Pěstovat okurky zásadně odolnější hybridní odrůdy k plísni.
Používat raději inkrusto-vané osivo, které lépe odolává chladu.
Nakládačky např. z tuzemských: Regina F1, Nora F1, Hana F1, Korona F1. Zahraniční: Minerva F1, Santana F1.
Salátovky polní i k rychlení např. z tuzemských: Linda F1, Perseus F1. Zahraniční: HighMarklIFI.
Hadovky např. z tuzemských: Marta F1. Zahraniční: Saladin F1, Sandra F1.

PŘEDPĚSTOVÁNÍ SADBY

Naklíčení semen ve vlhké buničité vatě nebo papíru, které nesmí zaschnout, při teplo-tě 25 °C. Klíčky nesmí přerůst, jen povylézt.
Naklíčená semena vyšít naplocho do truhlíků na vrstvu asi 3 – 4 cm hrnkovací provlh-lé zeminy a přesypat zeminou asi 1,5 cm. Optimální teplota prostředí při klíčeni 25 °C. K lepšímu udržení vlhkosti překrýt zeminu fólií nebo sklem a umožnit částečné větrání. Jakmile začnou rostlinky vzcházet, kryt odstranit, zajistit dostatek světla, teplotu snížit na 22 °C a v noci ještě o 3 °C méně.
Po plném rozvinutí dě-ložních listů rostliny přesadit do kelímků o průměru asi 6 cm u nakládaček a 10 – 12 cm u salátovek. Denní teplota do přijmutí 23 °C, pak 20 °C a v noci ještě o 3 °C méně. V bytě v noci jen 15 °C. Kořenící prostředí se musí udržovat vlhké, ne však přemokře-né. Rostliny mají růst plynule bez přerušení růstu. U nakládaček to trvá 2-3 týdny, u salátovek 3-4 týdny. Rostliny musí mít mezi sebou dostatek prostoru a světla.
Předpěstovaná nakládačka má mít 2-3 pravé listy, sa-látovka 3-4 listy, hadovky 25 cm se 4 – 6 listy, sazenice nemají být vytáhlé.
Při nakupované sadbě dbát na to, aby listy nebyly nažloutlé a kořenový systém nebyl nahnědlý.

VÝSADBA OKUREK

Naprosto nevhodné je „trhání“ sadby z hrnkového vý-evu.
Předpěstovanou sadbu vysazovat jakmile je kořenový bal prorostlý kořínky po celém bočním povrchu. Tento stav trvá jen asi 5 dní, pak kořínky hnědnou a růst po vysazení se výrazně zpozdí.
Při vyklápění sazenic z kelímků nemá být zemina v kelímku mokrá, aby bal držel pohromadě a kořínky se nepřetrhly.
Kořenový bal se vsadí do vyhrábnutých důlků, do úrovně okolní půdy a zemina se bočně přitlačí.
Spon: u nakládaček 30 cm v řadě a 90 cm mezi řadami, u salátovek 35 cm v řadě a 100 cm mezi řadami – v pařeništi se pod jedno okno sází 1 – 2 sazenice,u hadovek ve skleníku 45 – 50 cm v řadě a 60 cm od boční stěny.
Půda při výsadbě má být prohřátá a vlhká.
Zasazené rostliny se zalijí vodou teplou asi 20 °C v okolí kořenového bálu, ne přímo ke krčkům.

TERMÍNY VÝSADBY OKUREK

Doporučuje se časná výsadba, jako preventivní opatření proti pozdějšímu nebezpečí napadení plísní okurkovou.
Nakládačky v polovině května, počátek sklizně koncem června.
Salátovky počátkem května při tepelné ochraně nebo v pařeništi i dříve. Počátek sklizně je pozdější než u nakládaček.
Hadovky do nevytápěného fóliovníku nebo skleníku počátkem května, sklizeň začíná od poloviny června.
Doporučované časné termíny výsadby přizpůsobit možnostem tepelné ochrany v případě náhlého poklesu teplot, zvláště v noci.

OCHRANA PŘI POKLESU TEPLOT

Nachladlá rostlina ztrácí barvu, vadne, někdy i hyne. Minimálně se opozdí v dalším růstu.
K zateplení se používá: lehká průsvitná netkaná
textilie, kterou není třeba přes den odstraňovat, nízké odklápěcí fóliové kryty, nízké fóliové tunely, papírové – za sucha velmi dobře tepelně izolující -přehozy nebo krátkodobě i přehozená nasekaná tráva.
Při nízkých teplotách je třeba proti chladu chránit i sazenice ve studeném pařeništi, fóliovníku i nevytápěném skleníku z vnějšku nebo také uvnitř.
Ú fóliovníku a skleníku je vhodné akumulovat denní teplo v nádržích s vodou, umístěných uvnitř, které v noci zase teplo vydávají.
Kryty se musí větrat, aby rostliny oschly, umožnil se přístup včelám a snížil se vliv stoupající teploty při oslunění.

VERTIKO-SYSTÉM

Proti plísni okurkové omezit dlouhodobou vlhkost listů, tzn. větrat kryty a nemáčet listy při zálivce. Z těchto důvodů je výhodné vést rostliny „do výšky“ na tyče, dráty, rošty, sítě apod.

MULČOVÁNÍ

Provádí se černou fólií nebo vhodnou rostlinnou řezán kou.
Udržuje vyšší teplotu půdy, vlhkost a zabraňuje růstu plevelů.

ZÁLIVKA

Okurky vyžadují dostatek vláhy, ne však přemokření.
Zalévat méně často, ale důkladněji tak, aby vláha prosákla 10 – 20 cm do hloubky.
Teplota vody má odpovídat teplotě půdy, nemá být nižší.
Nezalévat ke krčkům rostlin, podporovalo by se vytváření půdních houbových chorob, nebezpečných zvláště u hadovek.
Množství vody volit podle stáří rostliny, vývinu plodů i počasí v průběhu růstu.
Nekropit zbytečně listy, lepší je zavlažovat podmokem.

OKOPÁVKA

Okopávat jen mělce, aby se nepoškodily kořeny, rozložené nízko pod povrchem.

PŘIHNOJOVÁNÍ OKUREK

Když začnou okurky kvést a hadovky nasazovat první plody, je vhodné je přihnojit ledkem, stačí asi 0,2 – 0,25 kg na 10 m2.
Granulovaná hnojiva, jako NPK, CERERIT apod. je lépe používat ve formě roztoku, aby působila rychleji.
Přihnojit je také možno vykvašeným ředěným drůbežím trusem.
Rychlou výživu lze rostlinám také dodat postřikem na list přípravky Hermavit, Vegaflor, Cucumin v doporučených koncentracích. Postřik se může po týdnu opakovat.
U hadovek se doporučuje zálivkové přihnojení opakovat za 4-6 týdnů.
Po půdním přihnojení vždy rostliny zalít.

PŘIHRNOVÁNÍ

Zvláště u hadovek se doporučuje v průběhu sklizně přihrnovat zeminu k rostlinám, aby povrchové kořínky, vyrážející z krčků, posílily příjem živin.

VYVAŽOVÁNI HADOVEK

Hadovky lze vyvažovat na tyče, dráty, rošty, sítě apod.
Rychlý a pohodlný způsob je provlékání narůstající rostliny do ok dvojitého silonového provázku, upevněného na drátu pod střechou skleníku a volně splývajícího k zemi nad rostlinou. Oka se předem vytvoří uzly ve vzdálenostech 20 cm po celé délce dvojitého provázku.

VYŠTIPOVÁNÍ HADOVEK

V raném stadiu růstu se šetrným způsobem odstraní všechny nasazované plody i výhony do výše 25 cm.
Dále se vyštipují všechny sekundární výhony, vytvářející se v paždích listů.
Dosáhne-li rostlina téměř střechy, zaštípne se její vrchol a přes upevňovací drát se nechají volně dorůst dva poslední boční výhony, na kterých pak dorůstají plody.

PĚSTOVÁNÍ OKUREK VE FÓLIOVNIKU A SKLENÍKU

Okurky a zvláště hadovky vyžadují málo kolísavé teploty, vyrovnanou relativní vlhkost kolem 70 %.
Při vysokých vnějších teplotách se musí větrat a přistínit.

CHOROBY

Plíseň okurková, padlí a vadnutí jsou nejdůležitější, virové choroby se při dobré agrotechnice nevyskytují.

ŠKŮDCI

Svilušky, molice a mšice.

CHEMICKÁ OCHRANA OKUREK

Při dobré agrotechnice se lze chemické ochraně většinou vyhnout.
Při signalizovaném ohrožení porostů plísní okurkovou se používají přípravky Kuprikol 50, Novozir MN-80, Curzate K nebo Aliette v doporučených koncentracích s dodržením předepsaných ochranných lhůt.
Proti škůdcům, zvláště ve fóliovnících a ve sklenících lze použít Morestan, Actellic 50 EC, Mitac 20 EC, Pirimor, eventuálně další nové přípravky.
U hadovek se k omezení vadnutí a k prodloužení plodnosti doporučuje zálivka ke kořenům roztokem přípravku Polyversum.

SKLIZEŇ

Nakládačky v produkčním období se sklízejí každý druhý den. Nemají se nechat přerůst, neboť pak rostlina přestane nasazovat další plody. Skladovat je lze při teplotě kolem 15 °C, ne v ledničce, a to jen 2 – 3 dny, pak vadnou.
Salátovky polní i k rychlení se sklízejí jednou až dvakrát týdně, skladovat se dají při teplotě 15 °C až 12 dní.
Hadovky se sklízejí jednou až dvakrát týdně nebo průběžně podle nároků na velikost. Jemná slupka ovlivňuje jejich skladovatelnost, která je oproti ostatním odrůdám salá-tovek kratší.

REKULTIVACE PŮDY

Okurky nelze opakovaně pěstovat ve stejné půdě, protože její spolehlivá dezinfekce je prakticky neproveditelná. Nejspolehlivější je vybrat jiné stanoviště, nebo ve skleníku vyměnit zeminu až do kořenící hloubky.
Částečným kompromisem ve skleníku může být opakovaná výměna zeminy v šíři odplozeného pruhu asi 40 cm do hloubky 30 cm za zeminu při bočních stěnách skleníku z jeho prostřední části. Je také dobré půdu doplnit kompostem nebo hnojem, v září zasít plodinu na „zelené hnojení“ a vzrostlou ji zarýt.
Určité dezinfekce půdy se také dosáhne rozhozením a zapravením dusíkatého vápna 0,5 kg na 10 m2 v před zimním období.
Dezinfikovat se má i vnitřní prostor skleníku po sklizni vysířením.
V časném jarním období lze do takto upravené půdy ve skleníku vysázet salát a po jeho sklizni teprve okurky.

zdroj: časopis zahrádkář