Zeleniny jsou užitkovými rostlinami. Mnohým z nich však nelze upřít hezký, často vysoce dekorativní vzhled.
Pestrost zeleniny je nepochybně velkým lákadlem i na trhu. Dokonce je prokázáno, že rozšíření sortimentu o odrůdy nových barev a tvarů je jedním z nejúčinnějších faktorů, které vedou k žádoucímu zvýšení zájmu o zeleninu a tedy i její spotřeby. Např. o ředkvičky, které se nabízejí nejenom v kulatém, protáhlém nebo „rampou-chovitém“ tvaru v barvě bílé, červené, růžové, žluté, fialové nebo napůl bílé napůl červené, má v každém případě kupující větší zájem, než kdyby byly jen kulaté červené. Tvarovému a barevnému vzhledu zeleniny věnují proto současní šlechtitelé mimořádnou pozornost.
V poslední době se také zdůrazňuje efekt, který zelenina vyvolává při pohledu na záhon, kde roste. Zjišťuje se, že mnohé zeleninové rostliny, např. mangold, artyčok, kadeřávek nebo cuketa jsou vysloveně krásné. Každá doba přináší určité „novinky“, často dříve naprosto nepřijatelné. A tak se zelenina, jako užitková skupina rostlin vždy přísně oddělovaná od okrasné zahrady, najednou dostává mezi květiny. Můžeme to považovat za módu, která zase přejde, ale která nijak neodporuje estetice a je v mnohém užitečná.
Zahrádkář, který je zaměřen na plné samozásobitelství zeleninou nebo dokonce na prodej přebytků, se bude jistě držet osvědčených zeleninových záhonů v samostatné části zahrady. Tomu, kdo vlastní jen malou zahrádku u domku a chce v ní spojit krásu i užitek, se však kombinované pěstování květin s některými zeleninami může zalíbit. Dá mu navíc příležitost k bohatému rozvíjení pěstitelské fantazie. Některé vytrvalé zeleniny se okrasně uplatní vysloveně jednotlivě, jako solitéry. Patří sem např. reveň s bohatstvím šťavnatých listů se svítivě červenými řapíky; vytváří kromě toho nádherná okrasná květenství; ta ovšem užitkovost rostliny zeslabují, takže je při pěstování na konzum řapíků ještě před rozkvětem většinou odřezáváme. Mimořádně pohledné jsou také vytrvalé, bodlákům podobné artyčoky a kardy. Pozornost poutají jejich ozdobně dělené listy i veliké červenofialové květní úbory. U kard jsou užitkovou, a proto vyvinutější částí listy se širokými řapíky, u artyčoků zase veliké úbory. U obou těchto rostlin je nutno počítat s vhodnou ochranou při přezimování.
Z jednoleté pěstovaných druhů jsou nejozdobnější mangoldy se svými mohutnými řapíky a masitými bublinatými listy v kombinaci barev zelené a bílé, červenofialové a zelené nebo nažloutlé. Dalším tipem mohou být kadeřávky se silně zkadeřenými listy v barvě zelené, červenofialové nebo pestrobarevné; některé vypadají jako malé palmy, jiné vytvářejí přízemní růžice napodobující položené barevné květy jiřin nebo pivoněk. Po celou vegetaci je krásný pohled na rostliny tykví, zejména cuket s jejich dlouze řapíkatými silně vykrajovanými listy zdobenými bílými skvrnami; mezi listy svítí velké oranžové květy a sytě zelené nebo jásavě žluté plody. Mezi vysoce efektní rostliny patří i zahradní lebeda, se světlezelenou a červenofialovou barvou listů, nebo sladký fenykl s pérovitými listy a neobvyklým tvarem bílé nadzemní hlízy. Okrasně působí i některé menší zeleninové
rostliny: listové saláty různě zkadeřené v kombinaci barvy zelené, žluté a červené, nebo rostliny ještě nenápadnější: pažitka, kterou necháme částečně vykvést do fialových květenství, kopr, kadeřavá petržel nebo různé bylinky.
Zapojení několika zeleninových rostlin do okrasného záhonu umožňuje výborně využít na záhoně každé malé volné místečko. Protože se tak zeleniny pěstují vlastně ve smíšené kultuře s okrasnými rostlinami, dají se v řadě případů využít i vlastnosti některých okrasných druhů, např. afrikánů, odpuzovat škůdce zeleniny.
Pěstujeme-li zeleninu na okrasném záhoně, je potřeba počítat s tím, že s nástupem sklizně se může okrasný dojem rostlin narušit. Na exponovaném místě by asi nevypadaly pěkně kadeřávky nebo mangoldy s radikálně olámanými listy. Dobrým řešením může být mírná postupná probírka listů nebo naopak úplná sklizeň jednotlivých vybraných rostlin.
Přečetli jste članek, teď ji můžete ohodnotit: